Dnešního dne jsme se s páníčci vydali opětovně za hranice naší vlasti a to do Německa přes hraniční přechod Cínovec k obci Zinnwaldgeorgenfeld na německou část Příhraniční hornické naučné stezky. Stezka vedla kousek i po obci, což jsme zvládli, i když stezky v obci neupřednostňujeme, ale pak jsme již zavítali do lesíka, což bylo o dost lepší. Tady jsem si čuchala, pobíhala ve sněhu a stále zkoumala místní lesní potok, který nás po celé cestě provázel, co to z něho na několika místech vyčuhuje (co kdyby to byla schovaná kachna). Cestou jsme minuli i pomník J.V. Goetha, na kterého jsme byli tak hodní a oprášili ho trochu od sněhu, aby něco „viděl“ a posléze jsme po chvíli byly nemile překvapeni tím, že nemůžeme pokračovat dál, jelikož zde byl zákaz vstupu, protože tu byla udržovaná běžecká stopa. Holt zimní sporty jsou v zimě upřednostňovány před klasickou turistikou, tak se nedalo nic dělat a oproti našemu původnímu plánu jsme se museli do obce vrátit tou samou cestou. Jakýmsi „odpustkem za toto utrpení“ pro nás však byla možnost setkání se na zpáteční cestě s německou berňáckou kamarádkou, s níž jsme já lehce po našem popovídala a páníčci se od jejího páníčka dozvěděli, že je jí již 8 let – na tento věk ale vypadala moc pěkně a ani bychom jí ten věk vůbec nehádali. 🙂
Na naší zpáteční cestě se také dost razantně změnilo počasí (začalo hezky pršet), takže kde při cestě tam byl hezký snížek, byla na cestě zpátky pěkná sněhová rozpouštějící se břečka, takže do naší „boudičky“ jsme dorazili celkem pěkně promočení a byli jsme rádi, že jsme se v ní mohli schovat.
Pak jsme si udělali ještě lehkou projížďku po Německu a následně přes hraniční přechod Hora sv. Šebestiána jsme se vrátili zpět k nám. 🙂
 U pomníku J.W. Goetha 🙂 |
Další fotky z tohoto zahraničního výletu naleznete ZDE.