O dnešní neděli se nám s páníčky nechtělo být jen tak doma, tak jsme s ohledem na můj momentálně potřebný klidovější režim vyrazili na odpočinkový výlet na okraj Českých Budějovic, a to na Naučnou stezku Po hrázi Vrbenských rybníků.
Téměř hned na počátku stezky nás zaujala cedule s požadavkem, abychom my hafani byli na vodítku, s čímž u mne nebyl problém, jelikož bych na něm byla stejně i bez cedule, jelikož nemám momentálně lítat jak jantar, takže musím být pod „špagátovým“ dozorem. No a za chviku jsme přišli na důvod té cedule – ve zdejších rybnících „bydlí“ nespočet zdejších opeřenců, a to zejména kachen, jež samozřejmě musely mít kejhavé připomínky k tomu, že jdeme okolo, takže bez mé přítomnosti na „špagátku“ by bylo velmi „veselo“, jelikož bych jim chtěla ideálně z očí do očí řádně sdělit, co si o nich myslím. 🙂
Ač jsem z počátku byla z těch kachen trochu vyjevená a v transu, za chvilku mne to celkem přešlo – přece nebudu reagovat na každou kejhací kachnu, bych se z toho zbláznila – a hezky jsem si ťapkala po hrázi, čmuchala a kochala se výhledy na mlžné rybníky.
A na konci našeho ťapkání jsme potkali ještě i jedny existence, kterým (kdyby mne páníčci nechali) bych taky pověděla, co si o nich myslím, a to provokatérské kočky, jež si byly očividně dobře vědomy toho, že k nim nemůžu, tak se před námi promenádovaly o sto šest, potvory jedny, a to zvláště jedna z nich, s níž jsem posléze byla i v postavení kdo s koho. 🙂
 Rybníková póza 🙂 |
Fotogalerie z toho českobudějovického výletu je TADY.