| I tomto víkendu se naše rodinka vydala vyvětrat opět někam na čerstvý vzduch do přírody a zde přináším info, co a jak se dělo. 🙂 V sobotu 1.2. jsme se vydali výletově na Lounsko mezi obce Velká Černoc a Malá Černoc, kde jsme si udělali vlastní lesní procházku v přízemí vrchu Dubina. Už při našem příjezdu to zde počasově vypadlo dosti na vážkách, zda bude pršet či nikoliv, ale když už jsme zde byli, na ťapkání jsme vyrazili, přičemž páníčci průběžně na těch svých utržených sluchátkách sledovali meteoradar, aby se dozvěděli, jak se k nám to pršení přibližuje, abychom včas udělali čelem vzad a zvládli jsme se zejména s ohledem na naši slečnu kočárkovou vrátit nezmokle včas k naší čtyřkolové boudičce. Nutno poznamenat, že páníčkům to zodpovědně vyšlo tak akorát – jen co jsme se po prochajdě všichni posléze naskladnili na palubu naší čtyřkolové boudičky a zavřeli za sebou všechny dveře, začalo už hezky poprchávat a než jsme se stačili pořádně rozjet zpět k domovu, stěrače naší cestovatelské boudičky měly díky dešti celkem dost práce. 🙂 |
Na fotogalerii z tohoto lounského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
| I v neděli 2.2. jsme si udělali drobný výlet, ale s přihlédnutím k tomu, že počasově to venku nevypadlo moc vyzpytatelně a taktéž, že se nám nedařilo se vypravit úplně zavčasu, vydali jsme se na výletování za naše „humna“ a to na okružní procházku v „přízemí“ velkého Blaníku. Nic zajímavého jsme na našem putování krom počínajícího deštění tak nějak nepotkali, i když za zmínku lze vzít, že na jednom místě, které bylo asi lákadlem na lesní zvířátka bylo „rozeseto“ několikero „opuštěných“ zvlhlých bochníků chleba, což pro mne s Fanny bylo neodolatelné lákadlo, kdy nás najednou postihla naprostá hluchota na odvolání od nich, abychom na nich nehodovaly a ráčily se vrátit na cestu, tudíž jsme si od páníčků obě vykoledovaly celkem sekec mazec a měly jsme útrum od možnosti volného pobíhání a čmuchání, jelikož nám páníčci „za odměnu“ nastolili šlajfkové omezení. 🙂 |
