Celesta & Fanny Trikolore Fortuna | Bernský salašnický pes

Graselova stezka Nové Syrovice a okolí + procházka u Libovic

Posted on 24.1.2021 by Celesta

O dnešní sobotě 23.1. jsme se tentokrát s páníčky vydali se výletově vyvětrat na Třebíčsko poblíž obce Nové Syrovice, kde se naším zájmem stala místní Graselova stezka Nové Syrovice a okolí.

Naše ťapkání jsme započali kousek za obcí Nové Syrovice na okraji Syrovického lesa, odkud jsme si hezky poklidně, i když chvilkami pěkně klouzavě či loužovatě pochodovali nejdřív chvilku po stezce, kterou jsme pak „vyměnili“ za kus cyklostezky, načež poblíž rybníku Dědek (jehož reálné existence v terénu jsme si ani nevšimli), jsme se napojili opět na samotnou Graselovu stezku, o níž samotné jsme se po cestě na žádném zastavení nic nedozvěděli, za to jsme ale byli obdařeni přítomností zvláštní, zcela prázdné, ale vnějškově udržované kapličky Lusthaus a následně již i trošku „vybavené“ kapličky Sibyla. U obou z nich jsme si hezky porozjímali, načež po následném kousku stezky i lesní nestezky (prostě lesní silničky) jsme se navrátili na náš start k naší čtyřkolové boudičce a nutno poznamenat, že právě včas – v době našeho příchodu zrovna začínalo lehce pršet, takže jsme to měli tak akorát na to, abychom se zvládli úspěšně schovat do suchých útrob našeho cestovatelské „oře“ bez nějaké mokré újmy. 🙂

Na fotogalerii z tohoto třebíčského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.

O dnešní neděli 24.1. to nebylo díky počasovým vrtochám až tak nejjednodušší pro nalezení nějakého toho výletování, ale i přesto jsme se do toho pustili. Náš první výletový plán bohužel vzal za své, jelikož cca 5 km předsvým výskytem se zde najednou zčista jasna začala průběžně zvyšovat sněhová pokrývka (a to jsme nebyli ani v blízkosti hor) a to až na asi 10 cm na našem plánovaném turistickém startu. Nu což, nám, trikolorám, by to až tam nevadilo, ale kočárkování s minipaničkou v této sněhové nadílce by bylo dost náročné až nemožné, tak jsme to tu otočili a vydali se trošku jinam. Na druhém pokusu by to již na kočárkovanou snad i bylo, ale problémem byla možnost „odstavení“ naší čtyřkolové boudičky někam na místo, odkud bychom posléze vůbec vyjeli, takže jsme to vzdali i zde a už trošku nakvašeně jsme se dali do třetího a posledního výletového pokusu, který se nám už KONEČNĚ vyvedl a vyskytli jsme se na Kladensku nedaleko obce Libovice, kde jsme vzali za vděk místním lesem Kejkol.

Naše ťapkání jsme odstartovali u místní lokality Kejkol, odkud jsme se vrhli po zasněžených, ale zpevněných cestách vzhůru do lesa, minouc malou civilizační lokalitu Jindřichův důl a pokračujíce tudy dále lesem jsme uzavřeli dnešní ťapkací kolečko návratem zpátky do Kejkolu a k naší čtyřkolové boudičce. 🙂

Ač jsme dnes nic zajímavého nepotkali ani neviděli, byli jsme rádi alespoň za to, že jsme se vůbec někde mohli výletově vyvětrat, jelikož už u třetího pokusu nás vážně popadalo myšlení na to, že to snad zabalíme celkově a jen automobilově „vyvýletovaní“ pojedeme zpět domů. 🙂

Na fotogalerii z tohoto kladenského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.

