O dnešní takřka letní neděli jsme si s páníčky tentokrát zavýletovali na Plzeňsko k obci Stod k prozkoumání místní Naučné stezky Stodsko a též i pokoření zdejšího Křížového vrchu.
Naše ťapkání jsme započali na okraji obce Stod u kynologického cvičiště, kde sice zrovna v tu dobu nebyl nikdo přítomen, ale já i přesto tu načerpávala spoustu zanechaných informací od jiných pejsků a když už jsem tady byla, zanechala jsem jim zde i nějakou tu svojí „informaci“. 🙂
Odtud jsme se následně vydali po bezbarvé cestě kolem ohrad s kravkami (mooc pěkně to od nich vonělo), načež jsme se poté napojili na červenou barvičku a tím i na samotnou Naučnou stezku Stodsko. Jelikož dnes bylo skutečně dosti teplo, měla jsem velký zájem o nějaké to vodní osvěžení a úspěšně jsem se po chvilce dočkala a to konkrétně Vrabinského rybníka. Na jeho okraji jsem se hezky smočila po bříško, osvěžila se i vnitřně a pokračovali jsme pozvolna dále po stezce až k rozcestí Pod Křížovým vrchem, kde se měla nacházet studánka Žabička, takže jsem byla natěšena na další vodu. Bohužel však tato studánka byla „vyzděná hlubší jáma“, takže se do ní nedalo dosáhnout, ale jelikož jsem holka šikovná, kousek dál jsem si v lesíku našla takový mini rybníček (možná jakýsi odtok od Žabičky), takže jsem se v něm mohla hezky počvachtat. 🙂
Posléze jsme si s páníčky vystoupali do kopce vzhůru na zdejší Křížový vrch se stejnojmennou rozhlednou, kde si panička absolvovala oblíbené vyhlídkování do kraje, trochu jsme se porozjímali a občerstvili se (páníčci se se mnou dokonce rozdělili o trošku osvěžujícího zlatavého moku), načež poté jsme sešli zase dolů k rozcestí Pod Křížovým vrchem a pokračovali dále po červené kolem rozcestí Černé vrchy a kousek za ním již po bezbarvé luční cestě, kde jsem si vyzkoušela opětovně seno-balíkové pózování, které se mi moc líbilo (a to hlavně že jsem takto byla skoro stejně vysoká jako páníčci, takže jsme si mohli i hezky zpříma koukat z očí do očí). 🙂
Takto jsme se lučně dostali opětovně k Vrabinskému rybníku, kde jsem si tentokrát k velkému překvapení páníčků střihla sama od sebe pár plavacích temp (už mi bylo fakt zase teplo, tak jsem holt potřebovala zchladit celého psa) a odtud jsme již jen jednoduše ťapkali dál do stezce zpátky na náš start u kynologického areálu.
Fotogalerie z tohoto plzeňského výletu je TADY.