O dnešní neděli jsme se tentokrát vydali na výlet na Vysočinu a to k Velkému Meziříčí na Naučnou stezku Balinského a Nesměřského údolí.
Naším výchozím bodem se stal okraj Velkého Meziříčí, odkud jsme se vydali na samotnou stezku a to kupodivu ve správném směru a nikoliv v protisměru, což u nás bývá častým zvykem. Trasa stezky nás nejprve vedla po parádně namrzlé cestě, že jsme museli jít jak s nadílkou v kalhotácch, abychom se neváleli po zemi, jak to klouzalo (a to dokonce i mne, která mám o dvě ťapiny navíc oproti páníčkům), ale naštěstí se to po chvilce vytříbilo a dalo se zase ťapat jako lidi a pes. 🙂
Užívali jsme si krásného klidu luk a lesů v Balinském údolí a v blízkosti říčky Balinky až jsme dorazili kolem Dolního mlýna až do vísky Baliny, pokračovali dále chvilku přírodou, kde jsem si na jedné z luk zvládla také zamyšilovit (značí to, že už by mohlo být jaro) a pro změnu i chvilkami civilizačními průchody postupně přes Uhřínov, Šeborov, Svařenov a Hrbov jsme dorazili až ke Štěpánkově kapličce.
No a odtud jsme již po stezce zamířili směrem k našemu výchozímu bodu, načež osud nám přál natolik, že tentokrát nás čekalo ťapkání v rozmočených polích, takže jsme byli jak bahňáci, a ke konci našeho putování jsme měli i tu čest s místními zdrhajícími srnkami, což bylo něco pro mne (páníčků nenadšení asi nemusím zmiňovat). Naštěstí u zcela na konci míjeného rybníku Dolní Lalůvka už na nás dnes nějaké to „překvapení“ nečekalo a mohli jsme v klidu cupitat až k naší plechové boudičce. 🙂
 Trikolora v Balinském údolí 🙂 |
Fotogalerie z tohoto vysočinského výletu je TADY.