O dnešním nedělním dni se naše výletové kroky tentokrát nasměrovaly do Jizerských hor a to konkrétně k obci Josefův důl na zdejší Naučnou stezku Gustava Leutelta.
Naším startem se stalo parkoviště pod zdejší sjezdovkou ve Ski areálu Josefův Důl, kde páníčci bláhově mysleli, že by si hned takhle na startu „střihli“ kafíčkové rozjímání ve zdejší podsjezdovkové hospůdce, ovšem chyba lávky – měli zde zavřeno, hosty asi vítají jen v zimní sezóně. 🙂
Tak jsme se takto s „kafo-nepořízenou“ přesunuli pěškobusem k rozcestí Josefův Důl – Údolí Kamenice a odtud jsme se vydali po červené barvičce na ťapkání. Mne hned na začátku velmi potěšila zdejší říčka Kamenice, do jejíhož koryta jsem nadšeně vtrhla jak utržená ze řetězu a užívala vnější i vnitřní osvěžení její tekoucí vodičky. 🙂
Následně náš čekalo putování do lokality Karlov, kde měla být další nějaká občerstvovna, ovšem i zde měli zavřeno, což páníčky vskutku rozmrzelo. Nu což, pokračovali jsme ale dále a to přes louky a lesík kolem rozcestí Hraběticce – Pod Slovankou a kousku zdejší Křížové cesty v Horním Maxově až k samotné rozhledně Slovanka. Z důvodu nepříliš vhodných schodů pro můj výstup na ní, resp. spíš, že nahoru by mi to šlo, ale dolů bych velmi pravděpodobně spadla jak pytel brambor, jak bych rychlejc sestupovala než myslela, tak si vzhůru na rozhlednu vystoupili jen páníčci, zatímco já jsem je „kryla“ a hlídala hezky ze suterénu rozhledny. 🙂
A pak už se nám do třetice povedla i gastrozastávka a to v podrozhlednové chatě Slovanka, takže páníčků rozmrzení bylo zažehnáno. 🙂
Posléze jsme se zde napojili ma modrou turistickou barvičku a v hezkém lesním chládku doťapkali až do obce Josefův Důl, přes níž jsme si udělali také civilizační průchod, kdy jsme zhlédli objekt zdejší bývalé sklárny a zkoukli jsme i místní nádraží, kde jsem si vyzkoušela funkci „výhybkářky“. 🙂
A jelikož se nám nechtělo jít zpátky na náš start po stezce přes samotný centrum obce (kde vesměs většinou nic zajímavého krom betonu a asfaltu není), zvolili jsme pro naše další ťapkání od rozcestí Josefův Důl – sklárna zelenou barvičku, kdy jsme hezky a v klídečku prošli lesem nad obcí a dostali se až k rozcestí Peklo – hájovna a odtud jsme pak cupitali po červené barvičce zpátky na náš start. Původně jsme měli v plánů absolvovat směrem k naší čtyřkolové boudičce celou červenou trasu dolů, ale jelikož se během chvilky dost podezřele zatáhlo a začalo postupně kapat čím dál více kapek, rozhodli jsme, že si kousek za Čertovou vyhlídkou cestu zkrátíme a to po sjezdovce, pod níž na nás čekala naše cestovatelská boudička. A velmi dobře jsme udělali – doslova hned poté, co jsme všichni nastoupili na palubu, se strhla pořádná průtrž mračen, že zůstat jakkoliv ještě venku, byli bychom mokří zcela skrz na skrz. 🙂
Fotogalerie z tohoto výletu do Jizerských hor je TADY.