Dnešní neděle se celá nesla v duchu hezky čerstvě napadaného snížku a ne zrovna úplně malého množství na to, že včera nikde nic v zásadě nebylo a přes noc se jen tak někde vzalo cca 15 cm. Z daného sněhového nadělení jsme samozřejmě s Fanny byly velmi nadšené, načež páníčci nás chtěli také nechat v tom snížku i někde prochajdově vyblbnout. 🙂
Výletovací volba padla na Rokycansko, přičemž ale zároveň to sněhonadělení bylo celkově i pěknou komplikací. K původnímu prvotnímu cíli se bohužel díky neprohrnutí nedalo nějak moc dobře vůbec přiblížit, alternativní 2. cíl zase skýtal problém v možnosti zaparkování naší čtyřkolové boudičky, pro změnu 3. alternativní cíl nás k sobě zase nepustil díky kopci a klouzavému ledu na něm a ani 4. vymyšlený cíl nás k sobě nepustil a to díky spadlému stromu přes silnici, kudy jsme měli jet. 🙁
Ze zoufalství a i z důvodu toho, že přece když už jsme sem přijeli, tak se aspoň někde všichni musíme trošku projít a vyvětrat jsme jako 5. výchozí bod zvolili okraj obce Zbiroh u místní Expozice požární ochrany, odkud jsme si udělali krátký civilizační průchod obcí a následně se ťapkavě vydali po krásně zasněžené červené a bezbarvé cestě směrem k obci Chotětín. Cestou jsme taktéž minuli i nějakou zdejší chatovou oblast, tudíž my, trikolory jsme řádně ověřovaly, zda-li od nějaké té chatičky se nevznáší pach nějakých laskomin (měli jsme ale smůlu, jelikož v tomto počasí tu buď nikdo vůbec nebyl nebo chataři byli zalezlí vevnitř). No a před obcí Chotětín jsme udělali zase čelem vzad a tou samou cestou jsme se vydali zase zpět, jelikož jiné cesty, které tu měly lesem vést, byly pod tím sněhem zcela neviditelné a páníčci fakt neměli chuť se tak nějak v podvečer tím sněhem brodit a ještě kdoví kam. Ač se jednalo o takovou kratší a nepříliš zážitkovou procházku, nám s Fanny se moc líbila a to hlavně díky tomu parádnímu snížku. 🙂