O dnešní neděli jsme si s páníčky tentokrát zavýletovali na okraj hlavního města Prahy k místní čtvrti Butovice, kde se naším zájmem stala Naučná stezka Prokopské údolí – Butovice a její okolí.
Naším startem se stal okraj Butovic, odkud jsme se leso-lučně vydali na ťapkání, kdy jsme postupně potkali nespočet člověků i jiných čtyřnožců, což bylo pro nás (tedy zejména pro Fanny) moc zajímavé a zvláště i v tom smyslu, že zde vesměs nebylo moc páníčků, kteří by se před námi o své hafany nějak báli, tudíž jsme si mohli hezky čuchově „popovídat“ a dokonce s některými i běhavě zablbnout (což opět bylo hlavně zábavou pro třeštiprdlo Fanny, já Celesta se přece nebudu honit za nějakým psem). 🙂
Krom čtyřnožců jsme po cestě minuli i rozcestí Butovické hradiště a několik zajímavých vyhlídkových míst směrem na Prahu. Posléze nás stezka dovedla i ke studánce Stydlá voda, kterou jsme s Fanny s radostí uvítaly a mohly jsme si zde procvičit synchronizované ověření kvality zdejší vodičky. Nutno poznamenat, že byla fakt mňamózní. 🙂
Dále se naše kroky ubíraly přes mašinkové koleje (samozřejmě za důkladného bezpečnostního dozoru páníčků), načež jsme se takto dostali k rozcestí Prokopské údolí. Zde jsme s pomocí žluté barvičky minuli skalní Pamětní desku Jaroslava Foglara, načež ťapkajíc dále po nebarevné cestě jsme se vyskytli v místní části Klukovice, kde jsme měli v plánu absolvovat gastroturistiku v místním gastropodniku Černý kohout. Původně páníčci zamýšleli, že by se mělo i s námi jednat o interiérovou gastroturistiku – s naší čtyřnohou přítomností (i v počtu 2 kusů) v tamním interiéru by nebyl problém, potíž však byla v tom, že vevnitř bylo totálně plno a hlavně i dost teplo. Ale jelikož jsme se našeho gastroplánu nechtěli jen tak vzdát, páníčci se rozhodli, že to zvládnou i exteriérově na venkovním posezení, za což měli od nás, trikolor, velkou pochvalu – v nějakém utiskujícím hicu by se nám fakt nelíbilo. 🙂
No a pochvalu od nás, čtyřnožek, sklidili i za to, že jsme si zde mohly hezky očuchat i malé králíčky v králíkárně, kdy mne samotnou hodně moc zajímali a zvláště když v té králíkárně začali poskakovat ze strany na stranu, zatímco Fanny na ně nejdřív čučela jak puk (co že se to tam hýbe) a pak se začala opičit v zájmových reakcích po mne. Od těch králíčků se nám skutečně nechtělo moc odcházet, takže páníčci s námi měli trošku práce s tím, aby jsme posléze mohli všichni zase pokračovat v našem výletování. 🙂
Gastroturistikově spokojení jsme se poté vydali po žluté barvičce vstříc rozcestí Klukovice – viadukt, kde jsme se napojili na kousek Naučné stezky Údolím Dalejského potoka a podél mašinkových kolejí se dostali až poblíž Dalejského mlýna, od nějž jsme to „střihli“ po nebarevných klikatých cestičkách směrem ke kapličce na okraji Butovic a dalšími neznačenými klikatkami jsme se navrátili na náš dnešní start a příjemně uťapkaní jsme uvítali přítomnost naší cestovatelské „boudičky“. 🙂
Trikolory v Prokopském údolí 🙂
Trikolorní gastroturistky 🙂
Fotogalerie z tohoto pražského výletu je TADY.