O dnešní neděli jsme naší návštěvou poctili jižní Moravu a to konkrétně okolí Vranovské přehrady a hradu Bítov. Ač zde nebyla oproti naším dosavadním zvyklostem žádná okružní naučná stezka, udělali jsme si „kolečkovou“ stezku sami a to po zdejších různě barevných turistických cestách. Náš výchozí bod se nacházel u místní minizoo (byly zde zvířátka obvyklá v hospodářství jako koníci, ovce, pejsci, drůbež), kam jsme ale nešli, jelikož právě ta ozývající se a chvílemi kokrhající drůbež mne silně zajímala a jít přímo dovnitř by znamenalo hezké tóčo. 🙂
Odtud jsme se vydali po zelené značce, která nás dovedla přes vyhlídky na Vranovskou přehradu k samotnému hradu Bítov. Zde nám stačilo zajít jen k bráně a částečně na nádvoří (kde jsem neodolala procvičce funkce hradní paní) a pokračovali dál k lesnímu Jezírku lásky, kde jsme narazili na páreček kachních opeřenců odpočívajících u břehu. Ty jsem tedy musela vyplašit, přičemž jsem je zahnala do samotného jezírka a myslela jsem si, že když na ně párkrát kňournu, bude s nimi větší sranda (to znamená, že začnou se mnou diskutovat), ale to jsem se spletla. Oni si normálně plavali v poklidu v jezírku, mne po očku sledovali, ale jinak jsem jim byla fuk. Tak mne teda přestaly bavit, což páníčci v povděkem uvítali. 🙂
Odtud jsme následně absolvovali zbytek turistické zelené a prostřídali jsme ji postupně se žlutou, modrou a ještě kouskem zelené a „přistáli“ jsme takto u rozhledny Rumburak. Mne se u ní nejvíce líbily sochy 2 krkavců, které jsem se důkladně prozkoumala, a příjemně uťapaná a nabytá spoustou pachů jsme se zodpovědně chopila „hlídací“ funkce naší čtyřkolové boudičky.
 U hradu Bítov 🙂 |
Fotogalerie z tohoto putování je TADY.