Procházka u Lužce nad Vltavou

Datum výletu: sobota 7.5.2022

Cíl výletu: Středočeský kraj, Mělnicko, u obce Lužec nad Vltavou

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Startovní pozice před obcí Lužec nad Vltavou na okraji automotosilnice poblíž zdejší nové, moderní lanové lávky pro pěší a cyklisty, kdy se naše prochajdové kroky vydaly před touto lávkou levotočivě po bezbarvé cestě podél protiproudu řeky Vltavy. Dle map zde měly být jakési bezejmenné rybníčky či nějaké sádky, ale realita byla “drobet” jiná, a to ve formě stavební oranice. Ale naštěstí hlavně pro mou trikolorní maličkost se i přesto dalo i tak stále dostat k vltavské vodičce, což v dnešním dost teplém, cca 20-stupňovém slunečném počásku bylo skutečně potřeba, jinak by hrozilo, že ze mne bude trikolorní “sušenka”.
Takto jsme si to doťapkali k místní elektro-rozvodně, kde jsme udělali čelem vzad a tou samou trasou jsme se vydali zpátky k naší cestovatelské boudičce. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: K tomuto bych tentokrát měla 2 postřehy:

1) možná vám přijde divné, proč jsme šli jen takový kousek, k čemuž nutno poznamenat, že toto byl PRVNÍ CESTOVATELSKÝ VÝLET S NAŠÍM NOVÝM ČLENEM SMEČKY, MALÝM VAŠÍKEM, takže se to napoprvé nemohlo nějak přehánět. 🙂

2) ťapičková koupačka ve Vltavě (výše vodičku na sebe fakt nepustím) byla bájo, přičemž pak bylo ze svědivých důvodu třeba tu vodu ze mne i trošku dostat (při mém pobíhání u řeky jsem si zvládla totiž samostatně nacákat až na záda) a nejlepší a nejpohodlnější formou bylo vysušení se v nahřáté a načechrané oranici, z čehož nebyli vůbec nadšeni páníčci, jelikož jsem pak vypadala jak prasácký prašivý pes, který při ťapkání kolem ze sebe vířil ten nabraný prach, jak kdybychom byli na nějakých prašných plochodrážních závodech. 🙂 Fakt nechápu, co se jim nelíbilo, kdyby si to sami vyzkoušeli, třeba by změnili názor (ale do toho se jim vůbec nechtělo). 🙂

Na fotogalerii z tohoto mělnického výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Procházka u sv. Anny

Datum výletu: neděle 8.5.2022

Cíl výletu: Kraj Vysočina, Havlíčkobrodsko, nedaleko obce Pohled

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní výletování započato na okraji lesa u bus zastávky kousek za obcí Pohled, odkud jsme se vydali nejprve po nebarevné lesní cestě, abychom se po chvilce chytli žluté barvičky, která nás dovedla do hlavního cíle dnešní prochajdy a to do Poutního místa Svatá Anna.
Zde byl krásný jarní klídek se švitořením ptáčků, kdy jsme za této atmosféry mohli zkouknout a i okoštovat vodičku ze studánky Svatá Anna, okem se pokochat pramennou kaplí, rozhledem na zdejší křížovou cestu a pohledové rozjímání obohatit i o samotnou kapli Svatá Anna.
Následně jsme po žluté barvičce pokračovali dále kolem budovy bývalých lázní Svatá Anna, kde v současnosti je otevřena i malá zahrádková občerstvovna ve formě příležitostné kavárny. Toto hlavně páníčky velice zaujalo, ale dali jsme si za cíl ještě někam dojít, než zde kafíčkově “zaparkujeme“. Pokračovali jsme tedy dále po žluté, jež nás lipovou alejí přiblížila až k automotosilnici, u níž jsme udělali čelem vzad a tou stejnou trasou jsme se jali navrátit na naši startovní pozici k naší čtyřkolové boudičce, kdy jsme se ale cestou zastavili ve zmíněné občerstvovně na dle páníčka mňamózní kávičku a dle paničky i minipaničky i na vynikající domácí koláč, kdy se i nějaký ten koštovací kousíček dostal i do mé velectěné tlamičky. Mňam! 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány. 🙂

Na fotogalerii z tohoto havlíčkobrodského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Naučná stezka Stará plovárna

Datum výletu: sobota 14.5.2022

Cíl výletu: Kraj Vysočina, Jihlavsko, okraj Jihlavy

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
O dnešním dost teplém a sluníčkovém dni jsme nemohli přece jen tak zůstat sedět doma, takže jsme v plné smečkové sestavě vyrazili na výletové vyvětraní se. Dnes jsme si popojeli na okraj Jihlavy k rozcestí Pančava, odkud jsme se ťapkavě bezbarevně vydali směrem k říčce Jihlávka, po jejímž zpevněném břehu jsme docupitali až k nádrži Stará plovárna a tím i na začátek stejnojmenné naučné stezky.
Zde jsme si to posléze bezbarvě střihli po pravém nádržovém břehu kousek pod samotnou naučnou stezkou, jelikož sama stezka vedla výše mezi stromy, což nebyl dobře průchodný terén hlavně pro kočárek s minipáníčkem.
Takto jsme dorazili až k odtokovému nádržovému kanálu a překonajíc, včetně mne, drátěný mostek, z nějž jsem měla řádný respekt, jelikož se trošku klepal, tlačil do paciček a bylo skrz něj vidět i přímo dolů do “odtokové jámy”, jsme se ocitli u parádního venkovního dětského hřiště, což byl středobod dnešního výletování hlavně pro minipaničku a jak bylo vidno, strašně moc se jí to líbilo. Já jsem se zatím v mezičase minipaniččina blbnutí chopila hlídací funkce kočárku s minipáníčkem hezky v chládku pod stromem, což mi vůbec v dnešním hicu nevadilo, ba naopak.
Po hřišťové vsuvce jsme poté ťapkavě pokračovali pro změnu po levém břehu nádrže Stará plovárna a navráceni k samotné říčce Jihlávka jsme si udělali trošku boční bezbarvý návrat k naší čtyřkolové boudičce směrem k rozcestí Pančava (abychom aspoň na části ťapkání nešli úplně stejně). 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: Zde musím určitě zmínit, že při obchůzce nádrže se mi asi trošku zavařil na tom sluníčku ten můj mozeček, jelikož jsem ráčila překvapit jak sebe, tak hlavně páníčky, kteří byli do té doby v klidu, že jsem se na jednom břehovém místě náhle odhodlala (nebo spíš klouzavě zahučela) vlézt do vody a samostatně si provést několik plavacích temp směrem k vyčnívajícímu klacku ve vodě, abych prozkoumala, co to je (být tu fyzicky Celestýnka, tak je jasné, že t by ověřovala, jestli to náhodou není nějaká “vodní slepice“). Ovšem nelze úplně vyloučit, že mne tam ze svého virtuálna nějak poslala sama, abych se proškolila a byla tak zajištěna “velká radost” páníčků, kdy jsem se nejdřív osušila na prašné cestě a následně to korunovala i sušícím procesem v oschlé posekané trávě. 🙂

Na fotogalerii z tohoto jihlavského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Procházka u Hluboše

Datum výletu: neděle 15.5.2022

Cíl výletu: Středočeský kraj, Příbramsko, poblíž obce Hluboš

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Start na okraji lesa nad obcí Hluboš v lokalitě Přírodního parku Hřebeny, odkud jsme se po nebarevné lesní cestě vydali do stinných zákoutí místního lesa, kdy jsme si udělali vlastní ťapkací kolečko směrem ke zdejší vepříkové farmě, podél níž jsme následně dnešní ťapking završili, abychom se tak navrátili zpět k našemu věrnému plechovému cestovatelskému oři. Ač jsme cestou nic extra za zmínku stojícího nepotkali, nevadilo nám to, byli jsme rádi za možnost klidného užívání si celé naší smečky v dnešním krásném počásku. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: No a jelikož jsme byli relativně blízko mojí “roudné hroudy”, páníčkové přes “utržené sluchátko” a internetové vlny zkontaktovali moji chovatelku Zdeňku a udělali jsme ještě rychlonávštěvovou přepadovku u nich, kdy já si občuchala domácí rajón holek Desree, Elly a Vivien (ty z mého vetřelství nebyly extra odvazané), zatímco páníčci ponechali k obhlídce (jak psí, tak člověcí) naše smečkové dvounohé dorostence Žanetku a Vašíka. Moc děkujeme za milé přijetí, rádi jsme vás po nějaké době zase viděli. 😉

Na fotogalerii z tohoto příbramského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

Procházka u Kozích hor

Datum výletu: sobota 21.5.2022

Cíl výletu: Středočeský kraj, Příbramsko, poblíž obce Kozí Hory

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Start ťapkání na okraji lesa kousek nad obcí Kozí Hory, odkud jsme se po žluté barvičce vydaly lučním pochodem, abychom se po chvíli ocitli v chládku a klídečku zdejšího lesa, v němž jsme se posléze chopili bezbarvých lesních cest podél lokalit Prostřední dubiny či Pod Obrázkem, abychom se hezky vyvětraní a aktivně odpočatí navrátili na náš výchozí bod k naší čtyřkolové boudičce. Dnes se jednalo o takovou hezkou procházku bez žádných vsuvek či zajímavostí, ale to nám nevadilo, i tak jsme si to hezky smečkově pohromadě užili.