Categories: Výlety | Komentáře nejsou povolené

Procházka u Starého Podvorova + Naučná stezka Putování s Hopíkem a okolí

Posted on 17.1.2021 by Celesta

Ani o dnešní mrazíkové sobotě 16.1. se nám s páníčky nechtělo jen tak lelkovat doma a i přes sněhovou nadílku snad po celé republice jsme se snažili najít místo, kde sněžno sice bude, ale ne až v tak vysoké vrstvě jako třeba u nás, aby se v tom dalo trochu kloudně a ne zcela zmáhavě kočárkovat s naší minipaničkou. A jelikož máme šikovného páníčka, takové místo se mu povedlo najít a to na jihu Moravy na Hodonínsku, kde se naším zájmem stal alejnatý bezejmenný les kousek za obcí Starý Poddvorov.

Naše snížkové ťapkání jsme započali u rozcestí Horní Kapánsko, u nějž jsme hned mohli obdivovat místní anténově-televizní stožár, kdy toto obdivování bylo hlavně na straně páníčka, my, trikolory jsme upřednostňovaly čmuchání a “čtení novin” v přízemním sněžném okolí stožáru. 🙂

Od stožáru posléze naše kroky vedly po modré turistické barvičce, kdy jsme však my, trikolory musely být hned po chvilce nepříliš nadšeně z naší volnosti zbržděny a šlajfkově bezpečnostně omezeny, jelikož kousek před námi nám přes cestu přeběhlo několik lesních kopytnatců, kterých si rychleji všimli páníčci než já s Fanny, takže se jim náš “odchyt” úspěšně povedl. My, tříbarevky nejdřív nechápaly, proč se tak děje, ale po následném průchodu v místě srnčího přeběhu nám začalo být nepřehlédnutelně jasno, odkud “vítr vane”, a od té doby jsme měly uši, oči i naše čuchometry jak na šťopkách, ab nám případní další lesní “vetřelci” na pozornosti neunikly (a že jsme po cestě ještě asi 2 několikahlavé smečky potkali a dokonce i jednoho zajíčka, a páníčci ne a ne nás za nimi pustit i přes naše kňouravá žadonění a vodítkové popohánění paničky směrem za nimi. 🙂

Modrá barvička nás lesně dovedla až k rozcestí Hanácká alej, z níž jsme se napojili na kousek barvičky zelené a napojíce se na bezejmenném rozcestí na část cyklostezky místně zvanou Hraniční alej, jsme se navrátili na náš start k naší cestovatelské boudičce.

Pro úplnost je třeba ještě poznamenat, že průběžně během našeho ťapkání jsme míjeli i několik menších či větších plynových vrtů, které ovšem nás, trikolory nechávaly zcela chladnými (lesní zvířátka či „čtení místních novin“ bylo mnohem zajímavější). 🙂

Na fotogalerii z tohoto jihomoravského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.

Naproti tomu v neděli 17.1. jsme se pro změny vydali výletově vyvětrat na Žatecko poblíž obce Holedeč na místní Naučnou stezku Putování s Hopíkem a její okolí.

Naším výchozím bodem se stal lesní okraj kousek za obcí Holedeč nedaleko rozcestí Pod Lesem, odkud jsme se vydali na samotnou stezku a též i do místního lesa Černá hora. Bylo zde sice lehce sněhavo a místy i hezky klouzavo, ale to nás nemohlo rozházet a užívali jsm si této nápadité stezky s množstvím naučných zastavení, obrázků lesních zvířátek či různých dřevěných přeskakovadel, poskakovadel či prolézadel.

Na jednom místě jsme dokonce natrefili na parádní krmelec pro zvířátka, který byl plný různými dobrotami (jablíčka, mrkev, rohlíky, plátky i bochníky tvrdého chleba apod.), což jsem já s Fanny už celkem z dálky zavětřily. Ovšem páníčci byli dosti proti tomu, abychom se obě dvě do toho krmeliště nakvartýrovaly a „ochutnaly“ zanechané mňamky – prý bychom to do sebe rvaly jak protržené, chrochtaly a funěly bychom u toho jak prasátka, neřku-li, že po takové hltavé náloži by nám bylo skoro zaručeně špatně a dost pravděpodobně bychom si mohly i vzpomenout s tím, že nás ta nálož tlačí v bříškách až v naší cestovatelské boudičce a naložit až tam s uvolněním po svém. 🙂

