Ani o dnešní sobotě jsme nezaháleli a vyrazili „pro změnu“ zase do zahraničí. Tentokrát jsme zavítali do Rakouska a využili k tomu hraniční přechod České Velenice. Už při přejezdu hranic nám to přišlo jako když jsme vjeli nejen do jiného státu, ale do jiného podnebného pásu – oproti naší vlasti zde byla všude na trávě a polích jinovatka, byly lehce omrzlé stromy a i naší čtyřkolové boudičce to chvilkama i na silnici podkluzovalo.
Naším cílem byla obec Retz, u níž se nachází pěkná okružní trasa mezi místními vinicemi. Hned na našem výchozím bodě jsme se mohli pokochat krásným větrným mlýnem, nyní využívaným hlavně jako turistické lákadlo, i když by měl být stále funkční. Dále po cestě jsme minuli několik kamenných soch na zdejší křížové cestě a pak nás již čekalo putování po cestách mezi vinicemi. To se mi moc líbilo, jelikož vinice moc pěkně voněly, i nějaké zbytečky „toho dobrého“ se k ochutnání v nich nacházely a dokonce jsem zde mohla chvilkově uplatnit svou oblíbenou disciplínu myšilov. Moc pěkně jsme si povandrovali a za téměř tmy jsme se vrátili zpět k větrnému mlýnu a tudíž i k naší „boudičce na kolečkách“. 🙂
Páníčkové nejprve jsme uvažovali, že odtud pojedeme hned zpátky domů, ale jelikož jsme byli již nedaleko Vídně, kam se páníčci chystali teď někdy vyrazit na její vánoční trhy, rozhodli se, že tam vyrazí teď a i se mnou. Málem jsme tam ale nedorazili, jelikož sehnání dálniční známky, kterou jsme na cestu do Vídně potřebovali, se stalo i v blízkosti dálnice pěkným oříškem. Páníčkové ji splašili teprve až u čtvrté zkoušené „benzinky“ – kdyby ji neměli ani tam, vzdali bychom to. Ale tam ji tedy měli a tak jsme mohli frčet „nach Wien“. Konkrétním naším cílem bylo Radniční náměstí (Rathausplatz), kde se každoročně koná tradiční vánoční trh Christkindlmarkt. Na trh jsem šla páníčky doprovodit i já, ale byl to pro mne značný nezvyk. Jednak velká doprava a ruch ze zdejší hlavní silnice, jednak neskutečně moc lidí, kteří nekoordinovaně chodili a tlačili se, ale také i spousta pachů i puchů ze zdejších snad milionů stánků. Ač jsem si po cestě (resp. prodírání se) vysloužila pohlazení asi od 3 lidiček a asi u 5 dalších jsem vyvolala překvapené citoslovce: „Jéé“, byla jsem z tohoto všeho dost vyvalená a nesvá, takže jsem zde s páníčky ochutnala ještě jen zdejší dobrý svařák a šla „hlídat“ do klidu a pohodlí naší čtyřkolové boudičky. Páníček tam počkal se mnou (měl z toho trhu dojem stejný asi jako já), než se panička v tom mumraji trhu pokochá stánky a načerpá prý vánoční atmosféru, a posléze jsme již vydali přes hraniční přechod Mikulov na cestu domů. 🙂
P.S. Byl to moc pěkný, i když hlavně ve Vídni únavně strávený den, ale jak jsem páníčkům očním kontaktem sdělila, na nějaký podobný tlačenicový trh mne už nedostanou. 🙂
 U větrného mlýna Retz 🙂 |
 Veselé Vánoce z Vídně 🙂 |
|
Další fotky z tohoto rakouského double-výletu naleznete ZDE.