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány 🙂

Na fotogalerii z tohoto příbramského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Výlet na Příběnice

Datum výletu: neděle 22.5.2022

Cíl výletu: Jihočeský kraj, Táborsko, kousek za obcí Malšice v lokalitě Příběnice

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Výchozí pozicí se nám stala trafostanice nedaleko rozcestí Příběnice – hájovna, k němuž jsme se přiblížili po kousku modré barvičky, načež odtud jsme si to lesním průchodem střihli kousek bezbarvě, kousek po žluté, pak opět nebarevně a finálně dokonce i s pomocí modré barvičky, abychom se takto dostali až k rozcestí Příběnice – u hradu, odkud jsem byli dočasně věrni právě modré barvičče, jež nás z prudkého asfaltové kopečka dolů dovedla až k rozcestí Příběnice – podhradí a následně k restauraci Příběnice, nacházející se v hezké a klidém prostředí řeky Lužnice. Zde jsme lehce porozjímali, páníčkové zakafíčkovali a zazmrzlinkovali (i já dostala trošičku líznout), abychom se takto posilněni vydali zpět po modré barvičce tentokrát již do prudkého asfaltového krpálu zpět k dnes již známému rozcestí Příběnice – u hradu, kde jsme se dále drželi stále na modro a přes následný lesní pochod minouc i rozcestí Nad Příběnicemi, jsme se navrátili k „naší“ trafačce a tím završili dnešní procházkovou štaci.

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány 🙂

Na fotogalerii z tohoto táborského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Naučná stezka Milíčov

Datum výletu: sobota 28.5.2022

Cíl výletu: Středočeský kraj, Hlavní město Praha, městaká čtvrť Újezd u Průhonic

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Startovní pozice u automotosilnice mezi Újezdem a Petrovicemi, odkud jsme se v dnešním slunečném a „prádelnovém“ počasí vydali do chládku lesního porostu v rámci Naučné stezky Milíčov, kdy jsme si zde udělali takové hezké vlastní lesní kolečko zpestřené několika naučnými zastaveními, několika pejskaři a vícero kolem nás projíždějícími cyklisty. Jinak zde krom příjemného chládku a klídku nic zásadního k vidění či slyšení nebylo, ale nám to vůbec nevadilo. I toto člověkům a čtyřnožcům bohatě postačuje ke spokojenosti. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: Vlastně jedna za zmínku stojící „věc“ na naší trase byla, a to Milíčovský rybník, který jsem v tom dnešním hicu uvítala všema čtyřma packama, kdy jsem se v něj lehce osvěžila vnějškově a o to více vnitřně, přičemž z důvodu hicového „zavaření“ mého mozečku, kdy jsem se už viděla ve vychlazených útrobách naší cestovatelské boudičky, jsem se ani nikterak nezabývala na rybníku se vyskytujícími nedalekými kachnami – měla jsem holt mnohem jiné „starosti“, než nějaké „vodní slepice“. 🙂

Na fotogalerii z tohoto skoropražského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Procházka u Valu

Datum výletu: neděle 29.5.2022

Cíl výletu: Jihočeský kraj, Táborsko, poblíž obce Val

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Začátek u lesní okresky nedaleko Nadějské rybniční soustavy, odkud jsme se vrhli „spáchat“ po nebarevných lesních cestách vlastní ťapkací kolečko, kdy jsme se pohybovali přes stromově vymýcenou lokalitu Dubová, načež následně dorazíc do lokality Vršková, kde jsme civilizačně minuli jakousi asi hájovnu (prostě nějaké jedno stavení široko daleko), jsme pokračovali dále a zároveň zpětně k našemu startu k naší čtyřkolové boudičce. Ač jsme dnes nepotkali nic extra za zmínku stojícího, prochajda se nám moc líbila a hezky jsme se na ní vyvětrali a hezky pospolu pobyli na čerstvém vzduchu. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány 🙂

Na fotogalerii z tohoto táborského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

Doufám, že jste si užili krásné Velikonoce 2022. U nás byli tentokrát „trošku jinačí“, kdy jsme si již na Velký pátek “vykoledovali” rozšíření naší smečky o nového člena. 🥰 👨‍👩‍👧‍👦🐕

Procházka u Svatavy

Datum výletu: sobota 2.4.2022

Cíl výletu: Kraj Vysočina, Pelhřimovsko, poblíž obce Svatava

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní výletování jsme započali na okraji lesa kousek od automotosilnice mezi obcemi Svatava a Bohutín, odkud bylo v plánu si udělat zase nějaké to vlastní lesní kolečko/nekolečko, ale jelikož plány jsou od toho, aby nevycházely, tak jsme se s tím museli dnes vyrovnat také. Šlo mimo jiné ( 😉 ) i o to, že při odjezdu z naší domoviny bylo u nás počasově celkem pěkně a dle toho se i páníčci vymódili. Ovšem při příjezdu na místo, které od naší domoviny není až tak daleko, ale prostě je holt na Vysočině, jsme se vyskytly jak v jiném podnebném pásu, kde bylo zasněhováno a i významně chladněji než u nás. Když už jsme ale dorazili na místo, nechtěli jsme to úplně hned vzdát (teda hlavně páníčci, já mám své „oblečení“ stále s sebou), tak jsme se podél lesa vydali do jeho vnitřních zákoutí, ale zima a okolní pofukování byly natolik nepříjemné, že páníčci nechtěli riskovat nějaké to nachlazení jak jejich, tak hlavně minipaničky, tudíž se naše procházka smrskla na miniprochajdu z bodu A do bodu B a hned zpět do teplešjších a závětrných útrob naší cestovatelské boudičky. Nu což, jsou přednější věci, než delší, ale nepohodlná procházka, která by mohla způsobit ještě nějaké další následné nepříjemno. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány 🙂

Na fotogalerii z tohoto pelhřimovského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Naučná stezka Kámen Mudrců a okolí

Datum výletu: neděle 10.4.2022

Cíl výletu: Středočeský kraj, Kolínsko, u obce Býchory

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Start u mašinkového přejezdu Kolínské řepařské drážky v osadě Mlýnek, odkud jsme se mezipolně vydali do lehkého kopečka po trase Naučné stezky Kámen Mudrců, kdy jsme se u místního mezipolního pomníku a křížku levotočivě odklonili na nebarevnou cestu, jež nás dovedla až k úseku Naučné stezky Za historií řepařské drážky a okolí a tím i do lokality Výrovna, kdy jsme se zašli pokochat venkovní železniční stanicí Výrovna a hlavně minipanička okouknout, co to jsou vlastně koleje a výhybky. Odtud se posléze naše kroky ubíraly asfaltkově podél kolejí zpět do osady Mlýnek, kde již na nás čekala naše cestovatelská boudička, aby si nás hezky vyvětrané odvezla zase domů. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány 🙂

Na fotogalerii z tohoto kolínského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Fanny 4. narozeniny

O dnešním úterý 12.4.2022 nastal pro mou trikolorní maličkost zase po roce „den D“, jelikož dnes (zase po roce) nastal můj narozeninový den a je to k nevíře, že se již jedná o mé 4. narozeniny.

