Milí čtenáři, jak již předeslala moje nezapomenutelná parťačka a učitelka Celesta, přebírám tímto do pacek tento “deníček” a budu se snažit jej udržovat co nejlépe, abych Celestýnce nedělala ostudu (to kdybych si dovolila, to by byl kartáč 😉). Takže vzhůru do toho a držte mi pěsti, ať se mi v něm daří tak pěkně, jako dosud Celestě.
Vaše Fanny
Procházka pod Buglatou
V sobotu 21.8. jsem s páníčky vyrazila za výletovým odreagováním se na jih Čech poblíž obce Jaronín, kde jsme zacílili na lesní “kolečko” pod místním vrchem Buglata. Byl to tedy první výlet bez fyzické přítomnosti Celesty, ale všichni jsme věděli i cítili, že je tu stále s námi, hlídá nás a užívá si s námi i toto výletování…
Náš ťapking jsme odstartovali poblíž rozcestí Sedlo u Jaronína, od nějž jsme se vydali do krás zdejšího, podbuglatového lesa, kdy jsme se nechali nejprve vést kouskem modré barvičky, kterou jsme po chvilce vyměnili za bezbarvou Pískovou cestu, s jejíž pomocí jsme se přiblížili až Přírodní rezervaci Jaronínská bučina a tím i opět k barvičce modré. Tou jsme se následně nechali vést až místní krásné Hantlově studánce Pod jasany, kde jsme porozjímali, moje trikolorní maličkost si zde příjemně ochladila své ťapičky a taktéž jsem neopomněla řádně vnitřně okoštovat zdejší mňamózní vodičku. 🙂
Následně jsme od studánky doťapkali k rozcestí Pod Buglatou, odkud jsme turisticky pokračovali stále v chládku lesa modro-červeně, načež jsme se takto proťapkali zpátky na náš start k naší věrné, čtyřkolové boudičce. 🙂
P.S. Pro mne bylo dost podivné ťapkat bez své obvyklé trikolorní parťačky, učitelky a velitelky, pořád jsem se rozhlížela, odkud vyběhne, aby mohla být hlavně u mlsíků od paničky jako první, ale bohužel… Holt si budeme muset na tu fyzickou nepřítomnost Celestýnky nějak zvyknout – společně prožité chvilky, zvyklosti, které nám byly dosud dopřány, nelze jen tak vymazat (a ani to nechceme…)… 🙁
Na fotogalerii z tohoto jihočeského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Procházka k Mezicestí
Pro změnu v neděli 22.8. naše výletové kroky zamířili na Karlovarsko nedaleko obce Krásné Údolí, kde jsme si udělali hezké lesní „kolečko“ k vrchu Mezicestí.
Startovní pozici jsme zaujali na cyklostezce kousek od automoto-silnice mezi obcemi Krásné Údolí a Bečov nad Teplou, odkud jsme se vrhli vzhůru do lesa, kdy jsme to zde po vlastní ose prokličkovali kousek cyklostezkou, poté bezbarvě až do lokality U Kanonů, pak dále bezbarvě až pod vrch Mezicestí a odtud již po cyklostezce (pro nás naštěstí bez cyklistů) minouc rozcestí U Evide a rozcestí U Kanonu zpátky k naší cestovatelské boudičce.
Sice jsme dnes úplně nic extra zajímavého a za zmínění vhodného nepotkali, ale to nám až tak nevadilo, jelikož prochajda to byla moc pěkná a mohli jsme se řádně soustředit na přírodní krásy, které nám zde byly poskytnuty. 🙂
Na fotogalerii z tohoto karlovarského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Procházka pod Spáleným vrchem
V sobotu 28.8. jsem se s páníčky vyrazila aktivně vyvětrat na Liberecko k obci Kryštofovo údolí, kde se naším zájmem staly lesní cesty pod místním kopcem Spálený vrch.
Náš start jsme zvolili kousek na obcí Kryštofovo údolí za místním mašinkovým mostkem Malý viadukt, kdy to zde nejprve vypadalo na to, že zde z počasových důvodů uděláme jen čelem vzad a jak rychle jsme sem dorazili, tak obdobnou rychlostí odtud zase pojedeme. Nechtěli jsme to však hned vzdávat, takže jsme chvíli vyčkali, jestli ten momentální deštík přejde (dle meteoradaru jsme bohužel nemohli ověřit, jelikož signál na „utržená sluchátka“ páníčků tu byl takřka nijaký). Naštěstí to skutečně byla jen dočasná přeháňka, takže jakmile kapky deště ustaly, vypakovali jsme se ven z naší „boudičky“ a jali se užívat zdejší lesní podešťovou atmosféru. 🙂
Ťapkali jsme si to zde po nebarevných, ale dobře zpevněných lesních cestách, protkaných hezkými výhledy do údolí či trošku v dál, střihli jsme si zde i trochu kopcovitý výšlap poblíž vrcholu Spáleného vrchu, v jehož přízemí jsem to pak zdárně rozdýchali, načež když se někde leze do kopce, zákonitě se tak musí zase někde z kopce scházet, což nás čekalo posléze za chvilku, přičemž moje trikolorní maličkost s tím neměla žádný zásadní problém a hlavně bylo super, že zde (KONEČNĚ) byla také i nějaká ta tekoucí vodička z bezejmenného lesního potůčku, takže náš sestup vypadal ve stylu: páníčci s kočárkem po cestě a Fanny buď v potoce nebo ve křoví. 🙂
Na fotogalerii z tohoto libereckého výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Naučná stezka Kobylí + výšlap na Kobylí vrch
V neděli 29.8. jsme tentokráte vyrazili kousek dále od naší domoviny a to na jižní Moravu na Břeclavsko k obci Kobylí, kde se naším zájmem stala část zdejší Naučné stezky Kobylí a zejména místní Stezka nad vinohrady na Kobylím vrchu.
Náš ťapking zde jsme započali poblíž automoto-silnice mezi obcemi Vrbice a Kobylí u zdejšího originálního kříže, odkud jsme se po modré barvičce vydali mezi vinice, kde jsme nemohli odolat tomu, abychom neochutnali i „několik“ kuliček bílých či červených hroznů (ale pšššt, správně se to nedělá 🙂 ). Po chvilce jsme se z modré barvičky odklonili na barvičku zelenou, jež nás dovedla k rozcestí Kobylí vrch – rozhledna, odbočka, kde jsme neváhali a po asfaltové cestě si vyšlápli až na samotný Kobylí vrch a prozkoumali zde i samotnou rozhlednu zvanou Stezka nad vinohrady – nutno poznamenat, že ač zde bylo člověkově dosti živo, neměla s tím moje trikolorní maličkost problém a zvládla jsem dokonce osobně i to rozhlednování. 🙂
Řádně výhledově nabaženi jsme posléze sešli zpátky dolů na rozcestí Kobylí vrch – rozhledna, odbočka, odkud jsme se dále drželi zelené barvičky, jež nám poskytla civilizační průchod kouskem obce Kobylí, kdy jsme se u kostela sv. Jiří napojili na Naučnou stezku Kobylí, po jejíž části jsme se buď travnatým porostem či podélviniční cestou navrátili zpět na náš start u křížku.
Nutno poznamenat, že vinných hroznů a překyselených žaludků jsme měli všichni trošku přehršel, ale což, hrozny přímo z vinice člověk ani pes nemá každý den, takže se musí eventuálně i něco „obětovat“. 🙂
Na fotogalerii z tohoto břeclavského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.