Naučná stezka Býkov – Žichlice + Naučná stezka Vůně dýmu a jehličí

Posted by on 13.9.2020
O dnešní nepřehnaně teplé sobotě 12.9. jsme si tentokrát s páníčky zavýletovali na severní Plzeňsko poblíž obce Hromnice, kde jsme se vydali po stopách zdejší Naučné stezky Býkov – Žichlice.

Naše ťapkání jsme započali nedaleko od rozcestí Dvůr Býkov, odkud jsme se vydali vstříc do lesa po zmíněné naučné stezce. Nejprve nás trasa vedla po pohodové, lesní, lehce prašné cestě, načež následně se trasa stezky pozměnila na dosti nerovný, místy hezky zarostlý a kořeny a klacky protkaný terén, což zejména pro naši minipaničku v kočárku bylo takové žůžo dobrodrůžo, ale jelikož je s námi již celkem zdatná výletnice, nějaké to drncání a nadskakování v kočárku jí nemohlo rozházet. 🙂

Ovšem nutno poznamenat, že tento velmi zajímavý terén nám, resp. páníčkům poskytl velmi úspěšné přicestní houbobraní, kdy my, trikolory čubrněly, jak velké hřiby se dokážou v lese vůbec vyskytovat. 🙂

Nutno ale taktéž zmínit, že o tato lesní bohatství měli zájem i místní lesní kopytnatci, kdy s jejich třemi „kousky“ (naštěstí zdálky) jsme měli tu čest, takže z preventivních důvodů jsme my, trikolory byly omezeny na šlajfková opatření.

Naučná stezka Býkov – Žichlice nás následně zavedla na křížení s Jarovskou naučnou stezkou, kde se panička rozvzpomněla, že jsme se zde s mou trikolorní maličkostí již kdysi vyskytovaly, kdy ale náš ťapkací okruh byl tehdy jinačí. Kus cesty jsme se tedy vyskytovaly po dvou naučných stezkách zároveň a to až k hájovně Třebekov, u níž jsme se odklonily na tu „naší“ naučnou stezku, jež nás přes rozcestí Kosina a následnou zelenou barvičku dovedla zpět na náš start.
Houbařská sebranka 🙂

Na fotogalerii z tohoto plzeňského výletu  můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.


Zato o dnešní neděli 13.9. jsme výletově vyrazili na Rakovnicko poblíž obce Nový Dům na prozkoumání části místní Naučné stezky vůně dýmu a jehličí a jejího okolí.

Naše ťapkání jsme započali u rozcestí U Nového Domu, odkud jsme se lesem vydali po stopách naučné stezky. Ta nás po chvilce dovedla ke krásné soše svatého Jana Nepomuckého, které jsme nemohli odolat, a prostě jsme se u ní museli zvěčnit. 🙂

Poté jsme se již jen jen tak procházkové „poflakovali“ jak po kousku naučné stezky, tak následně i kousku cyklostezky, bezbarvé lesní cesty až jsme natrefili na barvičku žlutou, již jsme se také nedrželi příliš dlouho, jelikož jsme si z ní udělali k závěru našeho ťapkání odklon k místnímu lesnímu bezejmennému rybníčku „brčálníku“, z nějž jsme měly radost hlavně my,trikolory. Moje maličkost se v něm jala smočit více, avšak samozřejmě v bezpečnostním dosahu tlapiček na dně. Zato poseroutka Fanny zůstala u smočení pouze po část pacek – holt neví, o co přišla a jaké je bájo moci se hezky osvěžit jak vnitřně, tak i téměř celkově vnějškově. 🙂

Příjemně osvěžené a s vyklepanou vodičkou z našich kožíšků i na páníčcích jsme se následně po průchodu trošku zarostlou lesní cestou navrátili na žlutou barvičku a po její trase opět kolem sochy svatého Jana Nepomuckého na naší startovní pozici k naší věrné čtyřkolové boudičce. 🙂

P.S. Nutno poznamenat že i dnes páníčci praktikovali přicestní houbobra ní, načež i dnes se jim trošku zadařilo, ale oproti včerejšku to bylo významně slabší. A víte proč? Protože si na ty houby připravili nožík, tašku a své nadšení, přičemž i v tomto případě se potvrdilo, co je v plánu, to nevyjde. 🙂
U sv. Jana Nepomuckého 🙂

Na fotogalerii z tohoto rakovnického výletu  můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

Comments are closed.