Procházka u Troubek
Letošní 1. máj dne 1.5. jsme oslavili dálkovějším výletováním na to až na Přerovsko poblíž obce Troubky (nechvalně povodňově známé z roku 1997), kde jsme si podnikly lesně-česnekové ťapkání právě kousek za obcí Troubky a naše výletování by se dalo shrnout asi takto:
- začátek v lokalitě Hájovna u hučící vodárny a domku s uřvanými 3 hafany, které veličenstvo My, Celesta, chtěla srovnat do latě, přičemž panička na druhém konci vodítka byla proti,
- poté již jen průchody po hranicích či přímo přes několikero různých lesů jako Malá Obora, Velká Obora, Svatý Jan, Malenová, Francová, Lebedová, Kopřivec, Korábková, Košárová, Chrbovský les, Borová, Orlová, Provázková, Lipůvka či Svodnicová (to je výčet, aby se v tom pes vyznal…), 🙂
- do lesa jsme my, trikolory měly vstup zakázán, jelikož zde velice hojně a nespočetně rostly rostlinky medvědího česneku, který nás, trikolory nechal zcela chladnými, ale asi nikdo v této lokalitě tím zákazem netoužil a netouží po nějaké té „zálivce“ či „pohnojení“, tak jsme to respektovaly,
- dokonce jsme zde našli i malou přícestní třešňovou alej, takže hádejte, co se zde na 1. máje asi tak mohlo odehrát? Nápověda = Cmuk, Cmuk. 🙂
Na fotogalerii z tohoto přerovského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Procházka u Zbýšova
Naproti tomu v neděli 2.5. jsme si s páníčky výletově vyrazili na Brněnsko poblíž obce Zbýšov, kde jsme si „střihli“ lesní procházku v místním lese Padělky a okolí.
Naše dnešní dojmy by se daly shrnout následovně:
- náš ťapking jsme odstartovali u anténového vysílače mezi obcemi Zbýšov a Zakřany,
- hned tady na začátku jsme měli tu čest se pozdravit s naším místním skoro příbuzným, a to appenzelským salašníkem, který byl z nás dvou tak paf, že zapomněl i na obvyklý všudypřítomný applíkovský štěkot 🙂 ,
- pak už jsme vážně vyrazili na prochajdu, kdy jsme si to nejprve „střihli“ nebarevně jen tak lesně směrem k místnímu Pomníku obětem letecké havárie, kde jsme lehce porozjímali a pokochali se krajinným výhledem, načež následně jsme se drželi i nadále v lese, kde jsme nepotkali ani člověčího a ani zvířecího živáčka, což nám vůbec nevadilo. Ťapkavě jsme si takto udělali lesní „osmičku“ a před návratem na naši startovní pozici jsme se ještě pokochali na bezejmenné vyhlídce nad obcí Zbýšov, kdy páníčky zajímalo přírodní kochání se krajem, přičemž nás, trikolory naopak zajímal bližší „pozorovací“ cíl, a to zajíc na vedlejším poli, k němuž nám však jakýkoliv přístup byl páníčky zamezen a úměrně tomu, jakou my jsme věnovaly pozornost tomu ušákovi, tak takovou, ne-li i trošku vyšší, věnovali i páníčci nám, abychom se „náhodou“ nějak nesplašily a nešly si dát s tím provokatérem sprintovací závod. 🙂
Na fotogalerii z tohoto brněnského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Procházka u Butovsi
Dnešní státně-sváteční sobotu 8.5. jsme oslavili zavýletováním si na Jičínsko poblíž obce Butoves, kde jsme si udělali prochajdování v místním lese Na Jezeru.
Jednalo se o takovou stručnou, jasnou, bezlidnou, ale příjemně poklidnou prochajdu, kde sice nebylo nic extra zajímavého, co by stálo za zmínku, ale nám postačovalo, že jsme byly hezky pospolu s páníčky, vyšlo nám počasí a my, trikolory zde mohly prubnout několik bažinatých louží, které byly příjemné na osvěžení jak vnějškové, tak i chuťové, ačkoliv k obojímu měli páníčci nějaké řeči, že prý budeme „nevábně vonět“ či se po té vodě řádně poprdíme – fakt nechápeme, co se do toho motají, když tomu nerozumí. 🙂
Na fotogalerii z tohoto jičínského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Procházka u Hvížďalky
V neděli 16.5. jsme se s našimi výletovými kroky vydali tentokrát na Lounsko poblíž obce Hvížďalka, kde jsme prozkoumali lesní okolí místní Zichovecké myslivny.
