Okolo vrchu Kometa
Datum výletu: sobota 5.3.2022
Cíl výletu: Jihočeský kraj, Českobudějovicko, u osady Kaliště (poblíž Temelína)
Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní ozdravnou „kolečkovou“ procházku jsme započali na okraji osady Kaliště u lokality Shon, odkud jsme se vrhli po nebarevné zpevněné lesní cestě do zdejších lesních končin, aby zde hlavně páníčci zkusili „rozdýchat“ své rýmičkové postižení. Cesta vedla jak typicky lesnatou částí, tak i místy pořádnými lesními planinami, přičemž jsme zvládli z dálky potkat i přes cestu nečekaně přebíhající čtyřhlavé stádo lesních kopytnatců, od jejichž naháňky jsem se (prý kupodivu) nechala celkem v poklidu odvolat. Jinak se zde nic dalšího nějak neodehrávalo, hezky jsme se vyvětrali, já si důkladně „početla“ místní jihočeské lesní „noviny“ či si místy i „uzobla“ určitých lesních „mňamek“ – naštěstí ne všechno páníčci viděli, bohatě mi stačilo to jejich žbrblání jen na to, kam jejich oko dohlédlo. 🙂
Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány 😉
Na fotogalerii z tohoto českobudějovického výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Naučná stezka Rudka
Datum výletu: neděle 6.3.2022
Cíl výletu: Jihomoravský kraj, Brno – venkov, u obce Rudka
Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešním výchozím bodem se pro naše prochajdování stal křížek a boží muka kousek za obcí Rudka, odkud jsem se mezipolně vydali po trase Naučné stezky Rudka. Ze zpevněné asfaltky jsme posléze ťapkali z kopce typických lesním terénem s dostatkem menších či větších stromokořenů či kameno-bugrovatého zpestření, načež u místního potoku Bobrava, samotná naučná stezka pokračovala takovým silně přírodně zarostlým údolíčkem zpestřeným i nějakým tím spadlým stromem. Jelikož se nám zdejší terén úplně nezamlouval, střihli jsme si to prochajdově po své pochodem po poli, kdy jsme takto nakráčeli do samotné obce Rudka, v níž jsme se opět chytli naučné stezky, a civilizačním průchodem přes ní a následně i po silnici i kousek z ní, jsme si uzavřeli dnešní vycházkové „kolečko“ k našemu startu u božích muk.
Jiné, za zmínku stojící poznámky: dnes jsem si tedy dost potrénovala civilizační šlajfkové štrádování, což mi až tak moc nevadilo, aspoň jsem zde přes plot mohla svým průchodem provokovat zdejší, za ploty hlídající čtyřnožníky a některým (těm mega uřvaným) lehce aspoň přes plot sdělit, že na nás si jen tak tlamu prostě otvírat nebudou. 😉
Na fotogalerii z tohoto brněnského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Naučná stezka Hubertova stezka
Datum výletu: sobota 12.3.2022
Cíl výletu: Liberecký kraj, Českolipsko, jižní okraj České Lípy
Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní výletový ťapkací odpočinek započat na parkingplacu na okraji České Lípy, odkud jsme se vrhli na lesem vedoucí Naučnou stezku Hubertova stezka, kam v dnešním hezkém, skoro jarním počasí vyrazilo i nemálo dalších dvojnožníků a s některými i čtyřnožníků. Tím jsme se však nedali rozhodit, moji trikolorní maličkost to stálo od mé volnosti jen několik preventivních přivolání a „buzerací“, že mám jít v režimu „K noze“, a to zejména při míjení se s miniaturními a díky své velikosti i vztekle zakomplexovanými kolegy čtyřnožníky, jejichž dvounozí páníčci měli při pohledu na mne hrůzu v očích, že pokud já se k nim ráčím přiblížit, uvidí toho svého rozjančeného raťafáka naposledy. 🙂
Jednalo se celkově o takové příjemné lesní kolečko, na němž jsme jako bod ke zmínění u hezkého lesního rybníčku natrefili na Hubertův srub a průběžně po cestě několikero naučných zastavení. Jinak zde sice nic dalšího za zmínku stojícího nebylo, což nám ale nevadilo – užili jsme si zejména právě hezké, pozitivní počasí a možnost se všichni spolu vzájemně hezky vyvětrat. 🙂
Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány 🙂
Na fotogalerii z tohoto českolipského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Procházka u Miroslavi
Datum výletu: neděle 13.3.2022
Cíl výletu: Jihomoravský kraj, Znojemsko, u obce Miroslav
Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní startovací pozice „odmávána“ u vinohradu kousek od automotosilnice směrem na obec Miroslav, odkud jsme se ťapkavě vydali po žluté barvičce mezi polem a oploceným vinohradem a to k rozcestí Weinperky, kde jsme se přebarvili na zelenou barvičku a střihli si takto průchod samotnou pořádnou vinicí, kdy jsme okrajově minuli i místní Národní přírodní rezervaci Miroslavské kopce, s hezkými výhledy do kraje i na „nekonečnou“ vinici, načež jsme se dostali až rozcestí Nad letištěm, kde jsme se chopili opět žluté barvičky. Tato nás skutečně dovedla a provedla přes areál zdejšího Letiště Miroslav (rozcestník tedy nelhal 🙂 ) a pokračujíc mezipolně dále jsme uzavřeli dnešní ťapkací „kolečko“ a příjemně vyvětraní jsme se navrátili k naší věrné čtyřkolové boudičce.
Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány 🙂
Na fotogalerii z tohoto znojemského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Naučná stezka Poznávací okruh U nás + zřícenina Vizmburk
Datum výletu: sobota 19.3.2022
Cíl výletu: Královéhradecký kraj, Náchodsko, u obce Lhota za Červeným Kostelcem
Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Startovní pozice „odmávána“ u vodojemu na lesním okraji Lhoty u Červeného Kostelce v lokalitě u Devíti křížů, odkud jsme lesně ťapkavě vyrazili po zdejší Naučné stezce Poznávací okruh U Nás, kdy jsme prošli nad místním pořádným pískovcovým lomem Krákorka, načež následně jsme naučnou trasu měli významně zpestřenu hutnými bahenními lázněmi, kdy to chvíli vypadalo, že kočárek s minipaničkou nebo i velká dvounohá panička tam zůstanou „přilepeni“ už na vždy – za sebe nechápu, jak se jim to povedlo, vždyť já tím „měkoučkým“ a čvachtacím „čímsy“ proklusala naprosto v poklidu. Ale obojí se povedlo zdárně vybojovat, přičemž jako „drobní“ čuníci jsme takto dále po stezce dorazili až k rozcestí Vizmburk – zřícenina, kde se páníčci rozvzpomenuli, že už zde kdysi byli a to jen s Celestýnkou již v roce 2018, kdy to zde bylo zříceninově ještě hodně v rekonstrukčních fázích. Pod samotnou zříceninou jsme tedy zdárně zdárně zavzpomínali na naši trikolorní cestovatelskou kámošku Celestýnku, načež jsme si zde udělali i gastrozastávku, jelikož o dnešním hezky jarním dni již zde měli již otevřenou podzříceninovou občerstvovnu. Zvládli jsme si zde (resp. tedy páníčci) opéct na ohni i moc hezky vonící špekáček, kdy se i nějaké jeho opečené kousíčky dostaly i do mé tlamičky (aspoň něco). Po této gastrovsuvce jsme se posléze po stezce a zároveň červené barvičce navrátili kousek zpět na bezejmenné rozcestí a pokračovali prochajdově lesně dále právě po červené barvičce místně zvané Cesta Boženy Němcové. Takto jsme si docupitali až k rozcestí U Devíti křížů, odkud jsme se levotočivě udělali lesní bezbarvý průchod směrem na náš start u vodojemu, kde už nás vyhlížela naše věrná cestovatelská boudička. 🙂
Jiné, za zmínku stojící poznámky: Určitě zde musím poznamenat ještě něco k tomu špekáčku. 🙂 Sice jsem tedy do svého „volátka“ z něj něco dostala, ale bylo toho fakt nějak málo. Na mne by byl ideální aspoň jeden celý věnec buřtů, ale což, přece svojí minipaničce všechno nezblajznu – panička tomu říká prý „královské dělení“. 🙂
Na fotogalerii z tohoto náchodského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Naučná stezka Zárubou a Horkou
Datum výletu: neděle 20.3.2022
Cíl výletu: Jihomoravský kraj, okres Brno – venkov, okraj obce Kuřim
Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní ťapking odstartován na okraji Kuřimi u místní ZŠ, odkud jsme se po Naučné stezce Zárubou a Horkou vydali vzhůru po přírodně lesní cestě do lesoparkového krpálu podél školního areálu, kdy jsme se pak chvilku vyfuněli rovinkovým pochodem, abychom se posléze opět jali trošku do kopečka a to k obhlídce zdejšího anténového vysílače na vrchu Záruba. Zde se řádně pokochajíc (tedy zejména páníček se slovy: „No, moc tam toho na tom stožáru až tak zajímavého už není.“) jsme sešli zase kousíček zpátky a po místní asfaltce jsme dorazili ke křížku, od jsme levotočivě pokračovali dále naučně lesoparkově, udělajíc si okružní „kolečko“ pod vrchem Horka, abychom se posléze navrátili zpět ke křížku, od jsme tentokrát zamířili přímo do civilizace zvané Kuřim, kde jsme svým průchodem poctili ulice Na Vyhlídce a K.H. Máchy a průchodem podél místních zahrádek jsme docupitali až k říčce Kuřimce, do jejíhož korýtka jsem velmi nadšeně zahučela a jala se vnějškově i vnitřně řádně osvěžovat, načež odtud jsme to již, co by kamenem dohodil (neobrazně řečeno by to fakt nějakým menším šutrem dohodila na kdejaké házení neobratná i naše panička), doštrádovali na naši startovní pozici u ZŠ a návratově se přivítat s naším čtyřkolovým „ořem. 🙂
