O dnešní neděličce nás tentokrát páníčci „vytáhli“ na výlet na okraj Písku, kde se naším cílem stala Naučná stezka od Ptáčkovny k Živci a okolí.
Naše ťapkání jsme započali u rozcestí U Vodáka, odkud jsme se po modré barvičce vydali do zdejšího lesa. Hned na úvod jsme měli tu čest procházet kolem Obory U Vodáka, v níž jsme se mohli pokochat několikerým dančím zvířectvem, které zde koukalo, přežvykalo či odpočívalo. Se mnou samotnou to nic nedělalo, jelikož kopytníci byli v klidu a nikam nezdrhali (tak jsem byla v klidu taky), za to Fanny na ně čučela jak z bambusu – no jo, holt existují i větší čtyřnožci než například já. 🙂
Stezka nás posléze dovedla k Písecké vyhlídce, kde byl moc hezký a pořádně velký přístřešek (spíš taková skorochatička), ale očekávaná vyhlídka byla spíš taková „nevyhlídka“ – čekali jsme totiž aspoň trošku výhled do kraje, ale díky již povyrostlým stromům, jsme měli výhled jen na ně – asi jsme tedy měli vyhlížet nějakou veverku nebo tak něco. 🙂
Posléze průchodech kolem dvou telekomunikačních stožárů s anténami (které velmi zajímaly hlavně páníčka) a napojením se na modrou barvičku jsme se dostali až k rozhledně Jarník. Zde nás páníčci nechali z bezpečnostních důvodů přišlajfkované v jejím přízemí (abychom na volno nevymýšlely nějaké blbiny či nešly též vzhůru na rozhlednu) a sami si vystoupali vzhůru do jejích vyhlídkových výšin. Zde se již prý nechalo o nějakém tom vyhlídkování mluvit, ale ne zas o nějakém extra – dnešní podzimní počasí toho úplně prý moc nedovolilo (ale co, aspoň vůbec něco). 🙂
Poté jsme se minouc rozcestí Sedlo pod Srní Homolí dostali až na rozcestí V Živci, kde si páníčci „střihli“ vsuvku ve formě venkovní gastroturistiky „na stojáka“ u zdejší hospůdky, a pak jsme již jen tak lesem po červené barvičce doťapkali až na náš start U Vodáka. A nutno říct, že právě včas – takřka hned jak jsme všichni nastoupili „na palubu“, začalo pěkně pršet. 🙂
Trikolorní modelíny 🙂
Fotogalerie z tohoto píseckého výletu je TADY.