O dnešní neděli se naše výletové kroky s páníčky vydaly na Karlovarsko k obci Kyselka k prozkoumání části Naučné stezky Andělská Hora – Kyselka a zdejší rozhledny Bučina.
Naším startem se stalo zdejší dost rozlehlé parkoviště, kde se však nacházela jen naše čtyřkolová boudička a nějaké 2 kamiony, odkud jsme se vydali hned po stezce do lesa, kde na nás po chvilce jako jeden ze zastávkových bodů čekala krásná Lesní kaple. Samozřejmě jsme to zde patřičně prohlédli a prozkoumali, načež poté jsme pokračovali ťapkavě dále a to k rozcestí Pod skalkami skřítků. Odtud jsme se „chytli“ kousku barvičky žluté, přičemž následnými bezbarvými cestami jsme si to chtěli na 2 místech trošku zkrátit, což nám z terénních důvodů nebylo dopřáno (ty bezbarvé lesní cesty jsme prostě v tom lese, ani s pomocí GPS nenašli), takže jsme se po chvíli ocitli opět na barvičce žluté, díky níž jsme se již úspěšně dostali k samotné rozhledně Bučina. Nutno poznamenat, že rozhledna to byla fakt moc pěkná a i výhledově (dle sdělení páníčků) to zde nebylo úplně od věci. 🙂
Trikolory u rozhledny Bučina 🙂
Od rozhledny Bučina jsme následně sešli dále po žluté barvičce dolů k rozcestí Pod Bučinou, načež odtud po cca 500 m jsme si udělali vlastní lesně-stráňový sestup směrem k barvičce modré (opět i zde platilo, že v mapách značené bezbarvé cesty byly zde na místě „neviditelné“), kde nás po chvilce čekala lázeňská civilizační vsuvka, kdy jsme minuli třeba Franieckův pomník, zajímavý turistický přístřešek Jindřichovo sedátko, dále Vilemínino odpočívadlo,řádně rekonstruovaný Ottův pavilon, lehce jsme okoštovali i Ottův pramen, omrkli i Mattoniho vodopád, zvěčnily se i u sochy pana Mattoniho, načež průchodem kolem taktéž řádně rekonstruované Mattoniho vily jsme se navrátili na náš start, kde jsme se moc rádi setkali opět s naší cestovatelskou boudičkou, v níž jsme následně mohli důkladně přejímat o dnešním zážitcích. 🙂
U pana Mattoniho 🙂