Takže jsme byly alespoň obdařeny tím, že jsme si každá mohla nabídnout (rozuměj: paničku jsme zvládly k tomu konečně trochu blíž přes vodítka dotáhnout) alespoň 1,5 suchého rohlíku, co se válely vně tohoto krmeliště (moc toho teda nebylo, ale pes musí být vděčen alespoň za to málo). 🙂

Jelikož tato naučná stezka byla jednosměrná a na jejím konci se nám nechtělo úplně jít tou zcela stejnou cestou zpátky, udělali jsme si ještě drobný ťapkací odklon do zdejší lokality V Hatích, kudy jsme se po nebarevné cestě mezi několika lesními školkami a školičkami navrátili po chvíli na samotnou naučnou stezku a po její již dnes známé části jsme se navrátili na náš start a hádejte, kdo tu všechno ještě byl. No samozřejmě nikdo jiný než my, takže skoro jako vždy opět poslední. 🙂

Na fotogalerii z tohoto žateckého výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.

Categories: Výlety | Komentáře nejsou povolené

Procházka u Bílé Vchynice + Naučná stezka Mezi vinicemi ve Velkých Bílovicích

Posted on 10.1.2021 by Celesta

V sobotu 9.1. jsme i přes hezkou sněhovou nadílku, která se nám, trikolorám moc líbila, ale už nebyla až tak praktická pro kočárkování s minipaničkou, vyrazili na nějaké to výletování, kdy jsme se tentokrát vydali poblíž Chlumce nad Cidlinou k obci Bílé Vchynice, kde se naším zájmem stal místní les Smuha a jeho okrajní pískovcové jezero Štít.

Naším startem se stal lesní okraj za obcí Bílé Vchynice a za potůčkem (nebo říčkou?) Vchynická svodnice, odkud jsme se vydali na ťapkání po místní cyklostezce (dnes naštěstí bez cyklistů; který cvok by tu ve sněhu vlastně bicykloval?), jež nás lesně-polně a pak i lesně-mokřadově podél místní Přírodní památky Pamětník dovedla až k pískovcovému jezeru Štít, kde jsme my, trikolory uvažovaly, že půjdeme prubnout jeho vodičku, ovšem po zjištění, že je na něm kdovíjak silná nebo slabá vrstva ledu, naše úmysly jsme přehodnotily a byly jsme raději vzaty pod přímou kontrolu páníčků pro případ, že by se nám zde svou přítomností chtěl pochlubit nějaký ten vodní opeřenec a vytahovat se na nás, že ho ten led udrží, a my se nechaly splašeně zlákat a dokázat, že nás (snad) taky, že nejsme přece těžkotonážnice. 🙂

Od jezera Štít jsme si pak již jen po nebarevných lesních cestách hezky poklidně poťapkali zpátky na náš start k naší čtyřkolové boudičce, v níž jsme se my, trikolory mohly ještě doobčerstvovávat sněhovou “zmrzkou”, kterou jsme si přinesly s sebou na “záclonkách” našich zadních paciček. 🙂

Na fotogalerii z tohoto chlumeckého výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.

Pro změnu v neděli 10.1. se naše výletové kroky vydaly na jižní Moravu k Velkým Bílovicím, kde jsme zacílili na kousek místní Naučné stezky Mezi vinicemi ve Velkých Bílovicích a její okolí.

Naše meziviniční, zcela bezsněhé ťapkání jsme započali kousek za obcí Velké Bílovice poblíž lokality Pod Krátkými, odkud jsme se trochu blátivě vydali směrem k Ťuhýkovu, kde jsme minuli jedno, bohužel zavřené vinařství (jinak bychom si snad i koštnuli a pravděpodobně by se mohlo alespoň nějakou kapičkou dostat i na nás, trikolory, ale chyba protiepidemické lávky…), načež následně nás meziviniční asfaltka dovedla až samotnou naučnou stezku.

