Na dnešní sobotu jsme si s páníčky naplánovali výlet k obci Běstvina na část Naučné stezky Krajem Železných hor. Tímto směrem jsme jeli také z toho důvodu, že páníček potřeboval nedaleko odtud splnit svou občanskou povinnost ve formě svého hlasování v evropských volbách a nepojede přece jen tak tam a zpátky z žádného dalšího důvodu. 🙂
Když jsme přijeli na místo, začaly zde padat trošku dešťové kapky, ale řekli jsme si, že to bude jen taková minipřeháňka, která nás přece nerozhází (a také tomu tak bylo). Tak jsme se vydali na putování. Cesta vedla hlavně lučními či lesními cestami a ač jsme šli téměř pořád ve stínu stromů, bylo nám pěkné teplo, jelikož pocitově bylo na místě jak v prádelně (dusno, vlhko a teplo).
Po cestě jsme minuli Jiráskovu studánku (docela originální provedení, ale víc jsme se o ní nedozvěděli), samotu Županda (kde byl prostě vesnický domek a hotovo) a místní hájovnu Javorka, u níž jsme si udělali odpočívací pauzu a u které málem trefil šlak místního jezevčíka, který na nás celou dobu, co jsme zde byli, usilovně za plotem štěkal. 🙂
Další putování nám však bohužel zkazilo náhlé bouření a nastalý déšť, tak jsme hodně svižným rychlokrokem mířili po trase k naší boudičce na kolečkách (bylo to blíž, než kdybychom se vraceli), jelikož potkat v lesích bouřku není nic zrovna příjemné a zvláště v Železných horách, které blesky doslova přitahují. Pěkně zmoklí jsme s páníčky nasedli do našeho plechového oře a už to pomalu vypadalo, že jen co jsme nasedli a vyrazili domů, tak že bude hezky slunečno a bez deště (tudíž že z toho budeme ještě víc mrzutí), ale asi po kilometru naší jízdy přišel pořádný přívalák, takže jsme byli moc rádi, že jsme tam, kde jsme. 🙂
 Na lavičce 🙂 |
Další fotky z tohoto polodeštivého výletu naleznete ZDE.