Dnešní nedělní den jsme výletově zavítali na Českolipsko k obci Hradčany na zdejší Naučnou stezku Jeřáb. Jednalo se zde o okružní procházku, na níž jsme potkali i pár mých psích kamarádů včetně jednoho lehce přidrzlého 3-měsíčního štěněte, které ve svém „rodokmenu“ mělo určitě nějakého mého tříbarevného příbuzného. Mrně bylo pěkně akční, pořád na mně skákalo a doráželo, což jsem trpělivě, i když ne se zrovna nadšeným výrazem, snášela, ale jakmile jsem si s ním chtěla dát běhací závod ve stylu štěně přede mnou a já za ním, jeho přidrzlost ho nějak opustila a bylo nějaké vykulené, že se dokážu taky nějak hýbat. Drzoun jeden. 🙂
Po cestě vedoucí snad pořád lesíkem jsme se dále mohli kochat krásnými, přírodou vytvořenými pískovcovými Hradčanskými stěnami, tu a tam jsem si zašla vyzkoušet, jaké to je být pod skalním převisem nebo přímo ve skalní „sluji“ a taktéž si ze mne chtěli páníčci zkusit vytvořit berňáckou sfingu, což znamená, že mne zkoušeli z legrace postupně zahrabávat do zdejšího jemného písku. Nejdříve jsem tedy trpělivě držela a čučela na to, co to se mnou „dělají“, ale pak jsem již „řekla“ razantně dost, vyskočila jsem jim z jejich „tvorby“ a měli po svém veledíle. Památku po „veledíle“ jsem ale musela ještě zamaskovat a to stylem „myšilovu“. 🙂
Po této rádoby kulturní vložce jsme se ještě zašli podívat na Hradčanskou vyhlídku, kterou jsme prve na začátku minuli. Po cestě jsem si vyzkoušela, co to je být v pískovcové „díře“ a pak jsme se již mohli pokochat hezkým výhledem do okolí z přírodní kamenné vyhlídky.
 Na Hradčanské vyhlídce 🙂 |
Další fotky z tohoto hezkého výletu naleznete ZDE.