Dnes u Fanny pokračovalo seznámování s různými věcmi, kdy se tentokrát její „obětí“ stala prachsprostá PET flaška. Já osobně na tom neviděla nic zásadního (prostě flaška a co má být) a ani jsem neměla chuť ji nějak likvidovat, takže jsem ji s klidem ponechala milé Fanny, ať se předvede. 🙂
Ta teda na to čučela, jak spadlá z višně, štěkala na flašku, jak kdyby to byl funící ježek, a bláhově si myslela, že ji před tou „nebezpečnou věcí“ půjdu snad i nějak zachraňovat či co. Tůdle, nůdle, jen ať si to vyřídí sama, strašpytel jeden. 🙂