Procházka u Hoštic
Datum výletu: sobota 6.11.2021
Cíl výletu: Zlínský kraj, Kroměřížsko, u obce Hoštice
Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Začátek kousek za obcí Hoštice nedaleko rozcestí Hoštické aleje, kudy jsme po žluté barvičce ťapkingem přes místní kaštanovou alej a kousek lesní cesty dorazili až z rozcestí Vinohradčík – hájenka, kde jsme se vydali dále lesně vlevo v bok po modré barvičce, která nás po chvilce „obdarovala“ přítomností rozcestí Na Strašné – kaple a právě i samotnou lesní kapličkou. Zde jsme zlehka a v klídku porozjímali, načež dále jsme se odtud vydali po bezbarvé lesní cestě, která byla terénově velice „zajímavá“ (klouzavé spadané listí, do toho spadané větve a k tomu navíc nezanedbatelné podélné vodní výmoly). S řádným odhodláním jsme to však zdárně zvládli a ten kopec vyfuněli, načež poté jsme se „čapli“ již opět terénově rozumnější modré barvičky, jež nás dovedla zpět na dnes již známé rozcestí Vinohradčík – hájenka a po žluté barvičce jsme se již lesem a kouskem kaštanové aleje za již řádného šera navrátili k naší věrné cestovatelské boudičce. 🙂
Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány 🙂
Na fotogalerii z tohoto kroměřížského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Procházka u Bělé pod Bezdězem
Datum výletu: neděle 7.11.2021
Cíl výletu: Středočeský kraj, Mladoboleslavsko, u obce Bělá pod Bezdězem
Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Start u křížku u automotosilnice kousek za Bělou pod Bezdězem, poté kousek silničního pochodu a následné „zahučení“ na bezbarvou lesní cestu v místním Podolském lese. Takto jsem si zde v poklidu, ale nezvyklém a vlezlém chladu ťapkali až do střetu se zelenou barvičkou, na níž jsme se poté dočasně napojili, přičemž nás dovedla až k rozcestí Bílý kámen – hájovna. Zde jsme se opětovně přesměrovali na bezbarvou lesní cestu (zde místně označovaná jako Páterovská cesta) a s její pomocí jsme dorazili zpět na náš start ke křížku a naší čtyřkolové boudičce, do jejíž teplých útrob jsme se všichni dost významně těšili. 🙂
Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány 🙂
Na fotogalerii z tohoto mladoboleslavského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Naučná stezka Člověče, rozhlédni se kolem sebe + rozhledna Signál
Datum výletu: sobota 13.11.2021
Cíl výletu: Královéhradecký kraj, Náchodsko, u obce Velké Poříčí/Hronov
Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Naší startovní pozicí se stalo rozcestí Slavíkov – rozhledna, odkud jsme se lesně vydali z průběžného kopce dolů po Naučné stezce Člověče, rozhlédni se kolem sebe vstříc civilizaci zvané Velké Poříčí, přes níž naučná stezka taktéž vedla. Zde jsme se pokochali u železničního přejezdu průjezdem mašinkové šugály a stezkově a zároveň civilizačně jsme se podél nedalekých mašinkových kolejí plynule z obce Velké Poříčí přesunuli do obce Hronov, kde jsme se u železničního přejezdu a poblíž evangelického kostela vydali opět do lesního přírodna (tentokrát tedy do kopce vzhůru), které bylo ještě asi po naši „zábavu“ zpestřeno kamenitými nerovnostmi a vodními výmoly, ale jelikož jsme na toto již na našich výletech poměrně zvyklí, až tak nás to nevykolejilo a hezky jsme si to vyfuněli až vzhůru k rozcestí Studénky, odkud jsem si střihli pro změnu zase silniční pochod přes rozcestí Slavíkov – rozhledna (kde na nás čekala naše čtyřkolová boudička, kterou jsme ale prozatím zde jen minuli), načež pokračujíce silničně dále jsem dorazili až k rozhledně Signál. Zde jsme se hezky pokochaly její krásou, panička se vydala i za stávajícího už dost šera do jejich rozhledových výšin, zatímco páníček šel s minipaničkou prozkoumat zdejší „řopík“ (rozuměj pozůstalý betonový pěchotní srub), přičemž já mezitím plnila podrozhlednovou hlídací funkci. Poté už jsme se všichni sešli pod rozhlednou pospolu a vydali se finálně již k naší čtyřkolové boudičce, jež nás u té rozhledny už celkem vyhlížela, jako kde jsme, když ona je tam, kde je, a prostě čeká. 🙂
Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány, vše nejpodstatnější popsáno výše 🙂
Na fotogalerii z tohoto náchodského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Procházka u Kočína
Datum výletu: neděle 14.11.2021
Cíl výletu: Jihočeský kraj, Českobudějovicko, u obce Kočín (u Temelína)
Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Start u vypuštěného Nového rybníka u Býšova, odkud jsme si udělali takové hezké lesní ťapkací kolečko po kousku cyklostezky, části červené turistické bavičky a pak již bezbarvé, ale zpevněné lesní cesty. Dnes to sice byla prochajda bez jakéhokoliv přírodního nebo zajímavostního zpestření, ale to nám nevadilo, příjemně jsme se vyvětrali a mohli se kochat lesními přírodními krásami.
