Tentokrát se nám s páníčky vydařilo vyrazit na výletování i v sobotu, přičemž jsme dnes již trošku prodloužili naši cestovatelskou vzdálenost od naší domoviny. Naším cílem se stalo Turnovsko u obce Kacanovy, kde naším hlavní cílem stala právě Naučná stezka Reliéfy u Kopicova statku.
Naše ťapkání jsme započali na okraji obce Kacanovy u zdejšího Hotelu Králíček, odkud jsme se po žluté barvičce vydali hezky do lesa, kde nás páníčci natěšily na nějaký údajný rybníček v lokalitě Jezírka, na nějž jsme se já s Fanny dost těšily, takže jsme se cestou ničím moc nezdržovaly a já svým čuchometrem průběžně ověřovala, zda-li již rybníček není co by kamenem dohodil.
Jakmile jsme k jeho krajům lemovaným pořádným množstvím rákosí všichni dorazili, já společně se svým „klíštětěm“ Fanny zamířila přímo do jeho rákosových útrob, zatímco páníčci si šli dále po cestě. Dokonce i panička byla v klidu a jen tak slovně prohodila: „Ony nás za chvilku doženou, jen se určitě podrouzdaj ve vodě a napijou…“. To ovšem netušila, že jako první je posléze dožene milá Fanny zabahněná ne jako pes, ale jako prase a „vylepšená“ dokonalou přírodní „vůní“ kvalitně uleželého bláta. Moje maličkost se posléze neunavovala tím, že by se z „rybníčku“ vynořila na cestu, ale brala jsem to korytem bahňáku podél cesty, abych měla páníčky na očích, přičemž toto mé jednání malou Fanny také zajímalo, takže se chtěla dále bahnit taky. Toto už bylo na páníčky fakt moc (nechápaly jsme proč, když to byla taková zábava), takže si nás obě daly na šlajfky, abychom se ráčily uklidnit (já totiž v tom bahňáku vyhlížela i kachny a prý nedejbože, aby tam nějaká zakejhala). 🙂
Takže po této zajímavé vsuvce jsme „omezeně“ pokračovali dále po žluté, z níž jsme se po chvilce odklonili ne neznačenou lesní cestu, která nás dovedla k rozcestí Kopicův statek. No a odtud jsme se vydali již na samotnou stezku naučnou. Byla to vskutku originální stezka, která vedla mezi skalními kameny, kdy z nich nebo v nich byly vytesány krásné výjevy z české historie či přírody jako např. Horymír se Šemíkem, Jiří z Poděbrad, Mistr Jan Hus, Jan Žižka apod., přičemž mne s Fanny byl nejvíc sympatický vytesaný lvíček, ke kterému jsme se mohly také hezky „přitulit“. 🙂
Po absolvování stezky, na níž jsme i my 2 čtyřnožky musely řádně koukat pod packy, kam šlapeme, jelikož to byl prostě skalně kořenový terén, jsme se na jejím konci dostali až k samotnému domečku Kopicova statku. Zde jsme trochu porozjímali a následně se po modré barvičce vydali zpět na náš start na okraji obce Kacanovy.
No a ještě před odjezdem jsme zde ve venkovním posezení zvládli absolvovat i gastroturistiku, z čehož jsme měli radost, jelikož se takto mohla konečně Fanny seznámit s tím, co to vůbec je a vypadalo to, že se jí to líbilo (ten zlatavý mok s pěnou se jí také zamlouval a to je ještě neplnoletá). 🙂
Fotogalerie z tohoto turnovského výletu je TADY.