Oslava se opět konala v „boudičce“ u páníčků, kdy panička opět připravila velice chutný dortík. Tentokrát bohužel už jen jeden, jelikož jsme zde neměla v reálné přítomnosti svou parťačku a spolugratulantku Celestýnku, ale všichni i s páníčky jsme si byli jisti, že i tak je tady na oslavě stále s námi, jen si člověk i pes musí všímat jistých nenápadných náznaků o její přítomnosti…

Panička zase a opět otravovala s nezbytnou oslavovou čepičkoou na mou velectěnou kebuli, ale to se dalo překonat díky nažhavenosti na ten dortík a milá čepička to zvládla nakonec celé přečkat bez zásadní úhony. 🙂

Dortík byl fakt vynikající, bylo v něm jen vše dobré, co já mocinky ráda (paničko, moc moc děkuji!), ale zase to mělo jednu významnou vadu – dortík byl zase nějaký moc malý, že byl za chvilku hned fuč, ale co, přece si musím aspoň nějak držet figuru. 🙂

A ještě tady DŮLEŽITÝ VZKAZ:

Všem svým F-kovým sourozencům přejeme s páníčky (a virtuálně i s Celestou) vše nejlepší a hlavně hodně zdravíčka (to je nejdůležitější!).

Na fotogalerii z proběhlé oslavičky můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

Okolo vrchu Kometa

Datum výletu: sobota 5.3.2022

Cíl výletu: Jihočeský kraj, Českobudějovicko, u osady Kaliště (poblíž Temelína)

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní ozdravnou „kolečkovou“ procházku jsme započali na okraji osady Kaliště u lokality Shon, odkud jsme se vrhli po nebarevné zpevněné lesní cestě do zdejších lesních končin, aby zde hlavně páníčci zkusili „rozdýchat“ své rýmičkové postižení. Cesta vedla jak typicky lesnatou částí, tak i místy pořádnými lesními planinami, přičemž jsme zvládli z dálky potkat i přes cestu nečekaně přebíhající čtyřhlavé stádo lesních kopytnatců, od jejichž naháňky jsem se (prý kupodivu) nechala celkem v poklidu odvolat. Jinak se zde nic dalšího nějak neodehrávalo, hezky jsme se vyvětrali, já si důkladně „početla“ místní jihočeské lesní „noviny“ či si místy i „uzobla“ určitých lesních „mňamek“ – naštěstí ne všechno páníčci viděli, bohatě mi stačilo to jejich žbrblání jen na to, kam jejich oko dohlédlo. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány 😉

Na fotogalerii z tohoto českobudějovického výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Naučná stezka Rudka

Datum výletu: neděle 6.3.2022

Cíl výletu: Jihomoravský kraj, Brno – venkov, u obce Rudka

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešním výchozím bodem se pro naše prochajdování stal křížek a boží muka kousek za obcí Rudka, odkud jsem se mezipolně vydali po trase Naučné stezky Rudka. Ze zpevněné asfaltky jsme posléze ťapkali z kopce typických lesním terénem s dostatkem menších či větších stromokořenů či kameno-bugrovatého zpestření, načež u místního potoku Bobrava, samotná naučná stezka pokračovala takovým silně přírodně zarostlým údolíčkem zpestřeným i nějakým tím spadlým stromem. Jelikož se nám zdejší terén úplně nezamlouval, střihli jsme si to prochajdově po své pochodem po poli, kdy jsme takto nakráčeli do samotné obce Rudka, v níž jsme se opět chytli naučné stezky, a civilizačním průchodem přes ní a následně i po silnici i kousek z ní, jsme si uzavřeli dnešní vycházkové „kolečko“ k našemu startu u božích muk.

Jiné, za zmínku stojící poznámky: dnes jsem si tedy dost potrénovala civilizační šlajfkové štrádování, což mi až tak moc nevadilo, aspoň jsem zde přes plot mohla svým průchodem provokovat zdejší, za ploty hlídající čtyřnožníky a některým (těm mega uřvaným) lehce aspoň přes plot sdělit, že na nás si jen tak tlamu prostě otvírat nebudou. 😉

Na fotogalerii z tohoto brněnského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Naučná stezka Hubertova stezka

Datum výletu: sobota 12.3.2022

Cíl výletu: Liberecký kraj, Českolipsko, jižní okraj České Lípy

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní výletový ťapkací odpočinek započat na parkingplacu na okraji České Lípy, odkud jsme se vrhli na lesem vedoucí Naučnou stezku Hubertova stezka, kam v dnešním hezkém, skoro jarním počasí vyrazilo i nemálo dalších dvojnožníků a s některými i čtyřnožníků. Tím jsme se však nedali rozhodit, moji trikolorní maličkost to stálo od mé volnosti jen několik preventivních přivolání a „buzerací“, že mám jít v režimu „K noze“, a to zejména při míjení se s miniaturními a díky své velikosti i vztekle zakomplexovanými kolegy čtyřnožníky, jejichž dvounozí páníčci měli při pohledu na mne hrůzu v očích, že pokud já se k nim ráčím přiblížit, uvidí toho svého rozjančeného raťafáka naposledy. 🙂
Jednalo se celkově o takové příjemné lesní kolečko, na němž jsme jako bod ke zmínění u hezkého lesního rybníčku natrefili na Hubertův srub a průběžně po cestě několikero naučných zastavení. Jinak zde sice nic dalšího za zmínku stojícího nebylo, což nám ale nevadilo – užili jsme si zejména právě hezké, pozitivní počasí a možnost se všichni spolu vzájemně hezky vyvětrat. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány 🙂

Na fotogalerii z tohoto českolipského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Procházka u Miroslavi

Datum výletu: neděle 13.3.2022

Cíl výletu: Jihomoravský kraj, Znojemsko, u obce Miroslav

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní startovací pozice „odmávána“ u vinohradu kousek od automotosilnice směrem na obec Miroslav, odkud jsme se ťapkavě vydali po žluté barvičce mezi polem a oploceným vinohradem a to k rozcestí Weinperky, kde jsme se přebarvili na zelenou barvičku a střihli si takto průchod samotnou pořádnou vinicí, kdy jsme okrajově minuli i místní Národní přírodní rezervaci Miroslavské kopce, s hezkými výhledy do kraje i na „nekonečnou“ vinici, načež jsme se dostali až rozcestí Nad letištěm, kde jsme se chopili opět žluté barvičky. Tato nás skutečně dovedla a provedla přes areál zdejšího Letiště Miroslav (rozcestník tedy nelhal 🙂 ) a pokračujíc mezipolně dále jsme uzavřeli dnešní ťapkací „kolečko“ a příjemně vyvětraní jsme se navrátili k naší věrné čtyřkolové boudičce.

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány 🙂

Na fotogalerii z tohoto znojemského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Naučná stezka Poznávací okruh U nás + zřícenina Vizmburk

Datum výletu: sobota 19.3.2022

Cíl výletu: Královéhradecký kraj, Náchodsko, u obce Lhota za Červeným Kostelcem

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Startovní pozice „odmávána“ u vodojemu na lesním okraji Lhoty u Červeného Kostelce v lokalitě u Devíti křížů, odkud jsme lesně ťapkavě vyrazili po zdejší Naučné stezce Poznávací okruh U Nás, kdy jsme prošli nad místním pořádným pískovcovým lomem Krákorka, načež následně jsme naučnou trasu měli významně zpestřenu hutnými bahenními lázněmi, kdy to chvíli vypadalo, že kočárek s minipaničkou nebo i velká dvounohá panička tam zůstanou „přilepeni“ už na vždy – za sebe nechápu, jak se jim to povedlo, vždyť já tím „měkoučkým“ a čvachtacím „čímsy“ proklusala naprosto v poklidu. Ale obojí se povedlo zdárně vybojovat, přičemž jako „drobní“ čuníci jsme takto dále po stezce dorazili až k rozcestí Vizmburk – zřícenina, kde se páníčci rozvzpomenuli, že už zde kdysi byli a to jen s Celestýnkou již v roce 2018, kdy to zde bylo zříceninově ještě hodně v rekonstrukčních fázích. Pod samotnou zříceninou jsme tedy zdárně zdárně zavzpomínali na naši trikolorní cestovatelskou kámošku Celestýnku, načež jsme si zde udělali i gastrozastávku, jelikož o dnešním hezky jarním dni již zde měli již otevřenou podzříceninovou občerstvovnu. Zvládli jsme si zde (resp. tedy páníčci) opéct na ohni i moc hezky vonící špekáček, kdy se i nějaké jeho opečené kousíčky dostaly i do mé tlamičky (aspoň něco). Po této gastrovsuvce jsme se posléze po stezce a zároveň červené barvičce navrátili kousek zpět na bezejmenné rozcestí a pokračovali prochajdově lesně dále právě po červené barvičce místně zvané Cesta Boženy Němcové. Takto jsme si docupitali až k rozcestí U Devíti křížů, odkud jsme se levotočivě udělali lesní bezbarvý průchod směrem na náš start u vodojemu, kde už nás vyhlížela naše věrná cestovatelská boudička. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: Určitě zde musím poznamenat ještě něco k tomu špekáčku. 🙂 Sice jsem tedy do svého „volátka“ z něj něco dostala, ale bylo toho fakt nějak málo. Na mne by byl ideální aspoň jeden celý věnec buřtů, ale což, přece svojí minipaničce všechno nezblajznu – panička tomu říká prý „královské dělení“. 🙂