Jiné, za zmínku stojící poznámky: Vlastně jedna zajímavost se na našem ťapkání odehrála, za což jsem ale dostala sekec mazec od páníčků a obdaření pojmenováními: „čuně“, „smrdíš“, „ty, tchoři, jdi ode mne“ apod. A víte proč? Tak nějak mne začalo svědět něco na krku a na lopatce, tak jsem si to chtěla „podrbat“, ale nekroutit se k tomu, takže jsem to vymyslela tak, že to vyřeším pozemním „drbingem“ a hle, co pes „nechtěl“, nějakou „náhodičkou“ se tam vyskytl i tekutější přírodní parfém. Takovéto spojitosti nešlo odolat, takže jsem ho na sebe důkladně „navinula“ a poté se šla pochlubit páníčkům: „Hele, nechcete taky, ráda se s vámi podělím!“. Očividně fakt tedy nechtěli… 🙂
Na fotogalerii z tohoto českobudějovického výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Procházka u Málkova
Datum výletu: sobota 20.11.2021
Cíl výletu: Plzeňský kraj, Tachovsko, u obce Málkov (u Přimdy)
Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Startovní pozice poblíž rozcestí Svatá Apolena – odbočka, od něj jsme si to silničním pochodem doštrádovali k nedaleké zřícenině kaple Panny Marie Pomocné a zřícenině kostela sv. Apolena. Zde jsme si s opatrností nám vlastní prohlédli pozůstatky samotného kostela (škoda, že to je již jen zřícenina, sám o sobě by mohl být moc pěkný…), odkud jsme posléze dále silničně pokračovali až k bezbarvé lesní cestě, na níž jsme pravotočivě zabočili a má trikolorní maličkost zde konečně dostala dlouho očekávané „volno“. Ač jsme se po chvíli dle map napojili na kousíček Naučné stezky Milíře a vodní mlýny, nic naučně poučného jsem zde nezaznamenali – jednali se o klasický, ale moc hezký lesní ťapking, chvilku po asfaltu, chvilku v bahýnečku nebo chvilku po spadaném listí. 🙂
Ač jsme měli původně v plánu udělat si lesní „kolečko“, kousek po odpojení se z naučné stezky jsme si to rozmysleli, jelikož (naštěstí) zdálky jsme zahlídli postupně dvoje či troje přebíhající kopytníky (takže má trikolorní maličkost byla pro jistotu opatřena vycházkovou šlajfkou) a též i dnešní počasí úplně nepodporovalo to, že by bylo úplně ještě dlouho vidět, tudíž abychom předešli nějakému bloudění v lese s možnými nenadálými vyježděnými kolejemi od těžby stromů, jsme udělali čelem vzad a stejnou cestou jsme se navrátili k samotné zřícenině kostela sv. Apolena. Zde jsme se ještě (už za mlhavě tmavšího šera) rozhodli objevit i údajně léčivou studánku Svatá Apolena, což nebylo až tak složité, přičemž daná studánka nebyla dle obvyklých studánkových představ, ale jednalo se o jakousi hloubkovější betonovou „kostku“ s uzavíratelným krytem (něco jako plastový poklop kanálu bez těch vodorovných děr), takže jsme ze studánky byli trošku zklamáni, že její vodičku nebudeme moci nijak okusit. A tímto jsme završili dnešní výletování, abychom již skoro po tmě docupitali k naší čtyřkolové boudičce. 🙂
Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány, dokonce ani žádná vnitřní či vnější „chuťovka“ se tentokrát u mne nekonala. 🙂
Na fotogalerii z tohoto tachovského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Procházka u střelnice Kolvín
Datum výletu: sobota 27.11.2021
Cíl výletu: Plzeňský kraj, Rokycansko, u obce Trokavec (skoro Brdy :-))
Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Začátek ťapkání na okraji lesa za obcí Trokavec (u místní hájovny), odkud jsem vyrazili po nebarevné cestě a já byla mega nadšena a tím i mega splašena možností volného ťapkání, běhání či sprintování, přičemž toto mé nadšení bylo po chvíli uťato, jelikož z nedaleké pěchotní střelnice Kolvín se průběžně ozývaly řádné, skoro až detonační střely, takže si mne páníčci raději šlajfkově opatřili, aby se předešlo nějakému trikolornímu rozstřelení apod. Takto jsme si lesně ťapkali až k bytovkové a a skladové zástavbě patřící pod obec Skořice, kudy jsme jen tak okrajem prošli, načež jsme se zde po nijak frekventované automotosilnici a zároveň i cyklostezce dostali až k zarostlým planinám a kousku Naučné stezky Okolím Padrťských rybníků, kde jsem KONEČNĚ dostala opět volnost pohybu. Tudy tady jsme poťapkali až skoro k zaniklé obci Kolvín, před níž jsme pravotočivě odbočili na meziplaninnou cestu, která nás měla dovést zpátky k obydlené lokalitě u obce Skořice, nýbrž jak jsme se danou cestou rychle vydali, tak obdobným tempem jsme asi po 200 metrech skončili, jelikož to tu začalo být mega zarostlé. Bezkočárkově by se to asi projít nějak nechalo, ale přece bychom tu bezprizorně neponechali na pospas osudu naši minipaničku, tudíž jsme „na kramfleku“ udělali čelem vzad, vrátili se na naše původní odbočkové místo a stejnou trasou jsme se navrátili zpět k naší čtyřkolové boudičce.
Jiné, za zmínku stojící poznámky: nic extra nezaznamenáno, i když tedy si dovolím poznamenat, že na šlajfkovém omezení to není moc velká bžunda, ale když je to dle páníčků nezbytné, tak holt jako ten „poslední vagónek“ v naší smečkové hierarchii se tomu podrobím, páníčci přeci mají vždycky pravdu, ne? 🙂
Na fotogalerii z tohoto rokycanského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.