Dnešní nedělní den jsme nechtěli strávit nějakým nicneděláním a vyrazili jsme zase na vandr. Tentokrát jsme se vydali do hor, a to hor Jizerských do zde nejvýše položeného místa a zároveň i nejchladnějšího místa v ČR, tj. na Jizerku a zdejší Naučnou stezku Tři iseriny.
Naše putování jsme započali na rozcestí “Pod Bukovcem” a po naučné stezce jsme dorazili až na Karlovský most, u nějž se nachází hraniční přechod Jizerka/Orle, takže jsem si kromě naší domoviny chvilku poťapala i na polské půdě. Touto půdou byla zejména říčka Jizera, v níž se mi velmi zamlouvalo její koštování a cachtání se mezi kamínky a kameny. 🙂
Odtud jsme dál pokračovali po kamenité žluté turistické, z níž se po chvíli stala betonová žlutá turistická, jelikož jsme se napojili na tzv. Jizerskou magistrálu, a odtud jsme doťapkali přímo do osady Jizerka, typické horské vesničky (i tu zdejší meteostanici jsme objevili). Mne se na Jizerce velmi líbily pasoucí se ovečky v ohradě, k nimž mne však páníčci opět nepustili, a místo toho jsme si zašli vyzkoušet horskou gastroturistiku v Panském domě, ale já i přesto na gastrozahrádce pořád (aspoň po očku) zkoumala ty zajímavé “vlněné” tvory. 🙂
Pak jsme si po naučné stezce obešli lesíkem horu Bukovec a dostali jsme se na náš výchozí bod k naší čtyřkolové boudičce a nutno podotknout, že počet zaparkovaných boudiček oproti našemu příjezdu značně prořídl, ale tentokrát jsme zde nezbývali jako poslední, což se nám často stává. 🙂
 Na Jizerské magistrále 🙂 |
Fotogalerie z tohoto výletu do Jizerek je TADY.