Jelikož u nás doma není po sněhu ani památky, rozhodli jsme se, že dnes zkusíme zavítat zase do nějakých hor pokusit sněhové „štěstí“ tam. Tentokrát jsme zvolili hory Orlické a to konkrétně obec Olešnice v Orlických horách se svou Naučnou stezkou Po lehkém opevnění.
Jelikož jsme byli kousek od česko-polského pomezí, nemohla jsem odolat tomu, abych se zde přesně na hranicích mohla nechat zvěčnit, takže před samotnou turistikou jsme zamířili na hranice, kde jsem zapózovala jako správný hraniční model. Pak už jsme se vydali na ťapání. Trasa vedla zejména po zdejších loukách, které byly více méně aspoň trochu pokryty tím studeným bílým nesmyslem, i když někde jsme se brodili docela velkou sněhovou vrstvou (spíš než napadanou, asi jen nafoukanou). Mne se sněžné prostředí velice zamlouvalo, lítala jsem tam a sem, aktivně a chvílemi jako „buldozer“ uplatňovala i svou myšilovnou zábavu a hrozně mne rozčilovalo, jak se mi dělají sněhové koule na mých zadních záclonkách. Jelikož šlo o stezku týkající se opevnění, minuli jsme na trase i několik vojenských bunkrů, z nichž však žádný není nějak extra udržován a všechny si tak žijí svými „životy“, jak chtějí. 🙂
I na tomto putování jsme natrefili na to zvláštní vrzavé zařízení pro turisty na dvou prkýnkách (rozuměj vlek pro lyžaře), takže jsem se zde mohla seznámit s jiným typem než naposledy, přičemž zde to nevypadalo, že by nějaký ten „turista“ potřeboval mou „záchrannou“ pomoc, tak jsem na prděla – ať si z toho krpálu dělají, co chtějí. 🙂
Páníčků gastroturistická vložka se dnes odehrála tzv. na jistotu v již vyzkoušené hospůdce Na Statku v Hradci Králové – jak se dalo čekat, neměli k dlabanci nejmenších výhrad. Doufám, že to zde budu moci taky někdy osobně vyzkoušet i já. 🙂
 Na bunkru:-) |
Další fotky z toho pohraničního CZ/PL výletu naleznete ZDE.