O dnešním státním svátku jsme nezaháleli a oslavili jej zase výlet. Tentokrát to bylo do Jáchymova a pro změnu zase na naučnou stezku – tady se jmenuje Jáchymovské peklo a pojednává o tamním dobývání uranu. Stezka začíná na tamním náměstí, kde to zprvopočátku nevypadalo, že bych mohla výletovat na volno, ale po chvilce putování už to bylo dobré a mohli jsme jít zejména po lesních cestách, což se mi líbí nejvíc, jelikož si mohu pobíhat tak, jak chci.
Procházku jsme měli zpestřenu i o jednoho psího kamaráda (dle paničky pravděpodobně černého křížence labradora), kterého jsme z čista jasna potkali na jedné lesní cestě a kámoš se k nám (tedy spíš ke mně) hodně měl. Já nejprve k němu také, ale pak mne to přestalo bavil, což on poznal a šel si dál svou cestou (opačnou než jsme šli my). My po chvíli došli k osamělému domečku, na jehož zahrádce na nás houkla starší paní (za asistence pejska rotvíka), jestli jsme cestou nepotkali takového tmavého psa. Páníčkové přitakali, že ano, přičemž paní nám sdělila:“Tak to je ten náš hajzlík, vždycky přijedeme na chalupu, pustíme ho z kufru ven a on místo aby šel s námi, tak zdrhne a jde si oběhnout místní okolí.“ Tak nás paní pobavila a my putovali dál. Celkově jsme prošli kolem 12 zastavení a naplánovanou trasu jsme dokončili těsně před setměním (takže akorát). Tentokrát se začalo stmívat o hodinu dříve než jsme byli zvyklí, jelikož se včerejšího dne měnil čas z letního na zimní – tudíž si musíme zase zvyknout na změnu, i když společně s páníčky jsme pro to, tuhle změnu času zrušit.
Jako dokumentaci z našeho výletu přikládám svoji fotku u Skautského kříže zdejší naučné stezky.
 Skautský kříž a já 🙂 |
Dalších pár fotek je k nahlédnutí zde.