Hned po pár „naučných“ krocích jsme natrefili na dle páníčků prý zajímavou sochu Slípky, pod jejíž nadživotním pískovcovém ztvárnění jsme my, trikolory (včetně mé maličkosti) byly páníčky „donuceny“ se fotograficky zvěčnit, z čehož jsem zejména já nebyla příliš nadšená (fakt nechápu, proč nějaká slepice má vůbec nějakou sochu), takže panička se musela dosti mlsíkovými odměnami snažit, abych na tom fotografickém zvěčnění se se Slípkou nevypadala jak blbka, z níž by hned na první pohled sálal její vztah s těmto opeřeným tvorům. 🙂

Od té „divné“ Slípky jsme pak po asfaltce ťapkali dále po stezce a to kolem vrchu Zimarky až k místní krásné kapli sv. Cyrila a Metoděje, Václava a Urbana a dobrému vyhlídkovému místu, kdy jsme však v dnešním mlhavějším počasí úplně neměli štěstí na nějaké ty výhledy, za to jsme cestou sem měli „štěstí“ na nespočet automobilových turistů k tomuto místu, kdy pořád odtud někdo odjížděl a sem zase přijížděl, takže tu byl pomalu provoz jak na dálnici (nutno poznamenat, že takovéto výlety ve stylu přijedu až k „něčemu“ autem, vyjdu 10 schodů, podívám se, udělám si selfii, kterou hned pošlu na nějaké ty facebooky, instagramy apod. a jedu pryč, by nás tedy vůbec výletově nenaplňovali…). 🙂

Kapličkově příjemně porozjímaní jsme se pak opět kolem vrchu Zimarky vrátili na hlavnější cestu a stezkově se nechali vést dále mezi dalším nespočtem vinic, kdy jsme si udělali takovou jakoby obchůzku vrchu Zimarky, načež posléze podél lokality Nádanky, lemované při cestě úrodnými ořešáky, jejichž spadanými křupavými plody pod nimi jsem ani za pochodu nedokázala odolat (dle paničky jsem byla řádnou konkurencí Marfušy a jejího stylu „louskání“ ořechů), a následným průchodem kolem rybníku Šísary jsme se za již hezkého šera navrátili na náš start k naší čtyřkolové boudičce, s níž jsme se velmi rádi znovusetkali. 🙂

Na fotogalerii z tohoto jihomoravského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.

Categories: Výlety | Komentáře nejsou povolené

Procházka u Litvínova + výšlap na Hradisko

Posted on 3.1.2021 by Celesta

V novém roce 2021 jsme naše výletování započali hned v sobotu 2.1., kdy jsme vyrazili za aktivním turistickým odpočinkem na Mostecko k obci Louka u Litvínova, kde se naším zájmem stala lokalita bývalé obce Dolní Litvínov a její potěžební okolí.

Naším startem se stalo lesní rozcestí kousek za obcí Louka, odkud jsme si to štrádovali po nebarevných zpevněných cestách, obklopených samovolně džunglově zarostlým okolím, takže jsme my, trikolory byly pro jistotu šlajfkově zabezpečeny, aby nás nenapadlo (hlavně tedy splašenou Fanny) tu džungli vyrazit nějak blíže zkoumat – prý kdoví co, či kdoví kdo by se tam mohl nacházet. 🙂

Krom zmíněného neřízeného rostlinstva jsme na našem ťapkání minuli i nespočet zamrzlých louží a loužiček, takže si člověk, pes i kočárek musel dávat pozor, kam šlape, jelikož některé louže byly i pěkně kráterové, takže hrozilo nepříjemné proboření se do ledové podledové vody, což by hlavně pro naše trikolorní tlapičky bylo dosti nepříjemné. 🙂

Krom toho jsme na našem “kolečku” minuli i místo, kde kdysi vedla mašinková těžební trať či se kdysi vyskytovala obec Dolní Litvínov, o čemž jsme se dozvěděli jen z map na „utržených sluchátkách“ páníčků, v reálu na samotném místě toho k vidění teda vůbec nic nezůstalo. 🙂

Dámičky na bývalé mašinkové těžební trati 🙂

Na fotogalerii z tohoto mosteckého výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.

V neděli 3.1. jsme se pro změnu vydali na jižní Moravu na Vyškovsko nedaleko obce Orlovice, kde naším zájmem stal zejména vysílač Hradisko.

