Pro dnešní sobotu jsme si jako cíl našeho výletování zvolili jižní Čechy a to konkrétně Písecko u obce Albrechtice nad Vltavou a zdejší rozhlednu Vysoký Kamýk a též místní lesnaté okolí.
Naším výchozím bodem se stal okraj obce Albrechtice u zdejšího telekomunikačního anténního stožáru, kdy jsme se po neznačené cestě vrhli hezky do lesa a ač jsme sem nešli nijak s houbařským cílem, po asi půl minutovém pobytu zde jsme našli asi 10 parádních houbiček, které jsme tam prostě nemohli nechat. Toto tedy páníčky nadchlo k tomu, že ač půjdeme klasicky po cestě, budou se dívat hezky ze strany na stranu, zda nebudou na obzoru další houboví kolegové a kolegyně. Dokonce i mne zkusili na houbaření „naočkovat“ a to tak, že mi jednu z hub nechali očuchat a povelem „Hledej“ si mysleli (a to teda dost naivně), že bych fakt mohla přes můj čuchometr nějaký ten hřib nebo babku najít. Což o to, ono asi kdyby se mi chtělo a houby by pro mne byly zajímavé, tak by se asi najít něco dalo, ale houby jsou pro mne fakt divný, takže páníčkové měli v tomto smyslu z mé strany smůlu. Kdybych tak měla hledat buřt, to by bylo něco jiného, to by mi ani nemuseli dávat očuchávací „nápovědu“. 🙂
Bezbarvou cestu jsme následně průběžně proměnili přes zelenou barvičku až na barvičku modrou, po níž jsme dorazili až k rozhledně Vysoký Kamýk. A naštěstí pro nás (resp. páníčky) tu byl hodný pan správce, jelikož v době našeho příchodu již bylo asi čtvrt hodiny po zavíračce, ale i přesto páníčkům umožnil ještě jako posledním dnešním návštěvníkům výstup na rozhlednu. A dle slov páníčků to stálo za to, výhledy byly dost pěkné (třeba jaderná elektrárna Temelín zde byla jak na dlani) a dokonce i panička zvládla výstup do výšky a pohyb po rozhledně, která byla vytvořena ze železných roštů, skrz ně je vidět i pěkně do hloubky dolů, a to u ní nebývá až tak obvyklé. 🙂
Já na páníčky počkala hezky v poklidu pod rozhlednou – ne že bych výstup jako takový nezvládla, ale celé stoupání a pak celý sestup zrovna po roštech by nebylo nic příjemného pro mé pacičky, takže jsem raději zůstala v rozhlednovém přízemí.
Z rozhledny jsme se pak napojili na žlutou barvičku, u rozcestí Zlatá louka následně na cyklostezku a přes bezejmenný pramen, ohradu s daňky na kraji Albrechtic a i kousek průchodu přes samotnou obec jsme se navrátili k naší čtyřkolové boudičce.
P.S. Jinak ještě ohledně toho houbaření, páníčkům se v této disciplíně po celou naší procházku celkem úspěšně dařilo a to až tak, že celkový houbový úlovek lze měrově označit jako 3/4 taškový. Letos napoprvé docela tedy úspěch na to, že jsme ťapkali jen na cestách a nikoliv i uprostřed lesa. 🙂
 Podrozhlednová trikolora 🙂 |
Fotogalerie z tohoto jihočeského výletu je TADY.