O této neděli jsme si s páníčky zavýletovali na Berounsko k obci Srbsko na zdejší Naučnou stezku Karlštejn.
Naše putování jsme započali na okraji obce Srbsko, odkud jsme se po stezce vydali vstříc Bubovickým vodopádům. Po cestě mne páníčkové natěšovali, že než k nim dojdeme, mineme i nějaký bezejmenný rybník, v němž bych se v dnešním dosti teplém počasí mohla hezky osvěžit. Ovšem náš plán nám opět pokazila realita a to, že avízovany rybník byl zcela prázdný (buď záměrně vypuštěný nebo vyschlý), tak jsem se těšila na ty vodopády. Už po cestě k nim mi bylo divné, proč přecházíme několik dřevěných lávek přes podélné prohlubně, v nichž by byla ideální tekoucí voda, a pak jsem na to u Bubovických vodopádů přišla – i ty samotné byly totiž takřka zcela vyschlé, jen občas někde tekl nějaký ten vodní čůrek. Ale naštěstí tam byly aspoň 2 takové kamenné prohlubně, v nichž se poměrně dost vody drželo, takže jsem se spokojila aspoň s tímto (holt lepší aspoň něco než nic). 🙂
Od vodopádů jsme pak pokračovali dál přes rozcestí Boubová a Propadlé Hory, načež jsme takto doťapkali až do obce Svatý Jan pod Skalou, kde si páníčci zašli zlehka na střídačku (jeden vždy hlídal mne venku) prohlédnout část zdejšího kláštera benediktinů.
Odtud jsme následně absolvovali silniční pochod do obce Hostim, kde jsem jako správný gastropes prověřila stav a částečný „obsah“ ve zdejší hospůdce U Krobiána, načež po příjemném gastroposilnění nás pak čekalo ťapkání lesíkem podél říčky Loděnice (kdy já byla opět spíš v říčce než podél ní) ke zdejšímu lomu a poté podél řeky Berounky až na náš start, kdy už i já zde musela dodržovat to „podél“, jelikož se jednalo o cestu se spoustou jiných turistů, cyklistů, kočárkářů a dalších obdobných druhů, takže bych je mohla lehce obdařit svým umem v motání se pod nohy, kola či lustrováním poživatin, což páníčci neměli chuť podstupovat. 🙂
 U Bubovických „vodopádů“ 🙂 |
Fotogalerie z tohoto berounského výletu je TADY.