Jiné, za zmínku stojící poznámky: Při civilizačním průchodu Kuřimí si na nás samozřejmě otvírali ty své uštěkané „chlebárny“ místní čtyřnozí obyvatelé, kdy jsem si to z počátku chtěla s několika z nich přes plot „vyříkat“, což se ale paničce vůbec nelíbilo, tudíž po výchovném usměrnění jsem došla i já k názoru, že než se s nimi rozčilovat, bude lepší, když se ulicově ponesu jako madam, která na ten jejich štěkot nehne ani brvou – a to jste měli vidět, jak je to štvalo ještě více. 🙂
Na fotogalerii z tohoto brněnského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Celesta 10. narozeniny (20.3.2022)
Naučná stezka Stezka Hornobělskem
Datum výletu: sobota 26.3.2022
Cíl výletu: Plzeňský kraj, okres Plzeň – sever, poblíž obce Hubenov
Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní procházkový ťapking jsme započali na okraji lesa kousek od automotosilnice mezi obcemi Hubenov a Zahrádka, odkud jsme vyrazili hned po Naučné stezce Stezka Hornobělskem vzhůru do lesa, načež po několika stech krocích jsme dorazili k bezejmennému lesnímu rybníčku s jedním párečkem kachen a turistickým přístřeškem a dětskou houpačkou, takže jsme si zde přišly na své jak já, tak i minipačka (velcí páníčci se museli jen přizpůsobit), kdy moje trikolorní maličkost průběžně řádně hlídala hladinu rybníčku a v případě „nebezpečí“ toho, že se kachny přiblížily až moc ke břehu, jsem je musela jít zahnat zpátky, zatímco minipanička si průběžně užívala „houpi, houpi“ na houpačce či vylézání nahoru a zase slézání dolů z lavičky u turistického přístřešku (prý hrozná psina). 🙂
Odtud posléze naše kroky následovaly dále kousek mimo stezku, kde se zejména páníček zajímal o nějaké roury u místního plynového převaděče či co, načež vrátíce se zpět na naučnou stezku jsme poté již Přírodním parkem Manětínská ťapkali ke zdejší chatkové oblasti u Černého rybníka, kde jsem si trochu zablbla s jedním čtyřnohým pubertálním kolegou (špriglšpanělem), jehož jsem zajímala mnohem víc já, než jeho panička se svými povely. Po této vsuvce, díky níž se paní povedlo hafana konečně odchytit, jelikož již při našem příchodu sem bylo patrno, že hafan má paničku silně na háku a na volno je zde zcela svým pánem, jsme se ťapkavě napojili na místní cyklostezku s úmyslem, že kousek před rozcestím U Františka si to zkratkově střihneme doleva po nebarevné lesní cestě a takto se dostaneme na naši startovní pozici. Úmysl vypadal dobře, ovšem to by v mapách značená cesta nesměla v reálu kousek za svojí půlkou jen tak končit a stát se bažinatou oblastí. No a jelikož už bylo tolik hodin, kolik bylo (tzn. byl nejvyšší čas navrátit se na náš start, abychom v kloudnou dobu vzhledem k minipaničce zvládli dojet domů), došlo zde k rozdělení páníčků, kdy panička s minipaničkou se vrátily zpět na cyklostezku a páníček s mojí trikolorní maličkostí putoval přes bažinaté borůvčí tak nějak dále, kudy to šlo (tzn. zcela individuálně neidentifikovatelnou trasou), až jsme se dostali k naší cestovatelské boudičce a jelikož (naštěstí) zde nebyl (asi díky té chatové oblasti) zákaz vjezdu do lesa, zajelo se naší cestovatelskou boudičkou nestandardně až na zmíněnou cyklostezku, kde už nás vyhlížely obě paničky a všichni jsme se zdárně a kompletně mohli naložit na naši výletovou „palubu“.
Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány, výše uvedené bohatě stačí. 🙂
Na fotogalerii z tohoto plzeňského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.
Naučná stezka Třeboň – Hradeček
Datum výletu: neděle 27.3.2022
Cíl výletu: Jihočeský kraj, Jindřichohradecko, okraj obce Třeboň
Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní výlet jsme odstartovali na okraji Třeboně na hlavnější Dukelské ulici u místní restaurace U Vodníka, odkud jsme si udělali kousek civilizačního průchodu před rozcestí Třeboň, lázně, žst., odkud nás provedla žlutá barvička bezejmennou uličkou, abychom se po pár krocích ocitli přímo na Naučné stezce Třeboň – Hradeček. Takto jsme se tedy vlevo v bok na ní napojili, přičemž jsme zde pocházeli podél potůčky Černá stoka, jež byt skutečně černý jak bota, že snad kdyby tam do něj blíže vlezla a smočila se moje trikolorní maličkost, o své trikolorní vzezření bych dost pravděpodobně hodně rychle přišla a ještě pravděpodobněji bych si sebou odnášela i řádně uleželý přírodní odér. 🙂
Stezka nás následně provedla i kolem kousku Podřezanské stoky, kde to už k vodní kvalitou i vzezřením vypadalo o dost lépe, takže jsem se bez výhrad páníčků mohla pustit do řádného koštu. Dále na nás na trase čekal ke zhlédnutí i majestátní Čertův (Krčínův dub) a kousek u něj jsme již byly v lokalitě Hradeček, kde jsme objevili hezký bezkachnový bezejmenný rybníček a i dětskou houpačku, takže jsme se zde s ohledem na paničku na chvíli zaparkovali, jelikož bez „houpi, houpi“ se nedalo jen tak projít okolo. 🙂
Poté nás již stezka přiblížila opět do civilizace jménem Třeboň, kdy jsme zde pro změnu procházeli podél Zlaté stoky, která byla navíc obdařena několika kachnami, takže moje maličkost byla v řádném pozoru (a páníčci tedy kvůli mne také), načež takto jsme pod areálem Pivovaru Regent dorazili kolem sochy Těhulky ve Zlaté Stoce a sochy sv. Jana Nepomuckého až k nám již známé třeboňské Dukelské ulici, po níž jsme si udělali pořádnější civilizační průchod, a to až k naší výchozí pozici u restaurace U Vodníka, kam si páníčci ještě na chvilku zašli na kávovou gastroturistiku a minipanička na houpačko-klouzačkovou vsuvku, zatímco já jsem již zdárně „hlídala“ v naší cestovatelské boudičce, jelikož vysedávání v uvázané pozici někde u stolu mne úplně moc nebaví a určitě bych k tomu měla spoustu svých kňouravých „komentářů“, aby všichni věděli, jak hrozně mne to tam bere a to ještě rovnou přímo na sluníčku. 🙂
Jiné, za zmínku stojící poznámky: V rámci dnešního slunečného a hezky jarního počasí na naučnou stezku krom nás vyrazilo i nemálo jiných pěškoturistů, psích venčitelů či cyklojezdců, takže můj volný rozběh na stezce byl častokrát v omezené přidržovací formě od páníčků, ale což, co bych pro ně „nepřetrpěla“, hlavně že to zase za chvilku na volno zase šlo. 🙂
Na fotogalerii z tohoto jindřichohradeckého výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.