Naším startem se stalo blátivé parkoviště cca 1,5 km za obcí Orlovice u automotosilnice a zároveň i zelené turistické barvičky, přičemž jsme byli dosti překvapeni tím, kolik je tu i jiných parkujících dvoustopých „boudiček“, když v tomto místě se krom vysílače Hradisko nic zajímavého nevyskytuje a troufáme si tvrdit, že nějaké vysílače nejsou takovým lákadlem pro jiné, než pro nás, profesně „postižené“… 🙂

I přes toto překvápko jsme se vydali na ťapkání a to po zmíněné zelené barvičce, jež nás nechala dopochodovat k rozcestí U Jelínka, načež odtud jsme se odklonili na barvičku červenou směrem právě k našemu hlavnímu cíli a to (nejen) televiznímu vysílači Hradisko.

Nutno poznamenat, že cestou jsme byli obdařeni i vysvětlením toho, proč na parkovišti byl takový humbuk – udělalo si zde nějakou hromadnější procházku několikero pejskařů (no jestli všichni byli z jedné rodiny dle nynějších nařízení vrchnosti těžko soudit, ale vzhledem k počtu cca 10 hafanů a vícerého počtu dvounožců spíš asi ne, ale což, nebudeme přeci udavači…). Mne s Fanny se z nich nejvíce líbilo jedno „liščí“ štěňátko, které se k nám nejprve s vervou hrnulo, přičemž zjistíc, že jsme v reálu o dost větší než ono samotné a dovolujeme si ho také očuchávat, dosti znejistělo a jalo se hledat nejbližší úkryt před námi, zvědavkami. No a hádejte, jakou nejlepší schovku si vymyslelo? No přeci podkočárkovou tašku na „přibližovadle“ naší minipaničky. 🙂

Po této „konverzační“ vsuvce jsme již pokračovali dále až ke zmíněnému vysílači Hradisko, kde jsme to lehce omrkli (zejména páníček se řádně pokochal těmi různými anténami), načež následně jsme udělali čelem vzad a tou samou cestou jsme se navrátili na náš start k naší čtyřkolové boudičce a hádanka druhá: „Kolik účastníků zde na parkovišti zbývalo?“ No samozřejmě jen my, zase jako poslední. 🙂

Na fotogalerii z tohoto vyškovského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.

Categories: Výlety | Komentáře nejsou povolené

PF 2021

Posted on 1.1.2021 by Celesta

Všem kamarádům, známým i neznámým, psím i člověčím do nového roku s páníčky přejeme hlavně hodně zdraví, k tomu i trochu štěstí a též i spoustu správných rozhodnutí a mnoho úspěchů ve všech oblastech.

Categories: Co je nového | Komentáře nejsou povolené

Procházka u Pavlínova + procházka pod Jedlovým vrchem

Posted on 27.12.2020 by Celesta

V sobotu 26.12. jsme tento vánoční svátek oslavili výletováním na Žďársko k obci Pavlínov, kde jsme měli v plánu hezké lesní „kolečko“ v místním lese. 🙂

Naší startem se v zásadě stal rybník Mládkov, dle páníčků naštěstí vypuštěný, ale i přesto nám, trikolorám nebylo dovoleno se k němu nějak moc přibližovat (co kdyby náhodou tu byl nějaký pernatý vodní obyvatel). 🙂

Již na začátku našeho ťapkání jsme si nemohli nevšimnout, že plánovaný les je i zde už bohužel neles, resp. vesměs jen planina, ale to nám na ťapkání až tak nevadilo, dokonce jsme si i my, trikolory mohly místy užívat malý vysočinský dáreček ve formě poprašku sněhu, což se nám moc líbilo, a to jak vnějškově, tak i vnitřně, přičemž po nebarevných lesních cestách, kousku modré barvičky, kousku cyklostezky a malý civilizačním průchodem místní bezejmennou chatovou oblastní jsme se všichni příjemně vyvětrali a spokojeně se posléze znovusetkali s naší věrnou čtyřkolovou boudičkou. 🙂

Na fotogalerii z tohoto žďárského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.