Naše ťapkání jsme odstartovali poblíž již zmíněné Zichovecké myslivny, kolem níž jsme se nebarevně na okraji pole a lesa vydali do lesní části Přírodního parku Džbán, kdy jsme se po chvíli ťapkání napojili na zelenou barvičku, místně označovanou jako Borská cesta, a s její pomocí jsme si lesně doťapkali k rozcestí U Křížku, kde se fakticky i moc pěkný kříž vyskytoval (nebývá pravidlem to, že když se nějaké rozcestí jmenuje „u něčeho“, že to „něco“ se tam také nachází). 🙂
Odtud jsme se poté odklonili vpravo v bok na nebarevnou lesní cestu a zamířili zpět k Zichovecké myslivně. Páníčci však ještě v mapách objevili, že by se kousek od ní měla nacházet i nějaká lesní kaple, což je silně zajímalo, takže ač zde k ní nebyla žádná směrovka, ani viditelně vyšlapaná nějaká cesta, s pomocí navigovaní na páníčkově „utrženém sluchátku“ se nám danou kapli povedlo objevit. Vnějškově nevypadala až tak hrozně, po otevření dveří od jejích útrob už to však bylo o dost horší (rozuměj: byla dost pravděpodobně využívána nějakými bezdomovci, že po otevření dveří jsme se všichni pomalu lekli, kdy na nás kdo z jakého rohu bafne, jaký tam byl bordel všeho). Škoda, že tak hezká místa se neudržují a nechávají se zcela napospas svému osudu, ale kdoví, třeba se to v brzku zlepší…
Na fotogalerii z tohoto lounského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Procházka okolo Havraního vrchu
O dnešní polojasné sobotě 22.5. se naše výletové kroky vydaly na Karlovarsko poblíž obce Ratiboř, kde jsme si udělali hezké lesní kolečko pod místním „kopečkem“ Havraní vrch.
Naše ťapkání jsme odstartovali kousek za obcí Ratiboř v lesním tábornickém areálu, kde jsme to hned my, trikolory musely důkladně prověřit, zda-li se zde nedělalo (např. neopékalo) něco k snědku, či zda zde nezůstaly nějaké poživatelné zbytky, aby nedošlo k národohospodářské škodě. 🙂
Z tohoto našeho průzkumování nebyli příliš nadšení páníčci, tudíž nás donutili naši činnost ukončit a vydat se ťapkat do lesa a prozkoumat místní zákoutí. Pohybovali jsme se po zpevněných lesních cestách, jež byly sice nebarevné, což nám ale nevadilo, jelikož se zde v zásadě nedalo nějak ztratit (rozuměj: nehemžilo se to tu různými odbočkami a podobnými odklony). 🙂
Takto jsme po cestě zdálky minuli Malý a Velký pásmový rybník, u nichž si nás páníčci radši šlajfkově pojistili, jelikož zde silně hrozilo naše zavětření a možný „výlet“ za rybníkovým průzkumem. 🙂
Ke konci našeho ťapkání jsme následně minuli ještě pro změnu zblízka i místní Ratibořský rybník, k němuž nás páníčci už vůbec nevpustili nějak blíž, jelikož se na něm viditelně proháněly provokující kachny , přičemž páníčci neměli opravdu dnes (stejně jako jindy) chuť nás nějak nahánět zpátky z našeho loveckého amoku. 🙂
Na fotogalerii z tohoto karlovarského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Procházka u Světce
Pro změnu v neděli 23.5. jsme se vyrazili výletově vyvětrat tentokrát na Teplicko k obci Světec, kde jsme prozkoumali lokalitu po bývalém dolu Florentini – Patria a po bývalé obci Chotovenka.