Na fotogalerii z tohoto náchodského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Naučná stezka Zárubou a Horkou

Datum výletu: neděle 20.3.2022

Cíl výletu: Jihomoravský kraj, okres Brno – venkov, okraj obce Kuřim

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní ťapking odstartován na okraji Kuřimi u místní ZŠ, odkud jsme se po Naučné stezce Zárubou a Horkou vydali vzhůru po přírodně lesní cestě do lesoparkového krpálu podél školního areálu, kdy jsme se pak chvilku vyfuněli rovinkovým pochodem, abychom se posléze opět jali trošku do kopečka a to k obhlídce zdejšího anténového vysílače na vrchu Záruba. Zde se řádně pokochajíc (tedy zejména páníček se slovy: „No, moc tam toho na tom stožáru až tak zajímavého už není.“) jsme sešli zase kousíček zpátky a po místní asfaltce jsme dorazili ke křížku, od jsme levotočivě pokračovali dále naučně lesoparkově, udělajíc si okružní „kolečko“ pod vrchem Horka, abychom se posléze navrátili zpět ke křížku, od jsme tentokrát zamířili přímo do civilizace zvané Kuřim, kde jsme svým průchodem poctili ulice Na Vyhlídce a K.H. Máchy a průchodem podél místních zahrádek jsme docupitali až k říčce Kuřimce, do jejíhož korýtka jsem velmi nadšeně zahučela a jala se vnějškově i vnitřně řádně osvěžovat, načež odtud jsme to již, co by kamenem dohodil (neobrazně řečeno by to fakt nějakým menším šutrem dohodila na kdejaké házení neobratná i naše panička), doštrádovali na naši startovní pozici u ZŠ a návratově se přivítat s naším čtyřkolovým „ořem. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: Při civilizačním průchodu Kuřimí si na nás samozřejmě otvírali ty své uštěkané „chlebárny“ místní čtyřnozí obyvatelé, kdy jsem si to z počátku chtěla s několika z nich přes plot „vyříkat“, což se ale paničce vůbec nelíbilo, tudíž po výchovném usměrnění jsem došla i já k názoru, že než se s nimi rozčilovat, bude lepší, když se ulicově ponesu jako madam, která na ten jejich štěkot nehne ani brvou – a to jste měli vidět, jak je to štvalo ještě více. 🙂

Na fotogalerii z tohoto brněnského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Celesta 10. narozeniny (20.3.2022)

---

Naučná stezka Stezka Hornobělskem

Datum výletu: sobota 26.3.2022

Cíl výletu: Plzeňský kraj, okres Plzeň – sever, poblíž obce Hubenov

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní procházkový ťapking jsme započali na okraji lesa kousek od automotosilnice mezi obcemi Hubenov a Zahrádka, odkud jsme vyrazili hned po Naučné stezce Stezka Hornobělskem vzhůru do lesa, načež po několika stech krocích jsme dorazili k bezejmennému lesnímu rybníčku s jedním párečkem kachen a turistickým přístřeškem a dětskou houpačkou, takže jsme si zde přišly na své jak já, tak i minipačka (velcí páníčci se museli jen přizpůsobit), kdy moje trikolorní maličkost průběžně řádně hlídala hladinu rybníčku a v případě „nebezpečí“ toho, že se kachny přiblížily až moc ke břehu, jsem je musela jít zahnat zpátky, zatímco minipanička si průběžně užívala „houpi, houpi“ na houpačce či vylézání nahoru a zase slézání dolů z lavičky u turistického přístřešku (prý hrozná psina). 🙂
Odtud posléze naše kroky následovaly dále kousek mimo stezku, kde se zejména páníček zajímal o nějaké roury u místního plynového převaděče či co, načež vrátíce se zpět na naučnou stezku jsme poté již Přírodním parkem Manětínská ťapkali ke zdejší chatkové oblasti u Černého rybníka, kde jsem si trochu zablbla s jedním čtyřnohým pubertálním kolegou (špriglšpanělem), jehož jsem zajímala mnohem víc já, než jeho panička se svými povely. Po této vsuvce, díky níž se paní povedlo hafana konečně odchytit, jelikož již při našem příchodu sem bylo patrno, že hafan má paničku silně na háku a na volno je zde zcela svým pánem, jsme se ťapkavě napojili na místní cyklostezku s úmyslem, že kousek před rozcestím U Františka si to zkratkově střihneme doleva po nebarevné lesní cestě a takto se dostaneme na naši startovní pozici. Úmysl vypadal dobře, ovšem to by v mapách značená cesta nesměla v reálu kousek za svojí půlkou jen tak končit a stát se bažinatou oblastí. No a jelikož už bylo tolik hodin, kolik bylo (tzn. byl nejvyšší čas navrátit se na náš start, abychom v kloudnou dobu vzhledem k minipaničce zvládli dojet domů), došlo zde k rozdělení páníčků, kdy panička s minipaničkou se vrátily zpět na cyklostezku a páníček s mojí trikolorní maličkostí putoval přes bažinaté borůvčí tak nějak dále, kudy to šlo (tzn. zcela individuálně neidentifikovatelnou trasou), až jsme se dostali k naší cestovatelské boudičce a jelikož (naštěstí) zde nebyl (asi díky té chatové oblasti) zákaz vjezdu do lesa, zajelo se naší cestovatelskou boudičkou nestandardně až na zmíněnou cyklostezku, kde už nás vyhlížely obě paničky a všichni jsme se zdárně a kompletně mohli naložit na naši výletovou „palubu“.

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány, výše uvedené bohatě stačí. 🙂

Na fotogalerii z tohoto plzeňského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Naučná stezka Třeboň – Hradeček

Datum výletu: neděle 27.3.2022

Cíl výletu: Jihočeský kraj, Jindřichohradecko, okraj obce Třeboň

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní výlet jsme odstartovali na okraji Třeboně na hlavnější Dukelské ulici u místní restaurace U Vodníka, odkud jsme si udělali kousek civilizačního průchodu před rozcestí Třeboň, lázně, žst., odkud nás provedla žlutá barvička bezejmennou uličkou, abychom se po pár krocích ocitli přímo na Naučné stezce Třeboň – Hradeček. Takto jsme se tedy vlevo v bok na ní napojili, přičemž jsme zde pocházeli podél potůčky Černá stoka, jež byt skutečně černý jak bota, že snad kdyby tam do něj blíže vlezla a smočila se moje trikolorní maličkost, o své trikolorní vzezření bych dost pravděpodobně hodně rychle přišla a ještě pravděpodobněji bych si sebou odnášela i řádně uleželý přírodní odér. 🙂
Stezka nás následně provedla i kolem kousku Podřezanské stoky, kde to už k vodní kvalitou i vzezřením vypadalo o dost lépe, takže jsem se bez výhrad páníčků mohla pustit do řádného koštu. Dále na nás na trase čekal ke zhlédnutí i majestátní Čertův (Krčínův dub) a kousek u něj jsme již byly v lokalitě Hradeček, kde jsme objevili hezký bezkachnový bezejmenný rybníček a i dětskou houpačku, takže jsme se zde s ohledem na paničku na chvíli zaparkovali, jelikož bez „houpi, houpi“ se nedalo jen tak projít okolo. 🙂
Poté nás již stezka přiblížila opět do civilizace jménem Třeboň, kdy jsme zde pro změnu procházeli podél Zlaté stoky, která byla navíc obdařena několika kachnami, takže moje maličkost byla v řádném pozoru (a páníčci tedy kvůli mne také), načež takto jsme pod areálem Pivovaru Regent dorazili kolem sochy Těhulky ve Zlaté Stoce a sochy sv. Jana Nepomuckého až k nám již známé třeboňské Dukelské ulici, po níž jsme si udělali pořádnější civilizační průchod, a to až k naší výchozí pozici u restaurace U Vodníka, kam si páníčci ještě na chvilku zašli na kávovou gastroturistiku a minipanička na houpačko-klouzačkovou vsuvku, zatímco já jsem již zdárně „hlídala“ v naší cestovatelské boudičce, jelikož vysedávání v uvázané pozici někde u stolu mne úplně moc nebaví a určitě bych k tomu měla spoustu svých kňouravých „komentářů“, aby všichni věděli, jak hrozně mne to tam bere a to ještě rovnou přímo na sluníčku. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: V rámci dnešního slunečného a hezky jarního počasí na naučnou stezku krom nás vyrazilo i nemálo jiných pěškoturistů, psích venčitelů či cyklojezdců, takže můj volný rozběh na stezce byl častokrát v omezené přidržovací formě od páníčků, ale což, co bych pro ně „nepřetrpěla“, hlavně že to zase za chvilku na volno zase šlo. 🙂