Pro změnu v neděli 27.12. jsme výletově oslavili pro změnu i svátek naší minipaničky Žanetky, kdy jsme si za turistický cíl zvolili Prachaticko nedaleko obce Netolice, kde se naším zájmem stal les pod místním Jedlovým vrchem.

Naše ťapkání jsme započali kousek za lokalitou U Ambrože, přičemž se jednalo o takovou hezkou, ničím nerušenou prochajdu, která bohužel byla místy už s nelesnatým prostředím, na což nebyl úplně nejhezčí pohled. Okojsme si však mohli spravit alespoň tím, že se sem přišla alespoň trošku podívat paní Zima, což nám, trikolorám vyhovovalo, jak pro oko, tak i ve formě „zmrzky“ či možnosti „vygruntování“ kožíšků. 🙂

Ke konci našeho ťapkacího kolečka jsme pak měli i tu čest se podívat na budování jakési rybníkové kaskády, což ale nás, trikolory vůbec nezajímalo – prostě jen nějak rozvrtaná zmrzlá hlína s různými „cestičkami“ či „dolíky“, tak co z toho? 🙂

Na fotogalerii z tohoto prachatického výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.

Categories: Výlety | Komentáře nejsou povolené

Veselé Vánoce 2020

Posted on 23.12.2020 by Celesta

Veselé Vánoce prožité v poklidu, ve zdraví a se svými blízkými všem psím i člověčím kamarádům a známým přejí Celesta, Fanny a páníčci s minipaničkou. 🙂

Categories: Co je nového | Komentáře nejsou povolené

Skokovská stezka + Přírodní park Valcha

Posted on 20.12.2020 by Celesta

Tuto sobotu 19.12. jsme se opětovně vydali s páníčky za aktivním odpočinkem, kdy jsme se nasměrovali na Karlovarsko k obci Polom, kde se naším cílem stala Skokovská stezka s “kulturní odměnou” na jejím konci.

Naším startem se stal okraj obce Polom, přičemž nutno poznamenat, že hned po vystoupení z naší čtyřkolové boudičky vzhledem k řádné mlze, kdy nebylo vidět pomalu dál než na 10 kroků, a též i kvůli nepříliš teplotní přívětivosti páníčky napadl část textu ze známé písničky: “Pendolino stojí kdesi někde u Polomi, zamrzly mu všechny „cédéromy”. 🙂

Jelikož však nejsme z cukru, i přes tuto počasovou nepřízeň jsme se po Skokovské stezce vydali na ťapkání, kdy jsme při pochodu minuli kapli sv. Josefa a rozcestí Skoky, načež jsme na jejím konci byli odměněni poutním místem Skoky se zdejším kostelem Navštívení Panny Marie, kde bylo moc pěkně i přes nepříliš utěšený stav samotného kostela a jeho okolí (chtělo by to zde hodně oprav za dost korunek…). Tak jsme to zde ve vší slušnosti prošli, porozjímali a tou samou cestou, co jsme sem přišli, jsme se i navrátili na náš start k naší čtyřkolové boudičce, která byla “schována” za ještě větším mlžným oparem, než když jsme se od ní oddalovali na začátku. 🙂

P.S. Na zpáteční cestě, když se jelo přes „matičku Prahu“ páníčci neodolali tomu, aby se aspoň průjezdově nepodívali na vánočně ozdobené Václavské náměstí, tak jsme si udělali vyhlídkovou kulturní vsuvku ještě i zde a dle páníčků to stálo za to. 🙂

Na fotogalerii z tohoto karlovarského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.

V neděli 20.12. jsme se tentokrát s páníčky pro změnu výletově zaorientovali na Tachovsko k obci Olešná, kde se naším cílem stal Přírodní park Valcha.

