O dnešní sobotě jsme s páníčky vyrazili na vandr tentokrát na Třebíčsko k obci Panenská, kde se naším cílem stala zdejší Pohádková naučná stezka Panenská.
Naším výchozím bodem se stal okraj obce Panenská, kdy po kousku ťapkání jsme u jednoho odlehlejšího domu měli tu čest se 2 malými zvědavými zrzavými hafíky, kterým jsme se s Fanny celkem zamlouvaly, ale po chvíli dalšího našeho ťapkání se vrátili ke svému obydlí – páníčci se obávali, aby nám nechtěli dělat společnost po celou naší procházku, což se naštěstí nevyplnilo (proti pejskům samozřejmě nic nemají, ale neznámí hafani bez viditelných páníčků na obzoru nejsou zrovna důvěryhodní).
Po této úvodní vsuvce jsme se posléze již mohli věnovat v poklidu našemu ťapkání, kdy nás stezka prováděla hezky lesem a měli jsme průběžnou čest s různými dřevěnými postavičkami či zvířátky jako čertem, divokým pašíkem, veverkou, žabkou, drakem. Potkali jsme dokonce i ježibabu, která nás naštěstí nechala na pokoji, načež poté jsme narazili i na postavičku pavouka v silně nadživotní velikosti, jehož se panička nejdřív pěkně lekla, což byla celkem sranda – panička má totiž z pavouků celkem respekt, takže tento obrpavouk byl něco pro ní. Ačkoliv byl jasně dřevěný, zvládla se k němu přiblížit maximálně na 2 metry. 🙂
Dále nás na stezce přivítala i trojice dřevěných muchomůrek, které byly skutečně povedené a i naše trikolorní maličkosti se mezi nimi hezky vyjímaly. 🙂
Následně jsme s páníčky vystoupali na zdejší vrch Sedlo, na němž na nás čekal výhled do krásné podzimní mlhy proložené nastalým drobným mrholením, ale to nás přece nemohlo rozházet. Nutno však konstatovat, že na nás zde čekala i jistá „odměna“ ve formě krásné moudronosné dřevěné sovičky. 🙂
No a jelikož jsme vystoupali vzhůru, logicky jsme zase museli sejít dolů, což bylo dále po stezce kolem dřevěné paní vrány a jejího hnízda a následně kolem parádní dřevěné obří boty, kde jsme naše dnešní ťapkání zakončili a od ní zamířili zpět na náš začátek. 🙂
P.S. Páníčci se pak sami ještě vydali přímo do obce, jelikož tušili, že zde musí někde ještě být úvodní zastavení naučné stezky, které jsme prvotně minuli. A měli pravdu, kousek od ohrady s lamami, pštrosy a husami (prý ještě že nás páníčci ponechali „na palubě“, tato živá stvoření by nás určitě velmi zajímala) byl skutečně start u zdejšího bezejmenného rybníčka, jehož tu hlídali dokonce 2 vodníčci, takže aspoň na konci se mohli páníčci pokochat skutečným začátkem stezky (holt lepší někdy, než nikdy). 🙂
Trikolory v muchomůrkách 🙂
Fotogalerie z tohoto třebíčského výletu je TADY.