Dnešní neděle se u mne a páníčků nesla v duchu výletování na Brněnsko k obci Svinošice do okolí místní rozhledny Babí lom i k rozhledně samotné.
Naše putování jsme započali na rozcestí zelené barvičky nedaleko hlavní silnice, odkud jsme to přes lehce vzrostlé pole s obilím vzali vstříc ke žluté barvičce. Nutno poznamenat, že obilné plodiny nebyly znehodnocovány páníčky (ti šli hezky po polní cestě), zato já si tyto plodiny podávala ve vší parádě – byla totiž velká sranda v nich běhat a tím šustit a tím vším v poli vytvářet vskutku „nenápadné“ cesty a cestičky. 🙂
Následná žlutá barvička nás vedla hezky v chládku lesíka, kdy po cestě rostlo i dost jetelíčku, načež panička k tomuto na jednom místě prohlásila: „Nebyl by tu i nějaký čtyřlístek?“ A hle, jen co se sehla k zemi, mohla si natrhat celou kytičku čtyřlístků. Já osobně sice nerozuměla tomu, proč tam tu trávu škube, ale když jí to udělalo radost, proč ne. 🙂
Pak nás na cestě čekala studánka Buková, jejíž přítomnost jsem s nadšením uvítala a vrhla jsem se do ní jak široká, tak dlouhá, abych se mohla řádně osvěžit, takže i kdyby v tu chvíli někdo k ní chtěl, měl by smůlu, jelikož jsem tam byla prostě celá já a tím bylo plno. 🙂
Po této pauzičce už nás čekala samotná rozhledna Babí lom, kde se mi velice líbilo, jelikož zde i moje maličkost mohla vystoupat vzhůru do vyhlídkové části, kde jsem se mohla kochat pohledy do kraje. Bylo to fakt zajímavé, moc jsem si to užívala a ani jsem neměla nějaké trauma z toho, že jsem ve výšce (byli tam holt i páníčci, tak co bych se strachovala). 🙂
Z rozhledny jsme se pak vydali po červené (a zároveň po Naučné stezce Krajem říčky Ponávky) ke skalnímu útvaru Babí lom, odtud na rozcestí s místní zajímavostí Lelkovadlem (prostě past na lelky) a poté po cyklostezce, abych zde mohla prozkoumat studánku U Lávek a Olšovou studánku. Cyklostezku jsme pak opustili naším odkloněním se na neznačenou lesní cestu, jež náš dovedla na barvičku zelenou, po níž jsme šli, šli a šli, až jsme došli k Naučné stezce Babí lom, kterou jsme prostě nemohli jen tak minout. A ještě že jsem ji neminuli – ač byla dosti krátká, o to více byla hezká a navíc zpestřená ze dřeva vyřezanými lesními obyvateli, kteří se líbili i mne, jelikož jsem si je mohla hezky očuchat a nikdo z nich přede mnou nezdrhal. 🙂
 Na rozhledně Babí lom 🙂 |
Fotogalerie z tohoto brněnského výletu je TADY.