| Tuto sobotu 19.12. jsme se opětovně vydali s páníčky za aktivním odpočinkem, kdy jsme se nasměrovali na Karlovarsko k obci Polom, kde se naším cílem stala Skokovská stezka s “kulturní odměnou” na jejím konci. Naším startem se stal okraj obce Polom, přičemž nutno poznamenat, že hned po vystoupení z naší čtyřkolové boudičky vzhledem k řádné mlze, kdy nebylo vidět pomalu dál než na 10 kroků, a též i kvůli nepříliš teplotní přívětivosti páníčky napadl část textu ze známé písničky: “Pendolino stojí kdesi někde u Polomi, zamrzly mu všechny „cédéromy”. 🙂 Jelikož však nejsme z cukru, i přes tuto počasovou nepřízeň jsme se po Skokovské stezce vydali na ťapkání, kdy jsme při pochodu minuli kapli sv. Josefa a rozcestí Skoky, načež jsme na jejím konci byli odměněni poutním místem Skoky se zdejším kostelem Navštívení Panny Marie, kde bylo moc pěkně i přes nepříliš utěšený stav samotného kostela a jeho okolí (chtělo by to zde hodně oprav za dost korunek…). Tak jsme to zde ve vší slušnosti prošli, porozjímali a tou samou cestou, co jsme sem přišli, jsme se i navrátili na náš start k naší čtyřkolové boudičce, která byla “schována” za ještě větším mlžným oparem, než když jsme se od ní oddalovali na začátku. 🙂 P.S. Na zpáteční cestě, když se jelo přes „matičku Prahu“ páníčci neodolali tomu, aby se aspoň průjezdově nepodívali na vánočně ozdobené Václavské náměstí, tak jsme si udělali vyhlídkovou kulturní vsuvku ještě i zde a dle páníčků to stálo za to. 🙂 |
Na fotogalerii z tohoto karlovarského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
| V neděli 20.12. jsme se tentokrát s páníčky pro změnu výletově zaorientovali na Tachovsko k obci Olešná, kde se naším cílem stal Přírodní park Valcha. Naší startovní pozicí se stal okraj lesa kousek za obcí Olešná u bezejmenného rybníku, odkud jsme se lesně vydali po nebarevné cestě, jež nás po chvíli v jednom svém kopci obdařila i přítomností přecházejícího lesního kopytnatce, jehož jsme stihly zaregistrovat my, trikolory o pár vteřin dříve než páníčci, takže když nás zblejskl, z jeho přecházení byl z čista jasna úprk, což mne s Fanny nenechalo chladnými, takže jsme si to zamířily za ním. Já tedy (dle páníčků naštěstí) jen decentně, jelikož to bylo právě do kopce, zato Fanny se toho úplně neostýchala a vystřelila jak střela z kanónu, ale naštěstí po chvilce své naháněcí vsuvky si to rozmyslela a vrátila se. 🙂 I na základě tohoto jsme pak již my, čtyřnožnice byly raději pod šlajfkovým dozorem a ještě že tak, nedaleko se přes cestu vyrojila další srnka (nebo dančice?), takže jsme paničce pocvičily svaly na rukou – měla velkou radost. 🙂 Poté už jsme v poklidné atmosféře dorazili ke žluté turistické barvičce, jíž jsme se chopili a jež nás dovedla až do Přírodní památky Valcha, načež kolem studánky Na Valše, malou civilizační lokalitou Valcha či kolem kaple Nejsvětější Trojice jsme zamířili opětovně do lesa a podél nedalekého Čankovského potoku, který svou přítomností ještě více ochlazoval své okolí i s námi, jsme se po žluté a následně nebarevné cestě navrátili na náš start, kde jsme se těšili do teplých útrob naší cestovatelské boudičky. 🙂 |
Na fotogalerii z tohoto tachovského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.