O dnešní sobotě jsme s páníčky vydali výletově na Jičínsko k obci Vesec u Sobotky k prozkoumání nedaleké Naučné stezky Plakánek a též i zdejšího hradu Kost.
Naším startem se stal okraj obce Vesec u Sobotky (přímo u lavičky Járy Cimrmana), odkud jsme se po modré barvičce vydali na lesně-potoční ťapkání Přírodní rezervací Plakánek. Jednalo se o takovou celkem úzkou vyšlapanou cestu, tudíž pokud se v protisměru potkali i jiní turisté, museli jsme se vzájemně dohodnout, kdo si dá přednost, aby se mohlo pokračovat.
Já jsem to na několika místech vyřešila efektivně po svém a to, že místo po cestě jsem to prostě vzala příjemným Veseckým potůčkem a bylo to. 🙂
Takto jsme doťapkali až k rozcestí Plakánek – údolí, kde na nás začalo i hezky plakavě pršet z nebe, což nás však nemohlo rozházet a i přes to jsme ťapkavě pokračovali dále a to již po naučné stezce podél Oborského rybníka, lávkami přes bažiny, podskalní cestou kolem studánky pod hradem a to až k samotnému hradu Kost.
Ač nejsme úplní hradomilci, když už jsme zde byli, trochu jsme to zde obhlídli a my trikolory, jako hradní paní jsme zde zvládly úspěšně absolvovat i malou gastroturistiku v místní hradní hospůdce, resp. v jejím zahradním posezení. 🙂
Příjemně gastroturisticky obšťastněni jsme se posléze z hradu sešli k rozcestí Kost – pod hradem, od nějž jsme se silničním pochodem vydali po žluté barvičce směrem k obci Podkost, v níž jsme dále po žluté odbočili k místním sadům, kde to již bylo ťapkavě příjemnější než silniční asfalt, načež poté jsme se po chvíli napojili na místní cyklostezku, jež nás dovedla až k rozcestí U bývalé semtínské lípy. No a odtud jsme to již kvůli náhle kazícímu se počasí (rozuměj vichru a opět začínajícímu deštění) střihli zase po silnici do obce Vesec u Sobotky, přes níž jsme podnikli civilizační průchod, a velmi rádi se setkali opět s naší čtyřkolovou boudičkou a zvláště s jejím vnitřním závětřím a teplíčkem. 🙂