O dnešní sobotě jsme zase po nějaké době zamířili opětovně na „naší“ Šumavu a tentokráte k obci Železná Ruda, kde se naším cílem stal výstup na vrchol pancíř i se stejnojmennou rozhlednou.
Naším výchozím bodem se stalo rozcestí Gerlova Huť, odkud jsme původně chtěli pochodovat přes Naučnou stezku Sklářskou, což jsme zkusili, ale po chvilce vzdali, jelikož tato trasa byla upravena hlavně pro lyžarské běžkaře (jichž tu bylo požehnaně) a mimo tyto stopy jsme se řádně zapadávali do sněhu, že se opravdu nedalo pořádně ťapat. Tak jsme nechtěli běžkařům tu jejich trasu ničit, vrátili se na náš výchozí bod a naše ťapkání jsme tedy započali napodruhé a tentokrát po žluté turistické. Tou jsme se dostali k Prameništi Řezné a odtud jsme se „chytli“ kousek po Naučné stezce Sklářské, došli jsme k hotelu na Hofmankách a tedy i dolní stanici zdejší lanovky a po modré turistické jsme se vydali podél lanovky vzhůru na vrchol Pancíř. Po celé cestě jsem si zvládla kamarádsky pokecat s dalšími 3 psími horskými turisty a za paniččiny asistence se vyhnout nespočtu zdejších běžkařů, přičemž jsem si taky několikrát vyzkoušela své „běžkování“ ve stopě, ale nic zvláštního jsem na tom neshledala. 🙂
Na vrcholu Pancíř jsme si nejprve naplánovali, že se páníčkové zajdou podívat na zdejší rozhlednu, jelikož to v okolí vypadalo, že výhledy by mohly být dost povedené, ovšem páníčkům plán skrečovala strohá informace hned u vchodu s konstatováním: „Rozhledna zavřena“. Tak jsme místo toho zauvažovali o společné gastroturistice ve zdejší hospůdce pod rozhlednou, kde jsem však jako psí stvoření nebyla uvnitř vítána, bylo nám nabídnuta jen možnost pobýt na venkovní terase bez zastřešení, zavětrování a bez obsluhy. Takže náš gastronomický plán byl také zhatěn, páníčci se tedy odtud občerstvili jen kafíčkem s sebou. Posléze jsme uvažovali, že sestup z vrcholu bychom vzali jinou cestou než nahoru, ale ani to nám tak nějak nevyšlo, krom této cesty nebyla totiž jiná turistická cesta vyšlapaná nebo upravená, takže by to znamenalo velké boření se do sněhu, na což jsme chuť zrovna neměli. Takže pro cestu zpět na náš výchozí bod jsme zvolili stejnou trasu – aspoň už jsme na ní věděli, co a kde můžeme čekat. 🙂
Takže suma sumárum, ač jsme se dnes na výletě setkali s několika nedokonalostmi, náladu nám to určitě nezkazilo a výlet můžeme všichni hodnotit jako hezky vyvedený. 🙂
 Na vrcholu Pancíř 🙂 |
Fotogalerie z tohoto železnorudského výletu je TADY.