Po dnešní dopolední velikonoční pomlázce, která u mne znamenala hlavně hlídání příchozích koledníků a na ty, co mi byli nesympatičtí i pouštění „hrůzy“, jsme se i dnes vydali s páníčky výletově „vyvětrat“. Naším cílem se stal okraj Prahy u obce Zvole a zdejší Naučná stezka Zvolská Homole a okolí.
Naše ťapkání jsme započali na okraji Zvole u fotbalového hřiště, odkud jsme se mezipolně a lesně vydali vstříc rozcestí Zvole – Ohrobská a odtud dále po stezce i nestezce až krásnou vyhlídku Zvolská Homole. Zde jsme se hezky pokochali výhledy a porozjímali ve zdejším jarním klídku, načež nás posléze stezka dovedla k dalšímu (tentokrát bezejmennému) vyhlídkovému místu u elektricko-telekomunikačního stožáru – tady už to rozjímaní nebylo sice takové (už zde bylo trochu lidnato), ale i tak jsme si to nenechali kazit. 🙂
Z vyhlídkových výšin jsme následně sešli „dolů“ až do obce Vrané nad Vltavou, přes níž jsem si procvičila civilizační chování a společně s páníčky jsem se pokochala zdejším mašinkovým nádražím, které nás (zejména tedy páníčky) potěšilo i tím, že zde měli takový ten stroj na kafíčko, takže jsme si na nádraží udělali i takový spokojený kávový dýchánek. 🙂
Po kafíčkové vsuvce jsme se pak od mašinek vydali po červené barvičce do chatkové oblasti podél Zvolského potoka, minuli jsme následně rozcestí V Dolích a studánku U Chalupecké strouhy, načež poté jsme se odklonili na barevně neznačenou lesně-polní cestu, která nás dovedla zpátky do obce Zvole. No a jelikož jsme zde do ní vstoupili na opačné straně, než na nás čekala naše čtyřkolová boudička, procvičila jsem si dnes podruhé civilizační průchod, který jsem tentokrát měla i příjemně zpestřený uprostřed obce přítomností zdejšího Velkého rybníku, v němž jsem neopovrhla se smočit (ale maximálně po bříško) a i vnitřně okusit, jaké zde mají vodní podmínky. To bylo super. 🙂
 Trikolora na vyhlídce Zvolská Homole 🙂 |
Fotogalerie z tohoto zvolského výletu je TADY.