Pro náš ťapking se startovní pozicí stal místní hřbitov, odkud jsme se přessilničně vrhli hned do lesa, kdy jsme postupně krom jen lesního terénu minuli i ten lesně-polní, kde nás, trikolory zajímala hlavně ta polní část se svými „přírodními poklady“ a pak dokonce i trošku terén pralesní (rozuměj: na bývalých důlním místech si zde osazené rostlinstvo rostlo neřízeně dle svého, ale aspoň tu byla zeleň a ne nějaká vytěžená měsíční krajina), kde jsme pro jistotu my, trikolory byly bezpečnostně šlajfkově omezeny, jelikož jsme stále dávaly do té doby významně najevo, že bychom ten prales velice rády prozkoumaly důkladněji, ale dle páníčků, kdo ví, co nebo kdo by v těch houštích mohl být schovaný nebo vyplašitelný. 🙂
Cestou jsme se mohli pokochat několika „dolíky“ po zmíněném bývalém dolu Florentini – Patria, pak nám výhledovou společnost nabídla Tepelná elektrárna Ledvice, načež posléze jsme se dostali poblíž bývalé obce Chotovenka, po níž tu nyní v zásadě zůstalo jen rybníkové vodní dílo, které velice lákalo nás, trikolory, jelikož se z něj ozývaly různé zvuky (dle paničky prý jen žáby, ale my, trikolory moc dobře věděly své, že minimálně jedna kachna by se tam určitě našla) – a co myslíte, nějaké to bližší přiblížení se a prozkoumání nám bylo výrazně zamítnuto, ač jsme se snažily o opak celkem důkladně. 🙂
Na fotogalerii z tohoto teplického výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Lesní procházka u Cepu
O dnešní sobotěnce 29.5. jsme se vyrazili s páníčky aktivně vyvětrat na Jindřichohradecko poblíž obce Cep, kde jsme si udělali takové hezké lesní “kolečko”.
Naše ťapkání jsme odstartovali na kraji lesa kousek za obcí Cep, kde se nacházela i ohrada se stádem kraviček. Tyto mne s Fanny velice zajímaly a ještě více voněly, ale páníčci byli zásadně proti tomu, abychom se s nimi ráčily nějak z blízka “kamarádit” – beztak by nás při nejlepším zajímaly hlavně jejich “voňavé výtvory” a při nejhorším bychom si s nimi chtěly hrát na honěnou (teda hlavně Fanny, moje „babičkovská“ trikolorní maličkost by se přiklonila hlavně k té první činnosti. 🙂
V lese už jsme pak s Fanny měly volné pole působnosti, což nám vyhovovalo, jelikož jsme zde mohly průběžně koštovat více či méně stojaté přítoky místní Střední stoky a Nové stoky, což nám v dnešním poměrně teplejším počasí fakt přišlo vhod. 🙂
Procházka byla skutečně fajná, všude byl klídek, nikoho a nic jsme nikde nepotkali, akorát ke konci jsme museli trošku chvátnout do kroku, jelikož zde hrozila sic malá, ale za to vydatná přeháňka (jako dnes skoro všude po republice), ale jen co jsme se přiblížili zpět k ohradě s kravkami, opětovně se hezky vyčasilo a přeháňková mračna se posunula někam vedle. 🙂
Na fotogalerii z tohoto jindřichohradeckého výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Procházka u obce Stračí + kousek naučné stezky Naučné putování loupežníka Štětky
Pro změnu o neděličce 30.5. jsme se výletově zaorientovali na Mělnicko poblíž obce Stračí, kde jsme si prozkoumali kousek místní naučné stezky Naučné putování loupežníka Štětky a její okolí.
Naší startovní pozicí se stal parkovištní okraj obce Stračí, odkud jsme se po cyklostezce vydali nejdřív na polně-luční pochod, načež po chvilce jsme „zahučeli“ do krás místního lesa, jehož cesty byly protkané menšími či většími loužemi, což zejména nám, trikolorám v dnešním celkem otepleném počasí významně vyhovovalo. Cyklostezka nás posléze dovedla až na část místní naučné stezky Naučné putování loupežníka Štětky a její okolí, na jejíž trase jsme se mohli pokochat nejprve Hraběcí kaplí a poté i Mariánskou kaplí, načež odtud jsme se „trhli“ na barvičku žlutou a štrádovali si to vesměs mezilučně vstříc obci Stračí, přes níž jsme si udělali pidi midi průchod (rozuměj: vešli jsme do ní a hned odbočili směrem k parkovišti) a příjemně vyvětraní a od sluníčka zahřátí jsme se naložili do naší, na nás v chládku čekající cestovatelskou boudičku.
Na fotogalerii z tohoto mělnického výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.