Na fotogalerii z tohoto jindřichohradeckého výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

Naučná stezka Lesní naučná stezka Sulislav

Datum výletu: sobota 5.2.2022

Cíl výletu: Plzeňský kraj, Tachovsko, u obce Sulislav (Stříbro)

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešním startem se nám stala hezky bahnitá lesní křižovatka u červené barvičky a cyklostezky nedaleko vodní nádrže Hracholusky a místní mašinkové zastávky Sulislav. Jelikož nás ale nějaké to bahýnko nemůže rozházet (a tak když už jsme sem dorazili, tak hned zase nepojedem dom), vyrazili jsme bahnitou cyklostezkou do mírného kopečka a průchodem v „tunelu“ kamenného železničního mostku přes rozcestí Sulislav (u žst.) k rozcestí Nad tratí, kde se terénové možnostmi konečně změnily (hlavně tedy pro páníčky) v hezkou lesní cestu, tudíž jsme se zde pravotočivě orientovali na Naučnou stezku Lesní naučná stezka Sulislav, kdy jsme si v hezkém klídečku to docupitali k místní kapličce sv. Eustacha či následně k odpočinkovému turistickému místu, kde naučná stezka v zásadě začínala, když zde měli i naučné zastavení č. 1. 🙂
Odtud jsme si to posléze štrádovali lesně, kousek lučně a opět lesně dále, kdy se nám terén opětovně postupně změnil na vyježděné koleje od lesní techniky či „blátové lázně“, načež takto jsme si to dokroužili (já zcela v pohodě a s nadšením, páníčci z terénových důvodů o poznání méně nadšeni) zpět k rozcestí Nad Tratí, no a odtud dnes již známým bahýnkem přes rozcestí Sulislav (u žst.) a podchodem po mašinkovým mostkem zpět k naší věrné cestovatelské boudičce, jež byla z našeho přírodního, venku neoklepatelného bahenního nánosu velice nadšena. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány, ale skrz to bahýnko se velice pěkně, měkce ťapkalo a to zvláště s různými rozeběhy. 😉

Na fotogalerii z tohoto tachovského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Procházka u Brtnice

Datum výletu: neděle 6.2.2022

Cíl výletu: kraj Vysočina, Jihlavsko, poblíž obce Brtnice

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní ťapking jsme si „odmávali“ kousek za obcí Brtnice u rozcestí Černé lesy – rekreační středisko, odkud jsme po zeleno-modré barvičce vyrazili do rádoby zdejších Černých lesů. Bohužel to „rádoby“ je faktická realita, jelikož žádný les zde prakticky z kůrovcových důvodů nebyl zachován, vesměs jen planiny se stromovými pozůstatky či pár ponechanými stromovými chudinkami, jichž se ten zákeřný malý brouček netknul. Takže to zde nebyl úplně nadšeníhodný přírodní pohled…
Cestou jsme zde narazili na moc hezkou, ale v té planině jak kůl v plotě trčící kapličku sv. Trojice, od níž jsme poté pokračovali dále k rozcestí U sv. Trojice, poblíž něj se nás v kousíčku ještě zachovalého lesa podařilo objevit i místní studánku U sv. Trojice, načež odtud jsme se posléze ťapkavě orientovali již jen po modré barvičce a to až poblíž rybníku Fišovec, u nějž jsme udělali vlevo v bok a po zpevněných, ale ledově i sněhově pokrytých cestách jsme si to dokroužili průchodem přímo kolem zdejšího rekreačního střediska Černé lesy (které úplně moc rekreačně nevypadalo, spíš jak podélná stodola pro náhodné pocestné) a takto jsme se navrátili hezky vyvětraní zpět k naší cestovatelské boudičce. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány 😉

Na fotogalerii z tohoto jihlavského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Procházka u Újezdu u Chocně

Datum výletu: sobota 12.2.2022

Cíl výletu: Pardubický kraj, Ústeckoorlicko, u Újezdu u Chocně

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Výchozí bod dnešního ťapkingu o okraji obce Újezd u Chocně u takového stavení se vším možným a nemožným „určitě někdy potřebným“ na placu kolem sebe, odkud jsme nebarevně vyrazili do zdejšího lesa, kdy jsme si zde udělali vlastní „osmičkový“ ťapking nejprve po kousku cyklostezky a následně i zelené barvičky k rozcestí Nad Hlubokou a odtud poté modře a již jen jen cyklostezkově zpět na náš start. Byla to moc hezká lesní procházka bez žádných extra zajímavostí ke zmínění, ale parádně jsme se zde lesně vyvětrali při dnešním sluníčkovém a skoro jarním počasíčku a moje maličkost si zde zvládla i hezky poběhat a „přečíst“ zdejší lesní „noviny“. Zkrátka hezké výletování celé té naší bandy. 😉

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány. 😉

Na fotogalerii z tohoto ústeckoorlického výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Procházka u Kamýka

Datum výletu: neděle 13.2.2022

Cíl výletu: Ústecký kraj, Litoměřicko, u obce Kamýk

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Start u automotosilnice mezi Libochovany a Velkými Žernoseky u obce Kamýk a odtud lučně lesní pochod po zelené barvičce. Samotná luční část pochodu byla tedy mnohem terénově přijatelnější než ta lesní pasáž (hlavně tedy opět pro páníčky, moje trikolorní maličkost to až tak neřeší), ale což, páníčci, minipanička ani kočárek nejsou z cukru a musí něco vydržet, i když ta „výdrž“ v sobě skrývá i odnos třeba zdejších bahenních a ze sebe nesklepatelných přírodních „krás“ s sebou a na sobě, zvláště když někdo kouká všude možně, kde co lítá, a ty přírodní „krásy“ si na sebe nabere i v leže (hi, hi, opravdu se nechci nijak minipaničce vysmívat, ale…). 🙂
Jako zajímavostní středobody zájmu jsme se cestou stavili obhlédnout zdejší kapli Navštívení Panny Marie či přícestní kapli sv. Huberta, přičemž vystoupajíce lehce kopcovitě vzhůru, jsme se ocitli na bývalém hradišti Hrádek (Libochovany) pod samotným vrcholem Hrádek, odkud jsme se mohli pokochovat krásným krajinným výhledem na řeku Labe či obec Velké Žernoseky a její dálkové okolí. Zde jsme takto lehce porozjímali a naslunili se, načež poté jsme již udělali čelem vzad a tou stejnou a stejně terénově pestrou cestou jsme se navrátili na náš start, kde na náš věrně čekala naše čtyřkolová boudička. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: dovolím si poznamenat, že mne se asi nejvíce líbily luční ťapkací pasáže či pobyt na výše zmíněném hradišti. A víte proč? jelikož bylo i trošku tepleji a nesněhavo, byly v trávě cítit pachy (či puchy?) po myších, čemuž se nedalo odolat. Takže ač byla paničky snaha na tom vyhlídkovém místě i ke mne ve stylu: „Fanny, koukej, dole je řeka a zrovna jede i mašinka,“ ocenila jsem toto zabořeným čumákem v trávě a myší díře, kdy byl ze mne nejvíce patrný můj vytrčený ocásek vzhůru, jako praporek ve stylu: „Jasně, jsem tady!“… 🙂