Naší startovní pozicí se stal okraj lesa kousek za obcí Olešná u bezejmenného rybníku, odkud jsme se lesně vydali po nebarevné cestě, jež nás po chvíli v jednom svém kopci obdařila i přítomností přecházejícího lesního kopytnatce, jehož jsme stihly zaregistrovat my, trikolory o pár vteřin dříve než páníčci, takže když nás zblejskl, z jeho přecházení byl z čista jasna úprk, což mne s Fanny nenechalo chladnými, takže jsme si to zamířily za ním. Já tedy (dle páníčků naštěstí) jen decentně, jelikož to bylo právě do kopce, zato Fanny se toho úplně neostýchala a vystřelila jak střela z kanónu, ale naštěstí po chvilce své naháněcí vsuvky si to rozmyslela a vrátila se. 🙂

I na základě tohoto jsme pak již my, čtyřnožnice byly raději pod šlajfkovým dozorem a ještě že tak, nedaleko se přes cestu vyrojila další srnka (nebo dančice?), takže jsme paničce pocvičily svaly na rukou – měla velkou radost. 🙂

Poté už jsme v poklidné atmosféře dorazili ke žluté turistické barvičce, jíž jsme se chopili a jež nás dovedla až do Přírodní památky Valcha, načež kolem studánky Na Valše, malou civilizační lokalitou Valcha či kolem kaple Nejsvětější Trojice jsme zamířili opětovně do lesa a podél nedalekého Čankovského potoku, který svou přítomností ještě více ochlazoval své okolí i s námi, jsme se po žluté a následně nebarevné cestě navrátili na náš start, kde jsme se těšili do teplých útrob naší cestovatelské boudičky. 🙂

Na fotogalerii z tohoto tachovského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.

Categories: Výlety | Komentáře nejsou povolené

Procházka okolo Hřebene + Naučná stezka Jeřáb

Posted on 13.12.2020 by Celesta

V sobotu 12.12. jsme tentokrát vyrazili na turistický odpočinek na Pelhřimovsko poblíž obce Těmice, kde jsme si střihli příjemné ťapkací kolečko v přízemí vrchu Hřeben a i podél Přírodní památky Huťský potok.

Naše ťapkání jsme započali na okraji lesa za obcí Těmice, odkud jsme se po nebarevné lesní cestě vydali do místních lesních útrob, přičemž nutno poznamenat, že ze začátku byla teda cesta pěkně bahnitá, což nebylo úplně ideální pro kočárek s naší minipaničkou, ale jelikož je to holka šikovná, ten bahnitý průjezd včetně hezkého drncání zvládla pohodě (dokonce se tomu i místy hihňala). 🙂

Po chvíli se ale terén cesty umoudřil do normálu, ale ani to nepřesvědčilo páníčky k tomu, abychom my, trikolory mohly být odepnuty z našich vycházkových šlajfek, jelikož dle paničky to tu bylo celé dosti podezřelé na to, že se tu z čista jasna může objevit nějaký ten lesní obyvatel a naše maličkosti by se za ním mohly vydat (já teda trochu, ale milá Fanny s celou svou tryskovou parádou). 🙂

Takto jsme se následně dostali až do místní lokality Hřeben, kde jsme se napojili na červenou barvičku a pokračujíc podél Huťského potoka, z nějž nás páníčci laskavě nechali alespoň také okoštovat místní vodičku, jsme si to doštrádovali k rozcestí Staré Hutě – hájovna, kde jsme se chvilku pokochali a porozjímali u místního Rybníčku u Starých Hutí, načež náš vycházkový okruh jsme uzavřeli krátkým pochodem po lesní silnici až na náš start k naší čtyřkolové boudičce. 🙂

Na fotogalerii z tohoto pelhřimovského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.

V neděli 13.12. jsme se s páníčky výletově vydali na Kokořínsko k obci Hradčany u Ralska, kde se naším zájmem stala místní Naučná stezka Jeřáb.

Náš start jsme zvolili na okraji lesa u automotosilnice, odkud jsme se po neznačené, ale dobře průchozí jehličnaté cestě na pojili až na samotnou naučnou stezku. Na ní samotné jsme se mohli kochat zajímavými skalními útvary, přičemž na pár místech byla trasa taková kočárkově kostrbatější, takže to byly trošku výzvy k překonání, ale jelikož nejsme žádná másla, zvládli jsme to se ctí. 🙂

Na stezce nám dělalo společnost průběžně rozcestí Kamenná rokle, rozcestí Kraví rokle , či rozcestí Hradčanská vyhlídka – odbočka, byli jsme též obdařeni několika zajímavými naučnými zastavení, přičemž jinak jsme nic a nikoho za zmínku stojícího nepotkali. Ke konci stezky jsme si ještě udělali i trošku civilizační průchod po okraji obce Hradčany a již za pěkného šera jsme se navrátili hezky vyvětraní k naší cestovatelské boudičce. 🙂

Na fotogalerii z tohoto kokořínského výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.

