Dnešní sobota se nám s páníčky nesla v duchu zavýletování si na Liberecko do lokality Smědava na zdejší turistické cestičky a také i na rozhlednu Na Čihadle.
Naším výchozím bodem se stalo parkoviště na Smědavě, odkud jsme se vydali po červené barvičce vzhůru do kopce, kdy nám kraj cesty chvílemi okrašlovala říčka Bílá Smědá, která se mne moc líbila, jelikož se v ní dalo hezky brouzdat, byla krásně čistá a chuťově vynikající, načež jsme dorazili až k rozcestí Paulova paseka, od nějž jsme se odklonili na žlutou barvičku, jež nás dovedla přes časté samosběrné borůvkové zastávky až k Poledním kamenů, kde bylo parádně, dokonce i já jsem se vyšplhala vzhůru na vrchol (samozřejmě za bedlivého dozoru páníčků, abych někam nehupsla nebo nezůstala viset), abych se také mohla pokochat výhledem do kraje. Musela jsem však dávat značný pozor, aby mne to někam neodfouklo, jelikož zde vanul pěkně čerstvý větřík, až mne celou celkem rozcuchal. 🙂
Po žluté barvičce jsme dále dorazili k Frýdlantskému cimbuří, kde jsme mohli obdivovat parádní velké kameny a skály, a páníčci se zašli zavyhlídkovat až vzhůru k Hölzelovu kříži, zatímco já jsem na ně v poklidu a v bezpečí posečkala dole (tento výstup vzhůru a ještě po žebříku by pro mne opravdu nebyl), ale nebojte, po očku jsem je stále vyhlížela a nastražovala ouška, abych věděla kde jsou a jestli už jdou zase za mnou. 🙂
Odtud nás následně žlutá barvička dovedla dolů Pod Frýdlantské cimbuří a my se pro změnu po zelené vydali hezky kamenitě vzhůru k prameništi Černého potoka, kde byl i takový pěkný lesní rybníček, který mne ani kupodivu nelákal (kachny asi tady nebývají), ale co mne potěšilo, bylo, že mi tu dokázala splnit přáníčko zdejší dřevěná rybka. A co já bych si mohla přát jiného než něco k snědku, načež samozřejmě musel jít jako první do mé tlamičky ten největší kus ze všech (co kdyby mi to chtěl někdo vzít). 🙂
Poté nás na cestě přes rozcestí Pod Černým potokem a po žluté barvičce čekala rozhledna Pod Čihadlem. Jednalo se o trošku netypickou rozhlednu, jelikož výhled z ní byl do zdejších rašelinišť, ale výhledy to byly krásné a já si dávala pozor, aby mi to z rozhledny nějak nesklouzlo, jelikož bych fakt rašelinou býti nechtěla. 🙂
Odtud jsme pak měli namířeno přes Čihadla na gastrozastávku v Knajpě Na Knejpě, ale chyba lávky, bylo zavřeno. Tak se nedalo nic dělat, udělali jsme si tedy gastrozastávku ze svých již mini zásob a po červené barvičce jsme se vrátili na náš výchozí bod, kde jsem hezky uťapkaná s radostí přivítala naše plechové čtyřkolové přibližovadlo. 🙂
 Rozhledna Na Čihadle a já 🙂 |
Fotogalerie z tohoto libereckého výletu je TADY.