Na fotogalerii z tohoto litoměřického výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Naučná stezka Dubeč – Uhříněvěs a okolí

Datum výletu: sobota 19.2.2022

Cíl výletu: Středočeský kraj, Hlavní město Praha, okraj Uhříněvsi

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Kvůli dnešnímu dosti větrně nebezpečnému počasí jsme pro naše výletování zvolili něco bezpečnějšího než přímo les, aby nám něco krom nějaké šišky nespadlo na hlavu, přičemž volbou se stal okraj pražské Uhříněvsi v okolí zdejšího Podleského rybníka. Začátek ťapkání odstartován u Říčanského potoka a zároveň i Podleského rybníka, kde jsme se se chytli kousku Naučné stezky Dubeč – Uhřívěves a po rybníkovém okraji jsme se podél ohrady s jeleny, zavřeného bistra Podlesák a místní dubové aleje na hrázi rybníka dostali až k rozcestí Podleský rybník, kde jsme opustili naučnou stezku a pokračovali si po nebarevné mezipolní či podélsadové zpevněné cestě až k automotosilnici, kde moje trikolorní maličkost z bezpečnostní důvodů dostala šlajfkové omezení, přičemž silničně pochodujíc jsme po chvilce dorazili do obce Netluky, přes níž jsme si procvičili civilizační průchod a měli zde čest zahlédnout z většího či menšího blízka koníky zdejšího jezdeckého klubu. Následně jsme na konci obce udělali vpravo v bok, kdy jsme se pochodem podél uhříněvského fotbalového stadionu napojili opět na kousek Naučné stezky Dubeč – Uhříněves, kde jsme toho sice moc (konkrétně vůbec nic) naučného neshledali, ale touto trasou jsme se nechali rovinkově dovést zpátky na náš start a tudíž i k naší cestovatelské boudičce.

Jiné, za zmínku stojící poznámky: Nemohu zde nepoznamenat, že pro mne nejzáživnější a nejvoňavější byl zejména průchod v blízkosti koníků v Netlukách, kdy to jak z jejich ohrad, tak i občasně přímo na cestě parádně vonělo zanechanými „koblihami“. Fakt nechápu, proč mi detailnější „koblihový“ průzkum a zkoušky byly od páníčků zakázány, když to bylo tak lákavé a přeci je to „jen tráva“ jen v jiné podobě, ne? 🙂

Na fotogalerii z tohoto pražského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Naučná stezka Historií a přírodou okolí Tuhaně

Datum výletu: neděle 20.2.2022

Cíl výletu: Středočeský kraj, Mělnicko, poblíž obce Tuhaň

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Start u automotosilnice za obcí Tuhaň, kde jsem se pochodově vrhli na Naučnou stezku Historií a přírodou okolí Tuhaně, jež nás provedla kolem malého rybníčku s kachnami, které velice moc zaujaly mou trikolorní maličkost, načež následných mezilučním či mezipolním průchodem jsme se dostali až přímo do civilizace zvané obec Tuhaň, s jejímž intravilánem čítajícím zejména kapli sv. Anny, kládovou mašinku s truhlíky s chvojím, či pohostinství, které jsme měli v plánu zkusit kafíčkově navštívit, jež nás ale od návštěvy odradilo již přítomností typicky čumících a vykuřujících kořalů před vchodem, z čehož jsem usoudili, že se bude jednat o pohostinství ve stylu nálevny – takže skutečně nic pro nás. Na konci obce jsme se následně při průchodu kolem zdejšího pěkného a i pěkně vybaveného dětského hřiště z minipaniččiných důvodů a projevů prostě museli zastavit a chvíli pobýt. Já osobně jsem zde nic tak zázračného nespatřovala, ale minipanička zde byla zcela nadšena a skoro doslova lítala od jedné hřišťové atrakce ke druhé, aby to tu všechno obhlídla a beztak největší úspěch měl zcela obyčejný písek. 🙂
Posléze jsme si od hřiště poťapkali podél Přírodní památky Písčina u Tuhaně směrem k automotosilnici a po jejím poklidném přeběhnutí (typická okreska, na níž toho až tak moc nejezdí) jsme se dostali zpět na náš start a mohli následně o dnešním vycházkových zážitcích rozjímat v naší čtyřkolové boudičce.

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány. 😉

Na fotogalerii z tohoto mělnického výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Procházka pod vrchem Troják

Datum výletu: sobota 26.2.2022

Cíl výletu: Kraj Vysočina, Pelhřimovsko, u osady Dráždany u Častrova

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní ťapking odstartován u automotosilnice před osadou Drážďany, odkud jsme se po vlastní lesní ose mezi stromy vydali do kopečka, abychom se po chvilce „chopili“ zelené barvičky, jež nás lesním průchodem dovedla až k samotné osadě Drážďany, kdy ještě kousek před jsme si užili neočekávanou vsuvku ve formě překonání několika spadlých stromů po nedávných fujavicích přímo přes naši cestu. Což o to, pro mou trikolorní maličkost to nebyl až takový problém, já to měla svými kličkami, přeskoky a podlezy vyřízené co by dup, ale pro páníčky to byla drobet výzva zejména s ohledem na přesun či přenos minipaniččina kočárkového „oře“ a taktéž i na bezpečný pochod, posun či přenos naší minipaničky. Ač to bylo takové žůžo dobrodrůžo, zvládli to na jedničku s hvězdičkou a my mohli dále z osady Drážďany dále hezky procházkovat, a to pro změnu po modré barvičce, z níž jsme se posléze kousek před rozcestím Panský les – rozcestí pravotočivě odklonili na bezbarvou lesní cestu a s pomocí její a následně i kousku zelené barvičky, po němž jsme dneska ještě nešli, jsme se přiblížili zpět k naší výchozí automotosilnici a vykonajíc si po ní nedlouhý pochod, jsme se navrátili k naší cestovatelské boudičce, kde jsme se všichni v tom dnešním studeně lezavém počasí těšili do jejích, po chvilce vyhřátých útrob. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány, jednalo se sice o lesní kolečko bez žádných extra zajímavostí (krom teda té průlezo-stromové překážkové dráhy), ale bylo to prostě hezké procházkové vyvětrání se. 😉

Na fotogalerii z tohoto pelhřimovského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Okolo Obecního vrchu

Datum výletu: neděle 27.2.2022

Cíl výletu: Středočeský kraj, Rakovnicko, u obce Soseň

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Start na okraji obce Soseň u místního křížku, odkud jsem se mezipolní cyklostezkou vydali k Přírodní památce Prameny Javornice, kde jsme dokonce i samotný potok Javornice zahlédli, přičemž nutno poznamenat, že v silně přírodním hávu (rozuměj: zarostlý jak blázen různým křovím a travinami, že ani mé trikolorní maličkosti se do něj ani nechtělo, abych okusila kvalitu jeho vodičky). Odtud jsme si to posléze lesně a mezilučně doťapkali až k přízemí Obecního vrchu a odtud následně do samotné obce Soseň, přes níž jsme si střihli krátkou civilizační procházku, ovšem nelze zde nepoznamenat, že ač se mělo jednat o civilizaci, spíš to zde vypadalo, že tady zcela „chcípl pes“, a to dokonce až tak, že se tu ani jeden z mých čtyřnohých kolegů nijak neozýval – zvláštní. Každopádně takto jsme si doťapkali až na naši startovní pozici poblíž křížku a mohli se tak znovusetkat s naší čtyřkolovou boudičkou. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány. 😉

Na fotogalerii z tohoto rakovnického výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

