O dnešní neděličce jsme si tentokrát s páníčky vyrazili zavýletovat na jih Moravy na Blanensko k obci Křtiny, kde se naším cílem stala Sluneční stezka a její okolí.
Naším výchozím bodem se stalo rozcestí Arboretum MZLU, z nějž jsme za dnešního slunečného a teplotně letního počasí vyrazili po stezce do chládku zdejšího lesíka, kde jsme hned po chvilce minuli rybníček Pod Schindlerem II a Pod Schindlerem I, což se mi velmi zamlouvalo, jelikož jsem se zde mohla hezky osvěžit (na nějakou plavbu jsem asi ale netroufla, ač panička povídala, že by mne to osvěžilo ještě více; to by tam leda musela jít se mnou). 🙂
Následně jsme na stezce minuli Památník Karla Schindlera a pak nás již čekala naučná zastavení týkající se (nejen) planet sluneční soustavy, kdy jsme hned u prvního zastavení přišli na to, že jsme vyrazili na stezku zase odzadu, jelikož první zastávkovou planetou byla v lese planeta Uran (na Neptun jsme narazili hned na začátku u arboreta a brali jsme to jen jako jakýsi „omyl“). Ale co, i odzadu se potká to samé. 🙂
Po stezce jsme postupně doťapkali až do obce Křtiny, kde já se jala zchladit do stínu zdejšího betonového exponátu Slunce (zvláštní, že i sluníčko může mít takový chladivý stín) a jelikož se chtěli zchladit i páníčci, udělali jsme si zde i gastrozastávku ve venkovním posezení místní hospůdky, kde jsem se od páníčků dočkala také občerstvovací ochutnávky pivního moku (mňam!!!) a kde bylo moc příjemně, načež posléze jsme se ze Křtin vydali po zelené barvičce zase do lesíka až jsme dorazili ke studánce Karla Klostermanna, kde se nejvíce líbilo asi zase mne a to z důvodu přítomnosti krásně čisté, tekoucí a osvěžující vodičky a taktéž i zde bylo takové „odtokové korýtko“, do nějž jsem si mohla na celou svou délku pěkně stoupnout a osvěžit si hezky a souměrně i své ťapičky. 🙂
Odtud jsme pak zamířili po nebarevné lesní cestě na náš start, kdy jsme tuto cestu měli nečekaně zpestřenou tím, že jsme museli jinou lesní cestou obejít zdejší močály a křoví, jelikož na původní plánované cestě byl z čista jasna najednou plot a zamčené mříže (v mapách páníček neměl značeno), kdy za mřížemi jsme mohli vidět naši cestovatelskou boudičku. Takže touto obchůzkou jsme se dostali až k cyklistické stezce, kdy my s paničkou zde u závory počkaly a páníček se po silnici vydal pro naší čtyřkolovou boudičku (ač to byla celkem okresková silnice, byl na ní poměrně velký provoz, takže jsem byla ráda, že jsem se po ní nemusela vláčet také). 🙂
 Trikolora ve stínu „Slunce“ 🙂 |
 Gastrotrikolora 🙂 |
Fotogalerie z tohoto jihomoravského výletu je TADY.