Tentokrát jsme si s páníčky zavýletovali na Moravu k obci Valtice na zdejší Naučnou stezku Bosou nohou. Během našeho putování jsme navštívili i naše rakouské sousedy, jelikož stezka prochází 2 státy. Na začátku jsme míjeli všude samé vinice a měli jsme krásné výhledy jak do Čech, tak i do Rakous a poté již stezka začala být taková zážitková, jelikož si páníčci mohli vyzkoušet např. přechod přes viklající se mostek (kdy jsem je „vlastním tělem“, resp. zvukem bránila před tou „nestvůrou“), potom také se projít v labyrintu kamenů, díky čemuž měli očistit svou mysl od starostí (či co?), taktéž mohli rozpoznávat podle čichu, čemu patří různé vůně (kdyby k tomu pustili mne, měli by v tom jasno snadno a rychle) a nezapomněli se pokochat i zdejší kolonádou Reistna. Nejzajímavější atrakcí na stezce však bylo takové šikmé plastové prkno (rozuměj skluzavka), po němž páníčkové několikrát jezdili celkem fofrem zeshora dolů, že jsem je pomalu nestíhala ani řádně dozorovat – ono běhat pořád do kopečka a z kopečka je hezká makačka. 🙂
Tahle „dozorrychta“ ještě s dnešním dost teplým počasím mne následně donutila při odpočívkách vyhledat vhodné stinné místo pro mne, což jednou byla chladná travička ve stínu rozkvetlého stromu a podruhé stinná schovka ve zbytcích bývalé pozorovatelny. Na konci naší cesty jsme si pak zašli prohlédnout i venkovní expozici Muzea železné opony, což mne zrovna nebavilo, jelikož už jsem byla nějak naprogramovaná na „hlídací“ režim v naší „boudičce“.
Po cestě domů jsme si udělali ještě menší odbočku do obce Čížov nedaleko Znojma na zdejší poslední místo v ČR s se zbytky původní železné opony. Tady to bylo sice takové chvilkové, ale bavilo mne to zde o dost víc než u Muzea, jelikož u zdejší „opony“ bylo možno si hezky procvičit disciplínu myšilovu. 🙂
 Kukačka v sudu 🙂 |
Fotogalerie z tohoto mezistátní výletu je TADY.