Naučná stezka Po stopách K. V. Raise

Datum výletu: neděle 2.1.2022

Cíl výletu: Královéhradecký kraj, Jičínsko, obec Lázně Bělohrad a okolí

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní výletování jsme započali kousek za obcí Lázně Bělohrad na souběhu automotosilnice, kam dle značek mohli vjížděť jen „vyvolení“, ale v reálu to zde bylo jak na běžícím autopásu, a turistické cesty Naučné stezky po stopách K. V. Raise (nedaleko Annamariánského pramene). Nutno poznamenat, že hned na začátku po vystoupení z našeho cestovatelského oře to bylo pro paničku velice „zajímavé“, jelikož se jí povedlo hezky vystoupit do krásně mazlavého a lepivého bahýnka na okraji místního pole, takže měla hned o zábavu postaráno, kdy to to v jednu chvíli i vypadalo, že buď tam zůstane stát jak kůl v plotě nebo prostě půjde bosky, jak měla ty svoje botičky bahýnkově obdařené. 🙂 No nic, já si šla radši „číst místní noviny“ z druhé strany naší čtyřkolové boudičky, abych ještě jednu náhodou neschytla za to, jakou jsem z toho (a nejen já) měla prču. 🙂
Po vysvobození paničky z bahenního sevření a po hodně hrubé očiště, aby vůbec mohla nějak kloudně jít a nevypadalo to, že je jak s 1 koulí na každé noze, jsme se (konečně) vydali na ťapking po stezce směrem k rozcestí Pod Byšičkami, kde jsme se střetli i s kouskem Naučné stezky K. J. Erbena (pochodovali jsme tedy chvilku dvoustezkově) a nechali se takto vyvést vzhůru až k rozcestí Byšičky, kde bylo moc pěkně výhledově a ještě zpestřeno i místním kostelem sv. Petra a Pavla či moc pěknou sochou dřevěného poustevníka. Zmíněný kostel jsme si následně obešli kolem po trase asi poloviny zdejší křížové cesty a po sestupu dolů jsme si to dále po stezce přes rozcestí Nový Dvůr zamířili přímo do civilizace zvané Lázně Bělohrad. Tudy jsme si střihli (zejména pro mne) výchovný civilizační průchod, načež jsme se posléze dostali až fakt do lázeňské části, kdy jsme se jali zkouknout místní lázeňský park Bažantnice, kde jsme minuli zejména minerální pramen Bažantnice, který však byl v současnosti netekoucí (snad jen kvůli zimě), přičemž moje trikolorní maličkost tak nějak počítala s tím, že bych se mohla eventuálně i v tomto parku volně rozběhnout – v tom jsem se ale přepočítala. Za prvé už bylo poměrně šero a mlhavo, takže páníčci neměli zájem mne případně někde nějak nahánět a za druhé, místní park byla rašeliništní lokalita, tudíž netoužili po tom, abych se někde trvale zrašelinovala či si dosti rašeliny odnesla přilepené na sobě. Z toho tedy plyne, že jsem měla nakázaný šlajfkový pochod. 🙂
Ale jak se říká, kdo chce kam, pomozme mu tam, tato volba se páníčkům úplně nevyvedla, jelikož v závěru našeho ťapkání směrem k Annamariánskému pramenu zde trasa započala být značně podmáčená a blátivá zejména z důvodu probíhající stavby osvětlení až směrem sem, takže chtě nechtě mi páníčci po chvilce dali drobné volno, jelikož každý měl toho vyvažování, aby sebou v tom blátě neřízl, dost, takto jsme dofuněli až k samotnému Annamariánskému pramenu, který byl v současnosti také vodně nefunčkní. No a celá naše sestava se jako skvadra zabahněných čuníků dobelhala až k naší čtyřkolové boudičce, kde se hlavně páníčci snažili o nějakou tu očistu, přičemž bahýnko z rašelinných lázní bylo kvalitní, takže jsme si toho nemálo přivezli následně i s sebou domů. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: myslím, že výše uvedené bohatě stačí. Kdybych byla ještě podrobnější (rozuměj posměšnější), mohla bych si ještě něco od páníčků vykoledovat… 🙂

Na fotogalerii z tohoto jičínského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Procházka u Hluboké

Datum výletu: sobota 8.1.2022

Cíl výletu: Pardubický kraj, Ústeckoorlicko, nedaleko obce Hluboká

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Vycházkový ťapking započat na okraji lesa kousek za obcí Hluboká, odkud jsme se nebarevně zatáčkově, ale stále lesně ,vydali vstříc modré barvičce, při jejímž dosažení jsme se na ní vpravovbokově napojili a přes rozcestí Nad Hlubokou doťapkali k vrchu Čertův dub, u nějž jsme se mohli pokochat krásnými dřevěnými sochami sedláka a čerta a páníčkové si i počíst pověst o tomto místě. Zde jsme lehce porozjímali a následně se vydali vycházkově dále lesně zejména po zdejší tzv. Borůvkové cyklostezce a následně kousku zelené barvičky, kdy zde jsme se mohli kochat (zcela dostačujíce) jen přírodními lesními krásami, načež takto jsme již za hezkého šera dorazili zpět na náš start k naší cestovatelské boudičce.

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány 🙂

Na fotogalerii z tohoto ústeckoorlického výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Procházka u Křešic

Datum výletu: neděle 9.1.2022

Cíl výletu: Jihočeský kraj, Písecko, u obce Křešice

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Start u lesní závory u automotosilnice mezi obcemi Křešice a Čížová, odkud jsme se vydali na lehce posněžené a i lehce klouzavé ťapkání na trase cyklostezky do místního lesa Dubovec, kdy jsme se po chvilce levotočivě chytli zelené barvičky a následně minuli zdejší Čížovskou myslivnu, kolem níž jsem si to jen profrčeli. Dá se říct se vlastně kolem ní jsme si udělali takové širší lesní „kolečko“ ještě po kousku zelené barvičky a následně po bezbarvých cestách, abychom se do její blízkosti poté navrátili a tím stejným příchozím ťapkacím kouskem, jak jsme se k ní předtím dostali, jsme se i od ní oddálili zpět na naši dnešní startovní pozici. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány, prostě moc pěkná lesní procházka, kdy jsem zde běhavě „odfoukla“ trošku ze své energie a společně s páníčky se příjemně vyvětrala na čerstvém lesním vzduchu. 🙂

Na fotogalerii z tohoto píseckého výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Okruh okolo Tlusté hory

Datum výletu: sobota 15.1.2022

Cíl výletu: Zlínský kraj, kousek u samotného Zlína

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Tentokrát jsme naše ťapkání zvolili výletově „trošku“ dále od naší domoviny (procvičili jsme si alespoň delší autíčkové cestování, což nám ale nijak výrazně nevadilo). Start jsme se zvolili na konci zlínské ulice U Majáku, odkud jsme po místní červené barvičce, značící Okruh kolem Tlusté hory, vydali vzhůru do kopce a to poblíž místního televizního vysílače Zlín – Tlustá hora, kdy jsme posléze stezkově „zahučeli“ více do lesa, abychom zde minuli např. pozůstatky zdejšího hlídacího bunkru či se přiblížili k zajímavému přírodnímu hřišti Stezka zdraví, což dle páníčků vypadalo celkem zajímavě, ale v současném zimním a mrazivém čase fakt neměli chuť se jít nějak cvičebně protahovat. 🙂
Pak už jsme si to stezkově kolem Tlusté hory ťapkavě dokroužili bez žádných zaznamených vsuvek zpátky na náš parkovišťový start, kde jsme (jak jinak) byli zase ti poslední parkující. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: ač procházka byla moc pěkná, musím si zde jen lehce postěžovat, že naše (resp. hlavně moje) ťapkání bylo dnes průběžně dost šlajfkově omezováno, jelikož se zde vyskytovalo nemalé množství i jiných ťapkavců, a to jak velkých či malých dvounohých či i těch čtyřnožců, kdy očividně ne zcela ze všech bylo patrno, že by byli nadšení z nějaké mé bližší volné společnosti, takže páníčci museli zajistit tato preventivní opatření. Nechápu, jak někteří mohou skoro toužit ideálně po mé nepřítomnosti – divný! 🙂

Na fotogalerii z tohoto zlínského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Procházka u Klečat

Datum výletu: neděle 16.1.2022

Cíl výletu: Jihočeský kraj, Táborsko, u obce Klečaty

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Startovací pozice u autookresky mezi obcemi Klečaty a Hodětín, odkud jsme vyrazili podlezením lesní závory vstříc do lesa, kdy jsme si zde udělali takové jednoduché lesní kolečko (resp. obdélník 🙂 ) přes místní lesíky Kozelka, Klášterka a Horní Frantová a místně zvanou Knížecí alejí jsme se navrátili vyvětraní zpět na start. Sice jsme nic zajímavostního nepotkali, ale to nám vůbec nevadilo. I v „jednoduchosti“ lesa se skrývá krása.

