O dnešní první březnové sobotě jsme si tentokrát s páníčky zavýletovali na Litoměřicko k obci Žitenice k prozkoumání hlavně zdejší Hibschovy naučné stezky.
Naším startem se stal silniční okraj u obce Skalice, z nějž jsme se hned vydali na samotnou trasu kýžené naučné stezky. Hned na počátku nás zde ovšem nejdřív sluchově a pak i na vlastní oči překvapila přítomnost několika za sebou se prohánějících, bezohledově hlučících motorkářů, ale naštěstí jak rychle se objevili, tak zase zmizeli, tudíž jsme se mohli vydat na poklidné lesní cupitání. 🙂
Hezky písečným lesem jsme se dostali až k místní střelnici v lese, kde byl naštěstí v době našeho průchodu střelecký klid, ale beztak si mne s Fanny vzali páníčci pod šlajfkovou kontrolu – co kdyby se někde ozvalo nějaké to bum bác. 🙂
Po stezce jsme posléze pokračovali dále až k jednomu z jejích záhybů, kde jsme ji dočasně opustili a vydali se na řádný vzestup směrem na Panenský vrch. Nutno poznamenat, že tento výstup nebyl úplně až tak snadný, jelikož zde byla dosti načechraná lesní hlína od nějakého traktoru, do toho to tu bylo chvílemi i hezky podmáčené, takže jsme se i poklouzali a do toho zde ještě byly zanechány ošmikané větve ze stromků asi po nějaké údržbě. Ale jelikož nejsme másla, hezky jsme to zvládli až nahoru, přičemž právě nahoře jsme byli dost fascinováni tím, že ač jsme vystoupali údajně na nějaký ten vrch, nic tady zvláštního nebylo krom turistického posezení. 🙂
Abychom si tedy užili nějaký ten vrch, následně jsme se napojili na modrou barvičku, která nás dovedla pro změnu na vrch Křížová hora. Tady toho taky tedy úplně moc k vidění nebylo, ale byl tu aspoň jeden kámen označující samotný vrchol a bylo odtud aspoň trošku i někam rozhledově vidět. 🙂
Ze samotné Křížové hory jsme poté dále po modré kolem rozcestí Pod Křížovou horou a kolem několika pořádných kamenů, které byly pojmenovány po různých cizích pánech, sešli hezky dolů a lučním průchodem jsme se přiblížili zpět ke stezce naučné, po jejíž části, na níž jsme dnes ještě nebyli, jsme to dovandrovali k nám již dnes známé střelnici (v tuhle dobu už tu pro jistotu nebyla ani noha) a s pomocí modré barvičky jsme se hezky uťapkaní vrátili zpět k naší čtyřkolové boudičce, kde jsme posléze mohli hezky rozjímat o dnešních zážitcích. 🙂
Trikolory na Křížové hoře 🙂