Ani o dnešní sobotě jsme nechtěli s páníčky zůstat jen tak sedět doma na prdelkách, tak jsme vyrazili na odpočinkový výlet na Karlovarsko nedaleko obce Žlutice na zdejší Naučnou stezku Cesta za pověstí.
Náš výchozí bod se nacházel poblíž zdejší mašinkové zastávky Záhořice, kdy jsme zrovna měli i na osobní setkání s právě projíždějící mašinkou štěstí. Mašinka na sebe řádně houkáním upozorňovala (dle páníčků prý musí), mne to však nijak nerozházelo, jen jsem zvedla hlavu z roští, co se jako kde děje, spatřila jsem mašinku a vesele jsem si čmuchala dál. 🙂
Odtud jsme se následně vydali po stezce do lesa, kde nás hned na začátku překvapily 3 srnky, které nám postupně splašeně přelítli přes cestu a jež mne vydráždily k tomu, že bych s nimi chtěla hrát na honěnou, čemuž však páníčci skutečně nebyli nakloněni, takže po chvilkovém mém žbrblání a tahání na špagátku jsem se zklidnila a mohli jsme zase v poklidu ťapkat. 🙂
Pokračujícím ťapkáním, kdy jsme se tu setkali i s ještě malým popraškem sněhu, jsme dorazili na vyhlídku na vrcholu Vladař, odkud byl akorát výhled do křovin, takže to byla taková vyhlídka-nevyhlídka, ale byl tu hezký klídeček a pohodička a následně jsme minuli i zdejší údajně bezedné jezírko, jenž jsem zkoušela vypít, ale pořád tam ta voda byla, takže asi fakt bude bezedné. 🙂
Posléze nás čekalo ťapkání vskutku rozmanitým terénem a to jak po normální lesní cestě, pak i přes bahenní cestu „vylepšenou“ díky traktorům nebo koníkům, následně byla cesta ve vysoké suché trávě a pak dokonce i po nakypřené hlíně od zdejších divočáků. Takže vskutku typická turistická trasa, díky níž se moje maličkost trochu přetranformovala z bernského salašnického psa na zabahněné skorosalašnické prasátko.:-)
Naštěstí jsem se mohla trochu vylepšit u studánky Pod Vladařem, kde jsem se v první řadě trochu osvěžila a také jsem se seznámila se zdejší krásnou dřevěnou sovou, na níž jsem nejprve koukala jako na vetřelce. 🙂
Pak jsme již ťapkáním přes obec Vladořice, která čítala jen 2 domy, ale za to asi 4 uštěkané vlčáky, a pak po neznačené lesní cestě (nechtělo se nám totiž jít po silnici) dorazili na náš výchozí bod, kde jsme se hezky obahnění rádi zase setkali s naší čtyřkolovou boudičkou. 🙂
 Na vrcholu Vladař 🙂 |
Fotogalerie z toho karlovarského výletu je TADY.