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány.

Na fotogalerii z tohoto táborského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Sněhová procházka u Laštoviček

Datum výletu: sobota 22.1.2022

Cíl výletu: Kraj Vysočina, Žďársko, u obce Laštovičky poblíž Ostrova nad Oslavou

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní ťapking jsme odstartovali u automotosilnice mezi obcemi Laštovičky a Ostrov nad Oslavou, odkud jsme se vydali hezky sněžně neprohrnutě do zdejších lesních zákoutí. Cestu jsme si nejprve razili nebarevně po mapově zpevněných cestách, v reálu ovšem jsme si chvilkami hráli na sněhové pluhy přes lokality Na Stanici a Rousměrovská borovina, načež chvilku poté, co jsme dorazili k místnímu samotovému stavení (asi hájovna nebo tak něco), jsme se chytli červené barvičky, s jejíž pomocí jsme tu dnešní sněhoprochajdu průchodem přes lokalitu V Hlínách dokroužili. Nutno poznamenat, že dnes zejména pro minipaničku to znamenalo změnu jejího výletového vozového parku z kočárkového standardu na sáňkovou výjimku. Když to nejprve viděla moje maličkost, trochu jsem se zarazila, jestli tažným saňovým psem nebudu já, což se ovšem příčilo s tím, že mi panička neustále opakuje a usměrňuje, že na jakýchkoliv šlajfkách nemám tahat. Naštěstí to dopadlo pro mne tak, že já jsem byla na volno běhajícím a čmuchajícím doprovodem a tažnou saňovou silou byl páníček. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky:
Ač je to k nevíře, to pobíhání a ťapkání ve sněhu bylo i pro mne docela namáhavější záležitostí než obvykle, na což nejsem úplně zvyklá, tudíž tentokrát i já jsem byla na konci prochajdy ráda, že už jsme zpátky u naší cestovatelské boudičky, do níž jsem zahučela nezvyklým fofrem (mnohdy mne páníčci musí pomalu nahánět, abych do toho autokufru udělala „hop“) a následně jsem zde i chvilkami nahlas chrupkajíc rozjímala o dnešním výletování. 🙂

Na fotogalerii z tohoto žďárského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Procházka k Červenému lomu

Datum výletu: neděle 23.1.2022

Cíl výletu: Středočeský kraj, Příbramsko, u obce Buková u Rožmitálu

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Start u posledního stavení na konci obce Buková, odkud jsme se po cyklostezce se sáňkovým povozem s minipaničkou (moje maličkost opět naštěstí nebyla zvolena tažnou silou, to si „užil“ páníček) vydali do zdejších brdských lesů, kdy jsme si jako vsuvku na chvilku střihli pravotočivý odklon po bezbarvé lesní cestě, která nás následně obdařila poměrně slušným kopcovitým výstupem, načež setkajíc se opět s cyklostezkou, což nebylo v tom zasněženém terénu úplně extra patrné, jsme se jali „jejích stop“. Takto jsme dorazili k rozcestí U sv. Jana s jeho hezkým křížkem a odtud jsme si pravotočivě poťapkali ještě kousek dál, a to k místnímu Červenému lomu, jejž jsme si za plotem zlehka okoukli, načež udělaje následně čelem vzad, jsme se vydali rovně za nosem (a mým čumáčkem) zpět na naši startovní pozici, kdy jsme cestou zvládli zkouknout ještě i Pomník obětem 2. světové války a páníčci s minipaničkou se zkusili i několikrát sáňkově svézt z průběžných kopečků dolů. Nutno uznat, že dle mého hodnocení byl lepším sáňkovým řidičem páníček, ale nemohu to zde tak podrobněji ventilovat, jelikož by eventuálně mohlo hrozit, že by si mne za toto vzala panička na paškál (tj. taky na ty sáňky) a na základě mé „pochvaly“ mi naordinovat sáňkovou jízdu s ní. Takže radši pšššttt… 😀

Jiné, za zmínku stojící poznámky: nezaznamenány, výše popsané vše vystihuje dostatečně, dokonce jsem v rámci sáňkové ostražitosti neměla moc prostoru k tomu se rozhlížet a zajímat o to, jestli náhodou někde nezaznamenám náznaky přítomnosti nějakých lesních obyvatel, že bych si střihla sprintík. 🙂

Na fotogalerii z tohoto příbramského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Procházka u Zelčína (kousek Naučné stezky Vrbno – Zelčín)

Datum výletu: sobota 29.1.2022

Cíl výletu: Středočeský kraj, Mělnicko, u obce Zelčín

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Dnešní ťapkací aktivitu jsme započali v industriální části u obce Zelčín u místních „rourových“ produktovodů, odkud jsme to průchodem přes malý, džunglovitý lesík střihli k místnímu Zooparku Zelčín, který jsme si po místní komunikaci a kousku Naučné stezky Vrbno – Zelčín zpola obešli a to až k mostu Zelčín u místního Vraňansko-hořínského plavebního kanálu, kdy jsme takto suchou nohou překočíc řeku Vltavu následně levotočivě ťapkali po zpevněných cestách u zdejších sadů s výhledem na zámek Mělník či horu Říp. Mezisadová cesta nás posléze dovedla až ke břehu řeky Vltavy, po němž jsme si to štrádovali zase zpět směrem k mostu Zelčín, z nějž jsme tentokrát zamířili po dalším kousku Naučné stezky Vrbno – Zelčín směrem ke zdejšímu přístavišti (v nynější roční dobu pochopitelně opuštěnému) a překonajíc chvatným přechodem místní automotosilnici, jsme si udělali krátký pochod opět v industriální „rourové“ části a takto hezky vyvětraní se setkali zpět s naší čtyřkolovou boudičkou.

Jiné, za zmínku stojící poznámky: Určitě zde musím poznamenat, že z toho zooparku se linuly velice úžasné „vůně“ a pachy a kdyby bylo na mne, šla bych to tam velice důkladně prozkoumat (nejlépe do takových těch okrajových částí s hromádkami voňavého „čehosi“). 🙂

Na fotogalerii z tohoto mělnického výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.

---

Naučná stezka Brána do Římské říše

Datum výletu: neděle 30.1.2022

Cíl výletu: Jihomoravský kraj, Brno – venkov, u obce Pasohlávky

Trasa ťapkání a co jsme potkali/minuli:
Ani o dnešním megafukarovém dni jsme nechtěli být jen tak doma, takže když to z povětrnostních a bezpečnostních důvodů nešlo zamířit do lesa, zvolili jsme tedy planinovou procházku, kde sice vichrno bylo též, ale nemohlo na nás nikde nic spadnout apod. Dnešní větrací výlet jsme započali u vinice pod vrchem Hradisko, odkud jsme si dali hezký lučně-kopcovitý výstup vzhůru a na zdejším větrném vršku jsme si udělali luční pochodové „kolečko“ po zdejší Naučné stezce Brána do Římské říše s několika zajímavými naučnými zastaveními, které nastiňovali, co a kde tady kdysi bylo (jelikož bez těchto informací to tu byla „jen“ fakticky luční planina). U zdejšího vodojemu jsme se posléze napojili na zpevněnou cestu a minouc objekt expozice věnované Římanům a zdejším dochovalým objevům jsme se ocitli v „civilizaci“ Aqualandu Moravia, přes jehož parkovišťové prostory jsme si zapochodovali k nedaleké hlavní automotosilnici a průchodem kolem moc hezké Kaple sv. Ducha a jedněch božích muk jsme se řádně vyvětraní navrátili k naší cestovatelské boudičce, kde jsme se všichni těšili do klidu jejích závětrných útrob. 🙂

Jiné, za zmínku stojící poznámky: U toho aqualandu měla moje trikolorní maličkost trochu obavy z toho, jestli mne zde páníčci nechtějí nějak nechat vykoupat, zvláště když jsme mířili přímo ke vchodu a panička si mne tam musela i fotograficky naaranžovat. Naštěstí koupel se fakt nekonala a to „fotopruzení“ také nemělo velkého trvání, jelikož u toho vchodu to vichrně fučelo snad ještě víc než nahoře na té památkové planině, takže to naštěstí bylo jen šup, šup a z „vodního nebezpečí“ jsme se zdárně rychle oddálili pryč. 😀

Na fotogalerii z tohoto brněnského výletu můžete „hodit očko“   ♥ TADY ♥.