Tuto sobotu jsme s páníčky vyrazili na výletování tentokrát na jih Čech na Novohradsko poblíž obce Petříkov k prozkoumání zejména zdejší Naučné stezky Červené blato a okolí.
Naše ťapkání jsme započali u silnice u Jiříkova údolí, u níž samotná naučná stezka začínala, přičemž nás její trasa provedla nejprve provedla lučně-lesní, chvílemi i pěkně kluzkou cestou (pomalu by se zde hodily brusle), načež takto jsme se dostali až k rozcestí Červené blato, z nějž jsme po chvilce ťapkání vkročili až do samotné Národní přírodní rezervace Červené blato.
Tady jsme si s páníčky střihli okružní trasu po dřevěných lávkách podél, přes a kolem zdejším bažin. Nutno poznamenat, že toto ťapkání bylo celkem neobvyklé – na nějaké delší lávky nejsme s Fanny úplně zvyklé, tudíž jsme velmi často chtěli ťapkat mimo tuto „dřevěnou parádu“. Toto se však vůbec nelíbilo páníčkům a to z důvodu, že hrozilo, že bychom se mohly do těch bažin někde neřízeně probořit a stát se tak z nás rašelina (což by skutečně nebylo vůbec žádoucí), takže jsme si v rámci naší bezpečnosti vysloužili šlajfková omezení. 🙂
Krom tohoto jsme na těch lávkách musely být i dost opatrné, aby se nám pacičky nedostaly mezi ta jednotlivá prkýnka a místy tu byly i pěkné nánosy hezky klouzavého ledu, takže muselo být vskutku veselé nás všechny pozorovat, jak se v těchto místech pohybujeme značně připosraženě (my, trikolory, bychom to za normálních, neomezených okolností daly o dost rychleji a levou zadní, ale s ohledem na páníčky jsme to courání musely „strpět“). 🙂
Po absolvovaném bažinovém kolečku jsme se posléze stejnou cestou přiblížili k naší startovní pozici, ale jelikož se nám zde ještě nechtělo úplně „balit kufry“, vydali jsme se ještě na kousek dalšího ťapkání a to po zelené barvičce kousek po silnici až k rozcestí Jiříkovo údolí a odtud dále po zelené do lesa, kde jsme si s Fanny mohly konečně užít nějaké té volnosti. Takto jsme se dostali až k rozcestí U Obelisku, které jsme si poté s pomocí kousku modré a bezbarvé cesty obešli, a držíc se opět zelené jsme zamířili již finálně na náš start se čtyřkolovou boudičkou. Po cestě jsme ještě stihli minout i Penzion Červené blato, v jehož souvislosti páníčkům přišla na mysl možnost nějaké gastroturistiky. Bohužel tato myšlenka byla hodně rychle (k nevoli páníčků) zažehnána, jelikož hned na vstupních dveřích byla vyvěšena cedule, že je tento gastropodnik otevřen jen pro ubytované člověky. Jejich smůla, nevědí o co bez naší přítomnosti přišli. 🙂
„Bažinové“ trikolory 🙂
Trikolorní pózování 🙂