Ani dnešní dost teplá letní neděle nás neodradila od nějakého toho výletování (co taky pořád doma, že?), tudíž jsme se tentokrát vyrazili turisticky vyvětrat na Teplicko k obci Bílina k prozkoumání zdejší Naučné stezky Bořeň.
Naším startem se stalo rozcestí Chata pod Bořní, kde se nacházela skutečně i chata s občerstvením, přičemž na realizaci gastroturistiky jsme se společně všichni dohodli až na závěr před naším odjezdem.
Od chaty jsme se po stezce vydali vzhůru po vyšlapané, místy hezky kamenité lesní cestě, takže jsme všichni museli průběžně přemýšlet, kudy bude nejlepší vést naše kroky, aby se nám ťapkalo dobře a nezapadli jsme do nějakého toho mezikamení. 🙂
Takto jsme se hezky lesem vesměs pod „slunečníkovým“ stínem zdejších stromů dostali až k rozcestí Pod Bořeňem, kdy jsme odtud zamířili vstříc samotnému vrchu Bořeň. Nutno poznamenat, že lesní cesta zde začala být ještě kamenitější než předtím, stíny stromů byly jen nárazové, náklon našeho stoupání se taktéž znatelně zvýšil a navíc přibyly ještě „překážky“ ve formě různě vysokých hlíno-dřevěných schodů. Ale jelikož nejsme žádní hej nebo počkej, i přes nemalou sluníčkovou činnost jsme to v pohodě zvládli a dokonce i cestou na vrchol nám byly jako odměna nabídnuty i hezké krajinné výhledy. 🙂
Na samotném vrcholu Bořeň to bylo samozřejmě výhledově nejlepší, tudíž jsme se zde všichni zdárně narozhlíželi zdejších viditelných obcí, luhů a hájů, načež následně jsme se vrhli zase na sestup dolů zpátky k rozcestí Pod Bořeňem. Odtud jsme pravotočivě ťapkavě pokračovali po stezce kolem dokola a nutno poznamenat, že v této části byl ťapkací terén z dneška asi nejlepší, jelikož byl ve formě hliněné uťapané cesty okolo ozdobené spadaným suchým listím. 🙂
Stezka nás následně na svém konci „vyplivla“ u již zmíněné občerstvovací chaty, kde jsme se na skok stavili potrénovat si hlavně osvěžovací gastroturistiku. Dokonce i nám, trikolorám, zdejší obsluha přinesla asi 3x mističku s vodou, abychom se mohly dostatečně napít. Jako ne že by páníčci vodu pro nás neměli, ale košt nedomácké vody je vždycky lepší. A pokud vás zarazí, proč nám tu mističku nosili asi 3x, tak nebojte, nebyli jsme od páníčků při dnešním ťapkání týrané žízní, ale zdejší mistička na vodu pro pejsky byla tak leda pro nějakého minipuňtu, takže strašně rychle poté, co jsme postupně zabořily do mističky naše žíznivé jazýčky my, trikolory, byla mistička velikým fofrem prázdná. 🙂
Trikolory na vrchu Bořeň 🙂
Na fotogalerii z tohoto teplického výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.