O dnešní typicky podzimní, neslunečné sobotě jsme se nenechali nepříliš pozitivním počasím rozházet a i tak jsme se s páníčky vyrazili vyvětrat tentokrát na Plzeňsko k obci Vojtěšín k prozkoumání odtud nedaleké Naučné stezky Umíř.
Naším startem se stal okraj obce Vojtěšín, odkud jsme vyrazili po modré barvičce, která nás prováděla podél zvířecí ohrady s aktivním elektrickým ohradníkem, díky čemuž jsme od páníčků byly omezeny pomocí našich procházkových šlajfek a to v rámci naší bezpečnosti – prý bychom byly schopny neřízeně zamířit nejen do samotné ohrady a „hledat“ tamní „poklady“, ale hlavně bychom mohly být ublíženy nějakou tou elektrickou peckou z ohradníku, kterého bychom si nevšimly, což by nebylo vůbec žádoucí.
Po ohradním průchodu jsme se konečně s Fanny dočkaly i volnosti a vyrazili následně po bezbarvé lesní cestě a pak i cyklostezce vstříc samotné Naučné stezce Umíř. Nutno poznamenat, že tato stezka byla snad zatím nejkratší, na které jsme dosud byli, jelikož sama o sobě měla snad asi jen 100 m – zajímavé… 🙂
Naučnou stezku jsme si tedy mohli v rámci její „velikosti“ důkladně prohlédnout, kdy jejími hlavními body byla zdejší kaplička, asi 2 zamřížované studny a jeden řopík. 🙂
No a takto hezky pokocháni jsme se následně lesně napojili na žlutou barvičku, z níž jsme se u rozcestí Karlův dvůr odklonili na cyklostezku (v dnešním pošmournu naštěstí bez cyklistů, takže jsme s Fanny měly volné pole působnosti) a tudy jsme se navrátili zpět na naši startovní pozici.
Trikolory řopíkují 🙂
Fotogalerie z tohoto plzeňského výletu je TADY.