Categories: Výlety | Komentáře nejsou povolené

Procházka okolím jezera Milada + procházka Těchlovickým lesem

Posted on 6.12.2020 by Celesta

O dnešní sobotě 5.12. jsme se s páníčky vyrazili vyvětrat na Ústecko poblíž obce Habří do zalesněné lokality do bývalém dolování poblíž zaniklé obce Rabenov.

Jednalo se v zásadě vlastně o komplet cyklostezku, i když hned na začátku jsme zde byli obdařeni “úžasným” bahnitým terénem, což se nám, trikolorám líbilo (každý krůček byl hezky do měkka), zato páníčkům tedy o poznání významně méně a to jak s ohledem na kočárkování, tak i naše trikolorní “prasovylepšení”. 🙂

Naštěstí tento terén netrval moc dlouho a pak už jsme se pohybovali po hezkých cestách, přičemž my, trikolory byly preventivně šlajfkově omezeny, jelikož zdejší porost byl dosti svérázného a džunglového vzezření, že bylo dosti pravděpodobné, že bychom zde mohli vyplašit nějakého toho místního zvířecího obyvatele (páníčkům hned na začátku bohatě stačil zkrat milé Fanny, kdy se z čista jasna rozeběhla a pelášila přes celé zorané pole skoro až k obci Habří, jelikož tam seděl nějaký dravec a vyhlížel svou “svačinu”). 🙂

Cestou jsme nic úplně za zmínku stojícího nepotkali krom rákosově zarostlého rybníku Rabenov, k němuž mne s Fanny byl páníčky přístup odepřen (co kdyby tam byla nějaká ta kachna), a pak chvilky, kdy nás míjela jedna jezdkyně na koni – ten nás, trikolory teda taky celkem zajímal, málokdy potkáváme nějakého tvora většího než my, načež nám bylo páníčky dovoleno jen se na něj dívat a “očmuchávat” zdálky, že bychom se mu prý jinak motaly pod nohy a podobně. 🙂

Na fotogalerii z tohoto ústeckého výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.

Zato v neděli 6.12. jsme vyrazili na výletování na Královéhradecko poblíž obce Stěžery, kde se naším cílem stál Těchlovický les.

Naše ťapkání jsme započali poblíž místního rybníku Jordán, odkud jsme se pohybovali po neznačených lesních cestách, ale dobře průchozích, poté i kousek žluté barvičky nás dovedl k obci Stěžírky, kde jsme si střihli i drobný civilizační průchod, kdy zde nic zajímavého neměli krom jednoho uštěkaného čtyřnožníka u jednoho domu a ohrady s pár kusy drůbeže, ke které nám páníčci nedovolili se raději přiblížit, aby nebylo nečekaně “veselo”. 🙂

Ze Stěžírek jsme se poté vrhli zpátky do Těchlovického lesa a lesními “nebarvičkami” jsme si doťapkali zpátky na náš start k naší čtyřkolové boudičce.

P. S. I dnes jsme měly my, trikolory od páníčků “naordinován” preventivně šlajfkový režim, jelikož hned na začátku po našem příjezdu nás z dálky pozorovali dva přes cestu se promenádujíci lesní kopytnatci, přičemž při našem ťapkání jsme minimálně 3x nějaké další zavětřily, takže nás páníčci měli radši pod řádnou kontrolou, než abychom vymýšlely nějaké naháňkové nepřístojnosti. 🙂

Na fotogalerii z tohoto královéhradeckého výletu můžete „hodit očko“ ♥ TADY ♥.

Categories: Výlety | Komentáře nejsou povolené